Rozhovor s Rikitanem, největším mělnickým sběratelem ježků v kleci. ( Malá fotogalerie.)

Dřevění ježci patří k netradičním výrobkům.

Předpokládám, že snad není člověka, který by v životě neslyšel jméno spisovatele Jaroslava Foglara a pojem Skautská organizace. Snad i mladá generace  ví, že se spisovatel Foglar a jeho knížky pro mládež zrovna dvakrát nehodili do propagandy socialistické výchovy a tak jsme se setkávali například v 70. a 80. letech 20. století s takzvanou Pionýrskou organizací, která byla mnohem více politicky zaměřena, byť na podobném principu. I tak, se však mnohým z nás podařilo sehnat stará vydání ,, foglarovek", populární příběhy Rychlých šípů a ČST ( Československá Televize) občas odvysílala Záhadu hlavolamu, nebo Stínadla se bouří. Tedy, alespoň do doby, než se představitel Široka ( herec Jan Tříska), který prchal s kovovým ježkem v kleci rozhodl emigroval v roce 1977 do Kanady. Pro mládež však zůstal ježek v kleci navždy symbolem tajemství i dobrodružství ( skrýval plánek Tleskačova létajícího kola).

Jedna z těch starých knížek nesla název Hoši od Bobří řeky a skautský vedoucí Rikitan tam učil mladé hochy sbírat oněch 13 bobříků ( mlčení, odvahy, bolesti....), kteří se později staly ( nešlo o zvířata, ale o jakési různě  barevné knoflíky) předlohou pro různé letní prázdninové tábory. Foglar si nechal říkat Jestřáb a často trávil léto na jednom místě u řeky Sázavy ( dokument). A tak mi přijde docela sympatické, že i naše město vlastně ožilo jednou z foglarových postav.


Mělnického sběratele ježků v kleci vyzpovídal  Otto Ečer.

Úvod autora rozhovoru: Na soutoku Labe s Vltavou žije sběratel kovových hlavolamů tzv. Ježků v kleci. O tomto hlavolamu se zmínil ve své knize Záhada hlavolamu známý pedagog a spisovatel pro mládež Jaroslav Foglar. Málokdo z vás ale ví, že těchto hlavolamů bylo vyrobeno více, a že se dokonce najdou sběratelé, kteří se pyšní rozsáhlou sbírkou těchto kovových krasavců.

Kde jste se poprvé o hlavolamu ježek v kleci dozvěděl?
Babička mi k vánocům koupila knihu Modrá rokle od Jaroslava Foglara. Hned po jejím přečtení jsem si byl jist, že to není poslední kniha, kterou od tohoto autora čtu, a že si jich koupím více a následně i přečtu. Koupil jsem si nakonec všechny publikace a v jedné z nich jsem se právě dočetl o tomto hlavolamu.

Ježci kovoví jsou naopak typickými představitely.

Jaký byl váš první ježek v kleci?
 Na to si vzpomínám úplně přesně. Zakoupil jsem jej v Litomyšli na náměstí v tehdejším Kovomatu. V tomto městě jsem studoval pedagogickou školu a právě toho období bylo pro mě nejsilnějším, co se týče života a díla J. Foglara. Byl to kovový ježek v kleci v papírové krabičce firmy Hron.

Tak tajemství prvního ježka v kleci jste odhalil. Kdy se začala vaše sbírka rozrůstat?
Během studií jsem navštívil výstavu díla Jaroslava Foglara v Hradci Králové, kde bylo ke spatření několik ježků v kleci. K vidění byly např. ježci v kleci z kovu, plastu či skla. Ten den jsem si uvědomil, že určitě nezůstanu jen u jednoho ježka v kleci a začal jsem tyto hlavolamy sbírat.

Dozvěděli jsme se tedy, že existuje více materiálů, ze kterých se ježek v kleci vyrábí. Existují ještě nějaké jiné verze? 
Ano, ježek v kleci se dá vyrobit opravdu z ledačeho. Ve své sbírce mám i ježky v kleci z keramiky, vosku nebo poskládané z papíru či sestavené z různých stavebnic.

Mohu se zeptat, kde ježky v kleci sháníte? Pokud jsem správně pochopil, tak klasické verze z obchodů asi už máte?
Divil byste se, ale právě z obchodu jich moc nemám. Vždy si říkám, že je dost času na to, abych zašel do obchodu a zakoupil si je, a že zase tak rychle z trhu nevymizí. Já se zaměřuji na ty staré sběratelské kusy, kterých je opravdu velmi málo a nejčastěji byl vyroben vždy jen jeden unikátní kousek. Hlavolamy sháním na internetových aukcích, starožitnictvích a anticích, ale největším lákadlem jsou pro mě staré půdy.

Staré půdy? Chápu dobře, že hledáte v půdních prostorách starých domů?
Ano, dá se to tak říct. Samozřejmě dnes si vás už skoro nikdo domů nepustí, ale dřív jsem vždy sám nebo s kamarádem chodil po sousedech nebo známých a přemlouval je, zda by mě pustili na půdu, že bych se po nějakém pěkném ježku v kleci poohlédl. Jednou se mi poštěstilo a našel jsem u jedné babičky opravdu moc pěkný kousek. Celé léto jsem pak k ní chodil štípat dříví, abych se jí zavděčil, jelikož žádnou finanční částku za něho nechtěla.

Ježci sklenění a z různých dalších materiálů.

Tak to jste měl opravdu štěstí. Máte tedy nějaký cenný kousek ve své sbírce s nějakou zajímavou historií?
Se zajímavou historií je právě ten nalezený na půdě. Samozřejmě jako správného sběratele mě vždy zajímá původ ježka v kleci. Cenný kousek mám. Pochází od jednoho pána z Roudnice nad Labem, který ježka prodával z finančních důvodů a k tomuto kousku mi vyprávěl příběh, že ho jeho dědeček vyráběl právě k příležitosti Stínadelských her, kde se ježek v kleci hledá a pátrají po něm Vontové ze Stínadel.

Jak probíhá konkurenční boj o hlavolamy a znáte své soupeře osobně?
Znám největšího sběratele v České republice. Je to můj nelepší kamarád s dětství, se kterým jsem založil při Sdružení přátel Jaroslava Foglara - 224. Klub Bobří stopy Jestřáb neodlétá. Další sběratele znám taktéž osobně z různých výstav či burz, které probíhají ve velkých městech. Největšími soupeři jsme všichni převážně na internetových aukcích, kde přihazujeme peníze a těšíme se, kdo z nás hlavolam vyhraje.

Je tento Váš koníček finančně náročný? Nebo sháníte ježky v kleci někde levně?
Náročné na finance to opravdu je. Sehnat ježka v kleci někde levně prakticky nejde. Každý ví nebo tuší, že pokud něco takového doma někdo má, tak se jedná o cennou věc a někteří ježka v kleci nabízí při prodeji opravdu velmi draze. Na internetových aukcích se ceny pohybují v rázech stokorun, ale výsledná konečná suma je většinou v tisících. Dříve jsem za ježky v kleci dával i půlku své výplaty. Nyní velmi dobře zvažuji, kterého ježka v kleci koupím a horentní sumy již za ně nedávám. Spíš šetřím a vyčkávám na nějaký pěkný kousek.

Co byste chtěl vzkázat našim čtenářům?
Ať si určitě přečtou nějakou pěknou knihu od Jaroslava Foglara a až budou mít čas, tak ať zavítají na půdu nebo do staré kůlny. Třeba tam nějakého pěkného ježka v kleci objeví.


Rozhovor provedl: Ečer Otto, (obrazový materiál a rozhovor dodal Soutoku Rikitan)

SŠ.