K napsání tohoto článku mě motivovaly dohady, které kolem povodní probíhají. Nyní se totiž vedou spory o tom, kde už měla hráz dávno stát, kde byla nízká, kde jsou sobečtí lidé, protože údajně vytvořením své hráze zatopí jiné obce atd. atd. A aby toho nebylo málo, tak, se rozebírá ještě téma návrhu, kdy se zvažovalo umělé zatopení čtvrti Pšovka a Mlazice z důvodů, aby při případném protržení hráze nesmetla prý asi pětimetrová tsunami všechny ohrožené domy.
V médiích se také narychlo a tajně mihla zpráva z jednoho rakouského městečka u Dunaje, kde článek vyprávěl stroze o kvalitních značkových mobilních mnohakilometrových zábranách a vše umocnil zejména fotografií poklidného muže, který sekal trávu na svém pozemku, vedle nějž stála vysoká zábrana s hladinou výšší, než byla jeho postava. Z Rakouska také prosákla zpráva, že tamní přehrady počaly odpouštět asi o dva dny dříve než naše.
Měl jsem možnost na satelitu vidět regionální program stanice Donau, který věnuje pozornost bavorským městům, jako jsou Regensburg, Deggendorf, Straubing či Passau a musím říci, že tam bylo plno čtvrtí také pěkně zatopených, ale přišlo mi, že ti postižení byli tak nějak uvnitř vyrovnaní, protože zřejmě nabyli dojmu, že se pro ně, ani pro celou situaci asi více udělat nemohlo.
Jiná je situace u nás, kdy se někde nepovedlo vůbec pohnout se situací vpřed, v našem městě to bylo se štěstím a zatrpklí musí být občané Hořína už jen proto, že původně chtěli, aby byla hráz o něco vyšší a současná hráz tam stojí již řadu let a nebyla dělána ve spěchu na poslední chvíli.
Lze vůbec hledat viníka povodní? Musela voda vystoupat tak vysoko? Je nutné, aby obce dál navyšovaly své protipovodňové stěny? A nemělo by se změnit třeba něco, co už se údajně mělo změnit? Nezaspal někdo proto, že mu z naplněnosti přehrad plynou zisky?
Když pomyslím na představu umělého zatopení obytných domů, tak mi to přijde, jako dost nešťastné řešení a nesmyslné. Hráz přece jen stála mnoho peněz i úsilí a boj o její stabilitu dával všemu smysl. Zní to trochu cinicky,ale opravdové katastrofy, kdy tsunami smete domy, se stávají. A možná, že příroda ten boj aspoň v tomto případu ocenila. Je ale trochu smutné, že hrozby posledních povodní řešíme až v bezprostředních místech ohrožení a prevence v místech regulace, nebo i utváření krajiny, se zřejmě stále bere na lehkou váhu.
Žádné komentáře:
Okomentovat