Wodospad Szklarky leží asi 15 km po silnici od Harrachova v sousedství lázeňského městečka Szklarska Poreba na říčce Szklarce. Společně s vodopádem Kamyenczyka ( nedaleko) tvoří dva nejkrásnější vodopády na polské straně Krkonoš. Vlastně lze říci, že je to jen přes pořádný kopec :-).
Je tu první den prázdnin, přichází dovolené, a jak jsem již několikrát zmínil, tak nebudu asi daleko od pravdy, když připomenu, že Mělník jezdí asi nejčastěji do chat v Jizerských horách a Krkonoších, a že Harrachov býval a možná ještě je považovaný za takový malý Mělník v přírodě, především díky podnikům, které tu v dávné době vybudovaly pro své zaměstnance rekreační chaty. A tak mě tak nyní napadlo, že když dnes máme to fotbalové finále Euro 2012 a ve třech dílech jsem tu přiblížil v rámci akce trochu příhraniční jinak obrovské Polsko, tak tomu dám také takové polské finále Toulek. Pouhých 15 km za harrachovskou částí Nový svět na mezinárodní silnici do Polska leží významné polské lázeňské městečko Szklarska Poreba, které je výchozím bodem do polské části Západních Krkonoš. Už dva roky sem můžete jet i vlakem, který třikrát denně vyjíždí z Kořenova přes Harrachov až do Jelení Hory, nebo prostě autem, anebo dokonce autobusy. Protože jsem se o hromadnou dopravu zajímal, tak vím, že v brzkých ranních hodinách jezdila spoj z Liberce do Jelení Hory, která stavěla v Novém Světě někdy v 7.50, a kousek za bývalou hranicí začínala polská autobusová linka do Jelení Hory. Jenže, to už je 13 let ,co jsem tím polským autobusem jel ( Bože to to utíká) a moc jsem se přitom nasmál. Viděli jste film Honba za diamantem? To snad zná každý. Ano, to byl opravdu autobus do Kartageny ( Kolumbie). Bába tam fakt vezla v koši živou husu, pak několik pochybně vyhlížejících dělníků, no prostě, jako kdybych si zahrál vtom filmu.
Szklarska Poreba, to je opravdu takové malé příjemné městečko s různými obchůdky. Má ale i své zvláštnosti. Mě tam fascinovali tito železní muži. To se ví, že jsem hned vzpoměl na Sabaty a jejich hymnu Iron Man ( Železný muž).
Jak vidíte, jde zase o nějaký druh uměleckého originálního vyjádření a má to něco do sebe. Doporučuji zájemcům třeba zvětšit fotografii níže a něco si o tom přečíst. To je výhoda digitální fotografie, že člověk nemusí ztrácet někde čas nějakým čtením a v klídku domova si to později
přelouská.
Myslím, že jde zcela určitě o putovní výstavu ( posledně tam měli jen dvě bytosti), která působí impozantně.
Ve Szklárské Porebě se můžete rozhodnout, co vlastně chcete vidět. Chodí se odtud také hlavně do Krkonoš a všemu dominují dva krásné vodopády ( každý je na jiné trase). Když se vydáte k vodopádu na Sklárce, tak jdete kolem tohoto zajímavého muzea zemědělství ( asi jako náš Kadlín), kde není nouze i o setkání se všemi druhy hospodářských zvířat. Tady vidíte různé sečky, čerty ( obraceče půdy) apod.
Pak už se dostanete do polského krkonošského lesa, který je zcela jiný, než ten náš. On je stejný, ale koukněte se na ty špičaté kameny a obnažené kořeny. Něco podobného je místy i na Šumavě a v Bavorském lese, ale tady člověka překvapí zvlášť ten rozdíl. Zatímco naše Krkonoše jsou podstatně schůdnější, tak toto je fakt divočina.
Když jsem pořizoval záběr tohoto krásného interieru nádraží PKP ( obdoba našeho ČD), tak sem z Harrachova ještě žádný vlak nejezdil. To se stalo až o rok později po dlouhém dohadování.
Zde se můžete podívat přímo vzhůru z města na budovu vysilače Sněžné Jámy (Wavel). Tam právě probíhá hranice ( chata je polská) odkud je ten nejkrásnější výhled z Krkonoš do Polska. Pod vámi jsou tři Sněžná jezírka, hrad Chojnik, Jelení Hora a lze se jen dohadovat, jak že je vlastně daleko do Polska za dobré viditelnosti vidět. Úplně vpravo ( ten ostrý kopeček) je Violík, za kterým asi kilometr pramení Labe. Pokud bychom se vydali vpravo již mimo záběr, tak objevíme chatu Szrenici, která je za velmi dobré viditelnosti vidět již od hostínské vodárny či z rozhledny Vrátenské Hory.
Hlavní třída ve Szklazske Porebě ( mezinárodní silnice ) Harachov-Jelenia Gora
V městečku mají v jednom parku i tyto zahradní šachy. Vidíte dva hráče při hře.
Vozidlo Žuk je polská dodávka, která má tři kvalty vpřed, podobně, jako německý Trabant ( jen jinou páku pod volantem), snadno dovede uhánět i stovkou, a když jsem ho v Piechowicích před nádražím viděl, tak na mě dýchla nostalgie z mládí.
Tak to byla taková malinká procházka trošku za ten náš mělnický Harrachov, která vás třeba někoho motivuje. Líbilo se? Pak je to správně. Pokud jsem tímto článkem a fotografiemi někoho potěšil, tak mám samozřejmě další radost. Už to tak je, že člověk může mít někdy další radost, když někomu udělá radost.
Pro rádio Soutok Standa Švec.
Žádné komentáře:
Okomentovat