V pátek ráno to bude přesně 80 let, co Německo porušilo Mnichovskou dohodu podepsanou 30.9. 1938 a vtrhlo v ranních hodinách ( 15.3. 1939) na zbylé území Čech a Moravy, které ještě z okleštěného bývalého Československa zbylo. O den později byl vyhlášený protektorát Čechy a Morava.
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_okupace_%C4%8Cech,_Moravy_a_Slezska
Mnohým z nás, se vybaví několik historických snímků, které se dostaly nejen na výstavy, ale také do novin a do současných knížek a knih o Mělníku, se kterými se, jako-by symbolicky v době vzniku MOOS pomalu, ale jistě roztrhl pytel.
Vždyť, kdo by dnes neznal snímky nastoupených německých vojáků na dnešním náměstí Míru ( tehdy přejmenovaného na náměstí Reynharda Heydricha ) s vlajícím praporem s hákovým křížem na hotelu U Zlatého beránka? Kdo by neznal snímek dvou strážních pohraničních budek u Malého Liběchova ? A jsem moc rád i za knihu Květen 1945 na Mělníku, kde je plno fantastických záběrů, o kterých nemá drtivá většina lidí ani potuchy.
Takovým němým svědkem těchto událostí je kamenný rozcestník u Malého Liběchova, který byl původně postaven za zcela jiným účelem, ale nakonec, se vedle bunkrů v Liběchovské příčce a několika pomníkům a památníkům stal významným symbolem těchto událostí.
Vždyť nám dětem nejednou ukazovali naši rodiče, nebo učitelé, kde ono historické místo bylo, abychom nebyli hloupí a abychom věděli, kde se již říkávalo Sudety. Tehdy regionální historie mnohem více pokulhávala za tou celorepublikovou a ani ta se neřešila nějak detailně.
Je pravda, že mi třeba v hlavě uvízl Kouřimský kraj, který se dnes, jako správní celek jeví, jako neuvěřitelný úlet, ale určitě se nějak nerozebírala existence a zániky různých krajů. Ostatně, to je tak trochu půda pro fajnšmekry a jsem moc rád za krásný Ottův historický atlas Česka někdy z 90. let. Právě barevné encyklopedie mají bezpochyby velkou zásluhu na našich zájmech, pokud se s nimi skamarádíme.
A tak se dnes dozvíte, že tento nádherný sloup ležící jen nedaleko od řeky Labe vznikl již v roce 1858 a byl vlastně dodatečně vybudován, jako vzpomínka na styk tří krajů ještě před rokem 1850 ( Rakovnický kraj na západ od řeky, Litoměřický ve směru na Liběchov a Mladoboleslavský k Mělníku. Mimochodem, okresy vznikaly až v letech 1849-1850, a tak se Mělník stal v roce 1850 okresním městem a připadl nově do Pražského kraje.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Okres
Mám zde k disposici několik listů z obecní kroniky Liběchova, snad bývalého kronikáře pana Ing. Josefa Janáčka ( 2002- 2003), ale upřimně ani nevím, jak by se mu líbilo, že bych sem vložil nějaké fotografie kopií jeho slovního díla, které mu dalo jistě hodně práce, ač bylo zřejmě konáno s láskou.
Lidé jsou různí. Jedni mohou mít se svými díly nějaký záměr a chtějí, aby dílo spatřil třeba návštěvník jen nějakého muzea, nebo výstavy a pro jiné je šíření jejich materiálů jinými blogery čest, radost a považují to za osvětu, která může překračovat hranici obce, či v tomto případě dokonce malého města.
Tato druhá myšlenka v současné době sice převažuje, čehož jsou důkazem různé blogy a dokonce i noviny vydávají leckdy stejné věci, ale nemusí to být pravidlo.
Aktualizace ve 22.30: Právě jsem dostal zprávu, že pan Janáček je současný kronikář. Podle jiné informace od tamního občana došlo v Liběchově ke změně kronikáře.
http://www.libechov.cz/index.php?nid=856&lid=cs&oid=4874297
Rozhraničník ( milník) , se řadí mezi empírové dórské sloupy ( architektonické období) a jde tak architektonicky o skutečnou nádheru, která tu letos stojí již 161 let. Je to sice méně, než místní kostelíky, lipová alej, či křížová cesta, ale i tak je to úctyhodné stáří a kus historie. Vždyť byl dokonce již jednou sražený koňským povozem, znovu restaurován a osazen dále od silnice.
Jak píši, tak zde jde možná o nějaké výstřižky z dobových novin, které se dostaly do kroniky. V každém případě vidím tyto fotografie prvně v životě, a když si uvědomím, jak se docela často setkávám na hřbitově s tím, že umírají již lidé v mých letech, tak mám vlastně docela štěstí, že je mohu vidět.
Sudety vnímavého člověka musí zaujmout. Bezpečně poznáte, že už jste trochu někde jinde. Stačí se podívat na roubené a hrázděné chalupy s květinami ozdobenými balkóny, které jsou pro tyto oblasti typické.
Takto pamatuji milník již i já. V roce 1999 byl tak obrostlý stromy, že ho člověk snadno přehlédl.
Nevím, čí to byla práce a pochopitelně, že už dávno byl jistě několikrát změřený a matematicky zvážený. Pravděpodobně jde také o snímek z kroniky. Konečně, vidíme že u snímku je opět podepsán Ing. Janáček, a tak se zdá, že jde o vlastní nákres samotného kronikáře Liběchova z roku 2003. I tady může třeba nějak souviset profese se zájmem a činností kronikáře. Ukazuje se však, jak často si každý hraje na svém písečku.
Je to jen kousek od nás, snad jen 6 km od centra Mělníka, ale pokud kolem nejedete na jízdním kole, ale prosvištíte autem, tak vás mnohé ani nenapadne, že tu něco takového je. Vždyť už je to dávno, že ? A za našeho života už se tu stejně mluví jenom česky a nejméně ještě dalších 70 km odtud bude. A pak, my jsme přece z Mělníka a mnohdy cítíme dějepisnou i kulturní sounáležitost právě s historickým středem našeho města.
Ale, opravdu se tak trochu okrádáme o určitou zajímavou představivost. Vždyť se zejména tady v Liběchově jenom česky mluví sotva něco přes 70 let, a když se díváme na některé historické fotografie a pohledy, tak si sotva uvědomujeme, že jsou z časů, kdy jsme ještě byli součástí gigantického Rakousko-Uherska. A teď myslím i pohledy a fotografie Mělníka.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko-Uhersko
V roce 2002, se povodeň nejen neblaze podepsala na liběchovském zámku, kde snad byla voda někam do tří a půl metru, což je patrné dodnes, ale také na milníku, který však zatopila pouze kousek nad patu. I tak zde vidíme, že se mu dostalo tehdy náležité rekonstrukce v celé své délce.
Nadzemní část milníku má výšku tři metry ( bez dvojramenného kříže) a zhruba ještě metr sloupu je ukrytý v zemi. Váha činí 5,5 tuny.
A tak jsme se v dnešním článku dostali od napjatých let před válkou, až po dávnou mírovou dobu, kterou můžeme spojit směle se současností. I přes ten velký automobilový provoz je Liběchov městem, které mám rád a rád se sem vracím.
A co víc ? Jsou tu schopní lidé. Byl jsem zde minimálně dvakrát na DED a vždy jsem si odnesl krásné vzpomínky, ať už šlo o návštěvu zpřístupněné části zámku, info centrum, překrásně komentovanou prohlídku zahrady s panem PhDr. Mgr. Vítězslavem Štajnochrem, návštěvu včelína, lepšícího se stavu kostelíka Sv.Ducha, nebo Uměleckého mlýna.
http://kostelicek.eu/
A to vůbec nejmenuji zdejší okolí a různá pohostinství, z nichž tradičně navštěvuji ze zvyku pouze Besedu, pokud se nechci domů projít po svých :-). Mají tu ale i krásné akce, jako je místní posvícení, ze kterého je tu někdy po Mělnickém vinobraní 2018 také článek ( snad již za týden) a vzpomínám i na pivní fest, který se tu také objevil.
Za týden budou hlavní peckou víkendu samozřejmě zase sklepy pod Mělníkem. Už teď věřím, že přinesu zase reportáž i několik fotografií, a to bez ohledu, zda se budu moci účastnit akce již dopoledne, nebo až v jejím závěru. Zatím se mi podařilo všechny dočasně otevřené sklepy navštívit, a to dokonce i v roce 2005, což je ještě na starém webu.
http://mujmelnik.webzdarma.cz/melnicke_podzemi.html
Kdo budete mít čas, tak třeba ještě navštivte pivovar v Lobči, kde slaví svátek Sv. Patrika. A jinak, protože jde o kulaté výročí, tak jistě bude v televizi i v rozhlase něco věnováno právě významným okamžikům před 80 lety.
Úspěšný vstup do dalšího pracovního týdne !
Žádné komentáře:
Okomentovat