pondělí 6. listopadu 2017

Chodíte do práce? Život nabízí mnoho možností, jak jej prožívat.


To nám to pěkně venku dnes prší,co? Člověk asi moc nezávidí těm, co musí být venku, nebo v takovém počasí dokonce někde venku nocovat. K tomuto článku mě motivovaly hned tři události. Na serveru mělníček cz jsem nedávno zavadil o něco na téma bezdomovci. Pak jsem si uvědomil, že na Soutoku už je tolik článků, že mohu použít vlastní pozapomenuté historie. A nakonec navštívila Soutok zrovna včera v komentářích jedna slečna, kterou jsem poznal letos na Řípu, a která nás seznámila s tím, co je to couchsurfing. https://cs.wikipedia.org/wiki/CouchSurfing


Když se řekne bezdomovec, tak si obyčejně představíme někoho, kdo vysedává na lavičce poblíž supermarketu, občas otravuje lidi a nějakou záhadou si vždy obstará nějaké to krabicové víno. Mnohdy jsme i svědky toho, že někteří ani nestojí o přespání v azylovém domu a hromadnou konzumaci polévky.

Ovšem, nejsou všichni zřejmě stejní. Viděl jsem v televizi dokument, kdy asi tři bezdomovci pobývali v nějakém místě poblíž sídla ČT na Barrandově, kde byli tak nějak chránění proti dešti, měli tam i zrcadlo, holili se v nedalekém potoce a zkoušeli sehnat práci, což se jim opravdu po čase podařilo.

Jenže, život má mnoho možností, jak jej žít. Většina z nás má vztah ke svému bydlišti a lidem, které zná. Dojíždíme, nebo docházíme někam do zaměstnání, těšíme se na chvíle, kdy si sami budeme moci rozhodnout o svém volnu a rozhodně se mnozí nespokojíme jen s nějakým posedáváním na jednom místě, leč internet nás k tomu někdy vlastně vede :-).

Jsou mezi námi však i vyjímky. S jednou z nich jsme se tu například seznámili v článku  http://soutok.blogspot.cz/2012/11/soutok-na-stope-gianluca-ratta.html
Ital GianLuca Ratta se svým psem Shirou prošel několik států Evropy včetně Čech, navštěvoval radnice, besedoval na školách, kde získával přes noc azyl, aby další den pokračoval na své pouti.

V jiném článku ... http://soutok.blogspot.cz/2014/06/povolani-svetovy-poutnik-petr-hirsch.html ...., se zase můžete seznámit s poutníkem Petrem Hirschem, který půl roku putuje momentálně Evropou, jeho cílem je projít hlavním městem každého toho státu, a další půlrok pořádá doma besedy, píše knihy, aby zase navázal tam, kde skončil.

Podobným cestám, se právě také věnuje Vendulka, která teď prožila kus života na Pyrenejském poloostrově a píše o tom weby: http://mojestesti.blogspot.cz/2016/07/mapy-jsou-k-nicemu-kdyz-neumim-madarsky.html

https://www.facebook.com/V%C5%A1echny-mo%C5%BEn%C3%A9-mali%C4%8Dkosti-316481518723481/

Tak, kdo z vás by chtěl takto se zříci technických vymožeností, různé zábavy, pohodlí, a jen tak se někde toulat, poznávat krajinu, lidi a psát o tom?
Mladí mají ještě takové možnosti, pokud se pro takové věci rozhodnou. Po letech poznáte, že to už i ze zdravotních důvodů nejde.

Venku prší, spoustě lidí tam dobře není, ale vzpomínám na den, kdy jsem šel pěšky skrz lesy z České Lípy do Liběchova, v pláštěnce mi bylo skvěle a v údolí nedaleko obce Holany a Dřevčice působil rozvodněný potok a mračna skoro až strašidelně. Je to letos přesně 20 let, co jsem takto trénoval na slavný pochod Praha-Prčice. Mimochodem, doporučuji sledovat ve čtvrtek od 21.30 na ČT 2 krásný seriál o naší zemi. Posledně jsme zavzpomínali na Tiské stěny a okolí Hřenska.

6 komentářů:

  1. pekne, dekuju :D
    chystate se zase na nejaky vylet?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak nevím, ale tohle je snad smajlík nespokojenosti, nebo ne :-)? Tak, každý chce mít co nejvíce čtenářů, propagaci a většinou je rád, když mu někdo pomůže ( a druhý má i o čem psát:-)).

      Jistě, jak jednou někdo něco píše pro veřejnost, tak musí počítat s tím, že si to přečte v budoucnu mnoho lidí, někteří budou nepříjemní rypáci, jako v politice ( a je jich víc, než těch, co chválí), ale zase si musí člověk říci, že oni nic nedokázali. Prostě se moc nenarušovat.

      A také to samozřejmě znamená popřemýšlet o tom, co můžu vypustit ven, a co raději ne, protože i když to někdy třeba smažu, tak už si to dávno třeba i někdo stáhl do svého PC. Jo, to je také internet a občas nám to říkají i v televizi, zejména těm moc mladým dívkám, které jsou pak vydírány pro lechtivé osobní fotografie.

      Pokud jde o mě, tak těžko říci. Počasí nic moc a hlavně mám za sebou 8 zvláštních odpoledních směn. Být ale v penzi, tak bych věděl a bude o tom další článek :-).

      Smazat
  2. Proč nespokojenosti? To vubec ne :)) spis me to rozveselilo, a taky se kouknu (nekdy snad) na ty dalsi blogy.

    OdpovědětSmazat
  3. Tak to jsem rád.Ta značka s písmenem D,se myslím užívá při ironii,vzteku apod.Já dělám tento web od roku 2011 a předtím jsem od roku 2007 dělal web mujmelnik,který mel propagovat město. Když už jsem nevěděl,jak zvýšit návštěvnost,tak jsem zkusil doplnit trochu němčinu s anglinou,ale musím se tomu sám smát.No,však uvidíš :-).Moc to nepotřebuji,na ZDŠ byla ruština,a pak spíše samouk,než kursy.Mazat to už nechci a možná už ani s tím programem neumím.

    OdpovědětSmazat
  4. ne, to je hodne vysmaty smajlik... :))

    mela jsem na mysli, ty dalsi blogy, co jste tu prezentoval. O vasich jinych snad ani nevim. Ale mit ten cas travit tolik hodin na internetu na cteni vseho mozneho, nedelala bych pak snad ani nic jineho :D(vysmaty smajlik, a text bez hacku a carek..)

    OdpovědětSmazat
  5. Ten můj první a zároveň předešlý web má adresu http://mujmelnik.webzdarma.cz/ Tak ano, je spousta lidí, co prosedí hodiny u internetu, a zrovna tak znám vášnivé hráče různých počítačových her, kterým je svět i internet ukradený, hlavně že hrají na PC hry :-). Ne nadarmo říkali již naši předci, kteří ani internet neměli, že zlatá je střední cesta, nebo všeho s mírou :-).

    OdpovědětSmazat