Chtěl bych začít tím hlavním, co mělo včera svátek, ale prostě nemůžu. Tisku a informací kolem nás už je tolik, že už ani nevím, zda jsem to četl v 5+2, nebo Mělnickém deníku, nebo v novinách jménem Mělnicko, ale pěkně mě to rozpálilo.
Považte, že 2. místostarosta Petr Volf ( mimochodem jediný kandidát strany, která se dostala do zastupitelstva a hned na post z nejvyšších) vymyslel, že by na mělnickém náměstí mohlo být přenosné kluziště, aby se prý zvýšil turistický zájem o návštěvu centra a starosta Ctirad Mikeš s tím souhlasí. Prý je proti jen zastupitelstvo, ale pánové ještě chtějí zabojovat.
Co tam dát v létě třeba zase přenosný bazén ? Placu je kolem na deky dost. Ať máme něco, co jinde nemají. Kriste pane, oni tady točí miliony, jak kdyby se nic nedělo, ale dát to do výzkumu mělnického podzemí, tak to tedy ne!!! A věřím, že teď už snad slovo pana Roubíčka zachrání aspoň tu alej plnou čínských třešní. Pánové, co to tady pořád vymýšlíte ??!
V pátek jsem trošku zvažoval cestu na náměstí Míru, kde se konal nějaký hudební festival, jehož hlavní hvězdou snad měla být skupina Wohnout, ale dal jsem po práci přednost domácím aktivitám. Právě tehdy, se zrodila myšlenka, že bych mohl navštívit pražský Den železnice a vůbec toho nelituji. Mimochodem, hlavní železniční oslavy probíhaly letos v Bohumíně a před několika lety jsem si na takové hlavní oslavy zajel do Olomouce.
Myšlenka spočívala vtom, že po dvou hodinách dnes jezdí přímé spoje z Mělníka do Prahy- Vršovic, odkud to již není daleko do místního lokomotivního depa. Pak měla následovat cesta do hlavního centra oslav na nádraží Praha-Smíchov a podle možností byla v plánu ještě bývalá výtopna Praha-Zlíchov a hlavně Království železnice u zastávky Anděl.
Nejlepší by bylo jistě na takovou akci vyrazit co nejdříve, ale to bylo nad mé možnosti. Bohužel jsou i povinnosti, které nelze stále odkládat. A tak jsem do Prahy odjížděl ve 12.09 a do Vršovic jsem přijel ve 13.18. Speciální historická tramvaj číslo 42 mě měla sice svézt asi dvě zastávky, ale čekat do 13.55, se mi tedy vážně nechtělo. Natáhl jsem krok podle stadionu Bohemians a někdy ve 14 hodin už jsem mezi ostatními návštěvníky procházel vršovické depo.
Pohyboval jsem se tu právě ve správný čas, protože v depu již byla připravena jednotka RegioShark, která vezla návštěvníky takovou okružní jízdou přes Kačerov a Radotín do cílové stanice Smíchov. Vlak byl nacpaný, až k prasknutí, odjížděl ve 14.35 a přivezl nás do Smíchova v 15.22. Tam probíhaly hlavní pražské oslavy, které letos také připomínaly 25 let od začátku Pražské integrované dopravy. K tomuto výročí, se přímo v místě rozdávala publikace, která mapuje historický vývoj PID do současnosti.
Myslím, že je zbytečné nějak komentovat dění na nádraží. To ostatně řeknou nejlépe samotné fotografie. Asi v 16.45 jsem pokračoval zvláštním historickým autobusem do zastávky Zlíchov- lihovar. Přeprava historickými autobusy byla zcela zdarma, stejně tak, jako historickou tramvají. Zde mají v bývalé výtopně parních lokomotiv takové zvláštní muzeum. Místní nadšenci, se snaží shromažďovat auta i vlaky, které dnes již v provozu nevidíte a zachránit je před sešrotováním.
Bylo to hezké, ale nikoliv velké muzeum a čas již velmi pokročil. Hledal jsem nějaké spojení do stanice Anděl, ale zrovna nic nejelo. A tak jsem to vzal pěšky zpět na nádraží Smíchov. Nestačil jsem se divit. V Praze staví tramvaje a autobusy snad na každé křižovatce. To je snad mnohem dále ze Pšovky do Rousovic, než ze Zlíchova na Smíchov. To samé bylo i předtím ve Vršovicích. Za pár minut jsem byl už zase zpět u nádraží Smíchov. Cestou od bývalé výtopny jsem však viděl neuvěřitelný bordel a leckde smrděla i moč. I to je Praha.
Samozřejmě, že mi zase historická tramvaj ujela, a tak jsem jel na Anděl vlastně tím samým autobusem, co jel v 16.45 do Zlíchova. Teď bylo 17.45, šlo o poslední spoj a opět jsem jel kolem zastávky Zlíchov :-). Sehnat jízdní řády speciálních autobusů bylo nemožné. Zvláštní vlaky byly na letáčcích, ale autobusy ne. Někdy v 17. 58 jela ještě poslední spoj oné historické tramvaje, ale čekat dalších 13 minut, se mi nechtělo, zvláště, když má Království železnice jen do 19 hodin.
Království železnic sídlí v takové obrovské budově. Vysvětloval jsem paní u kasy, že se dnes ta návštěva rozhodně vyplatí, protože je vstupné jen 50 procent z celkové ceny. Jaké bylo mé překvapení, když po mně chtěla nějaký kupón, že jsem skutečně byl na akci Den železnice. Tak to mě opravdu nenapadlo. Byla to darda, ač jsem to chtěl jen proběhnout. Vstupné 260 Kč ! To by byla třeba pěkná hodnotná kniha o Mělníku, která vám zůstane. Co jsem měl dělat, když už jsem byl tady a stejně jsem to někdy vidět chtěl.
Vše jsem samozřejmě fotil, ale nesl jsem špatně, že nějaký pitomý kupón rozhodl o tom, že jsem dal zbytečně 130 Kč navrch. A mělo být hůře. Doma jsem objevil mezi letáčky pozvánku do Království železnice a zjistil jsem, že expozice je ve dvou patrech v podlaží domu. A já viděl jen první patro. Kde se stala chyba ? Možná už některé dveře byly zamčené, aby postupně do 19 hodin návštěvníci opustili areál.
Na království železnic potřebujete opravdu mnoho času, protože to nejsou jen obrovské prostory, ve kterých najdete i známé dominanty Liberecka. Ústecka, Středočeského kraje, ale také se mění po několika minutách denní a noční období apod. To vše mi při mé první bleskové návštěvě uniklo. Aspoň, že jsem viděl velký papírový model Prahy, obrovské nedobudované kolejiště a mnoho dalšího.
Tak snad někdy příště, protože jsem přišel o opravdu zajímavé věci.
Aktualizace 6.12. 2018: https://soutok.blogspot.com/2018/04/kralovstvi-zeleznic-v-praze-na-smichove.html
Také cesta domů. se mi zkomplikovala. Čekám na metro a najednou zjistím, že jsem černý pasažér. Než ten dlouhý tunel vyjedete zase k označovačím jízdenek, tak vám to ujede. Jízdenka PID samozřejmě za 2 x 62 Kč. Jel jsem tedy domů v 19.25 z pražského hlavního nádraží spěšným vlakem, který končí v Turnově
. Ve Všetatech jste ve 20.06 a už vám hlásí 15 minut zpoždění od Kolína. Sotva jsem však vytáhl materiály z akce, už to zase neplatilo a z 15 minut jich bylo asi jen pět. A tak jsem se někdy ve 20.35 dostal domů a čekalo mě spousta práce s fotografiemi ( celkem 285), abych vám jich sem mohl aspoň několik dát do článku, které občas tak rád píši.
A příště snad už zase konečně volby. Vítěz je asi jasný, ale pořád je plno parazitů, co nechtějí spadnout pod pět procent a zamořují média zbytečnými názory :-). Snad málokde je v parlamentu tolik stran, jako u nás, a to je každé volby.
Žádné komentáře:
Okomentovat