sobota 11. srpna 2012

Minimálně každý víkend jsou někde pivní slavnosti. Litoměřice.


Prakticky neustále mě někdo informuje, že tu a tam jsou pivní slavnosti. Někdy dotyčný dokonce zapomene i kde, a člověk pak hledá, o co by mohlo jít. Stále sem na web chodí mnoho návštěvníků a navštěvujete především články o pivě, případně bulvár ( hlavně svatba p.Lobkowicze) a takové ty věci, co trošku připomínají televizní stanici Novu ( kde co spadlo, kde co nabouralo), které už jsou časově passe. Těch slavností piva v různých pivovarech a městech je moc. Některé nejsou daleko a člověk to ani neví. Super spojení vlakem je s Litoměřicemi, a jak jsem tak našel na webu, tak za týden tam mají také slavnosti. Kdo nebudete muset do práce a máte chuť si tam zajet, tak vlak jezdí každou hodinu a jste tam za 30 minut. Vstup je dokonce příjemných 60 Kč, jak tak čtu z plakátu. Včera otevřel minipivovar na Luční boudě v Krkonoších a jedno z prvních piv měl i president Václav Klaus, který chodí pravidelně na Sv.Vavřince na Sněžku. Tamní pivo dostalo název Paroháč, podle prý nedaleko se pasoucích jelenů. V případě velkého zájmu se prý bude pivovárek zamýšlet i nad výrobou lahvového piva. A nezapomeňte, že u nás začíná dnes Mělnický košt.

Pro více informací navštivte zdroj: http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/3-litomericke-pivni-slavnosti-38468/

čtvrtek 9. srpna 2012

Slavnosti Podkováňského piva jsou za dveřmi.


Pomalu se blíží sobota 25. srpna a s ní i několikrát avizovaná slavnost tamního piva v pivovaru Podkováň. Na stránkách společnosti http://www.podkovan.cz/pivovar_podkovan_novinky.html jsem již objevil plakát, který nám tak trochu nastíní program scény i nabízených pivních produktů. Myslím, že i tady by se dalo diskutovat o výši vstupného i nabízeném programu, podobně jako na téma Mělnické vinobraní. Krom toho nikde nevidím cenu zlatavého moku. Pokud to někoho láká a nemá odvoz, pak vězte, že nejlepší spojení je z Mělníka v 11.46 s příjezdem do Skalska ve 12.44.( vzdálenost 34 km, cena 52 Kč). Odtud se vydáte pěšky po ještě zachovalých kolejích z roku 1975 asi 2 km vedoucích přímo k pivovaru v Podkováni. Zpět v 15.53, nebo 17.54 ze Skalska s příjezdem v 16.45, či 18.45 na Mělník. Zdatnější mohou ještě ve 20.49 přes Bolku a Všetaty dorazit ve 23.50, nebo si vůbec vzít jízdní kolo :-).

středa 8. srpna 2012

Dovolené jsou tady.



Kdysi se mi v novinách líbily články Luboše Lidického, nebo Jaromíra Tůmy, neboť se občas pustili ve svých článcích do takové určité meditace nad něčím, co se člověka tak nějak dotýká. Takové téma je například dovolená. Když se podívám zpět v čase, tak asi těžko zapomenu na vyslovené věty některých živnostníků a podnikatelů, kteří rádi veřejně prohlašovali, že oni nemají na nějakou dovolenou čas, nemohou si ji dovolit, osm let neměli dovolenou apod. Však to pracovní přepětí také některým vzalo dokonce život a zejména některé podnikavé ženy se později na netu svěřily, že svůj workoholický život poněkud přehodnotily. Zkrátka, naše fyzická i duševní schránka odpočinek prostě potřebuje, ať už děláme cokoliv.

Jenže, co je to vlastně ten odpočinek? Spousta lidí je nervozních už jen z přípravy dovolené a někteří ji mají již půl roku či rok někde objednanou. Velkým strašákem je, aby člověk vzal sebou opravdu vše, co asi bude potřebovat. Další si láme hlavu, jak se mu asi těch několik stovek kilometrů autem po vlastní ose pojede, či, co se tam bude jíst. Někteří pak vypráví, jak museli být ráno na pláži do sedmé hodiny, aby vůbec sehnali místo, nebo se jim zdála voda špinavá a člověk šel daleko do vody, než se vůbec trochu ponořil. A co tam bylo lidí.

Jinde to zase trávili pracovně, protože konečně přišla doba, kdy se dá více máknout doma na tom svém.( Co by tomu asi řekli naši západní sousedé z Unie?) Pak někteří žehrali na horké tuzemské klima, kdy se vůbec do ničeho nechtělo, a kdyby pršelo, tak by se zase nadávalo na déšť. A pak tu jsou dovolené, které vlastně vůbec nejsou rodinné dovolené, tak jak si to lidé nejčastěji představují. Není třeba vysvětlovat, že někde je moc práce, jinde zavřou podniky své brány apod.

Někdo chce opravdu jen odpočívat, jiný by to najednou nejraději všechno serval, dokud to jde a na každý den plánuje aktivitu, kterou musí splnit, aby měl dobrý pocit. Nakonec jde v podstatě o konečnou uspokojivou bilanci. A tak lze závěrem říci, že to, nač se řada z nás těší, vlastně není předem žádná sranda :-).

neděle 5. srpna 2012

Gianluca Ratta zřejmě opouští Českou republiku.


V tomto článku na http://soutok.blogspot.cz/2012/06/kdyz-chodim-tak-ziju.html jsme vás seznámili tady na Soutoku s Italem, který se toulá 11 let  středem Evropy a v únoru vkročil i na území našeho státu. Bohužel  pro nás, se tak stalo až díky mediální zprávě v ČT, kdy se Ital toulal pro nás již ve vzdáleném a málo prozkoumaném území kdesi v oblasti Mostu a neustále se vzdaloval ke Karlovým Varům a posléze k Plzni. Snažil jsem se v horkých letních dnech získat od různých deníků a jiných médií poslední zprávy o jeho možném výskytu, neboť mi připadalo, že by takové setkání bylo to pravé sousto pro Soutok, protože jsem se pro tu myšlenku takříkajíc nadchnul, ale marně. Sice mi jedna paní redaktorka z Plzně zaslala ochotně adresu jeho posledního přenocování, ale e-mail dorazil již pozdě, kdy sledovaný chodec světoběžník vyrazil již směrem na České Budějovice po neznámé trase a já vyrazil do práce :-) ( zaměstnání). V tu chvíli jsem si pomyslel, jak by to bylo vše možná jistě snadnější, kdyby zpráva ČT přišla o měsíc dříve, kdy se Ital rozhodl pokračovat na Liberec a dále přes Českolipsko na Mostecko.

Z Českých Budějovic pak pokračoval do Jihlavy, kde se objevil někdy ke dni 23. července. Odtud měl pokračovat poté do Brna, ale místní Brněnský deník o jeho příchodu do metropole dosud neinformoval. Podařilo se mi však na internetu vypátrat článek z 1. srpna ( deník Dnes) na http://brno.idnes.cz/ital-a-pes-maji-v-nohach-tisice-kilometru-pres-brno-slapou-k-rekordu-1pi-/brno-zpravy.aspx?c=A120801_1810817_brno-zpravy_bor, kde se píše, že tu na dálkového chodce neměli v Brně moc času, respektivě měli, ale štempla mu nebouchli, a podle teoretických výpočtů a vzdálenosti do Mikulova u hranic je dost  pravděpodobné, že již v těchto chvílích opouští světoběžník území naší republiky. Ani bych se nedivil, kdybych měl pravdu, pokud nám to ovšem nějaké médium vůbec potvrdí.

Cestovatel se údajně živí psaním knih o své pouti po Evropě a chystá se po příchodu domů napsat knížku, kde již bude hlavním obsahem jeho poutní cesta po naší vlasti. Co bude dál, to Ital nikdy neřeší, stejně tak, jako jen ví, kterými velkými městy chce projít, ale neví, po jaké trase se rozhodne jít a kde z vlastního návrhu odbočí.

 Zajímavá je i diskuse k článku. Samozřejmě, že to každý vidí jinak. Pro jedny je dobrovolný bezdomovec i žebrák. Druhému diskutujícímu ta bezstarostnost zase cosi připomíná. Další obdivují jeho odvahu a možná je to i určitý výzkum a zkrátka dobrodružství, které možná částečně pochopí ten, kdo se také jen tak na blind kamsi vypravil a dobře to dopadlo. Zkrátka, co člověk, to jiné zkušenosti a jiný názor.

Nicméně, motiv je to vskutku zajímavý. Uvědomme si, že dnešní cestovatelé jsou vybavení finanční hotovostí, nebo se z historie dozvídáme, že dříve se chodilo na zkušenou tak, že si nocležník na nocleh a jídlo vydělal zkrátka prací a platí to leckdy i dnes. Z tohoto hlediska je Gianluca vyjímkou. Charita je věc, kterou lze pochopit, pokud vám někdo dá telefonní číslo, na které můžete zaslat dobrovolně finanční částku, ale už vypadá velmi špatně, pokud vás někdo zastaví u vchodu do Teska. A zkuste si typnout, co jim jeden člověk řekl, když už toho měl dost. Ty čuměli.

sobota 4. srpna 2012

Astra 19.2 přichází s novými nekodovanými programy.

Další článek je určen vám, kteří máte možnost přijímat DVB-S ze satelitu Astra pozice 19.2 E a navíc nejste žádnými notorickými diváky televizních obrazovek. Zkrátka, zajímavá zprávička pro běžného pracujícího, který se není ochotný zabývat nějakou kodovanou televizí.

Již od 1. srpna můžete naladit na Astře 1L (19.2E) na frekvenci 12 633/H , SR 22 000, FEC 5/6 nový německý nekodovaný hudební program Deutsche Music Fersehen, který má vysílat hudbu lidovou i populání z německy mluvících oblastí. V článku Lukáše Poláka na www.digizone.cz , se mimo jiné píše, že snad od září dostane stanice rakouského konkurenta. Podobný hudební program máme i my a jmenuje se Šlágr TV, ikdyž  ten vysílá z Astry 23.5E a specializoval se na dechovku a country. Další stanicí, která je již přítomna statickým obrazem, ale vysílat bude od září, je německá televize specializovaná na Egypt s názvem AEGYPTEN.TV. Ta bude zvát turisty do Egypta.
Tady ještě doplním webovou adresu stanice Deutsche Music Fersehn  http://www.deutsches-musik-fernsehen.de/ a naši Šláger televize http://www.slagrtv.cz/porady/ .


Více na www.digizone.cz .

SŠ.

pátek 3. srpna 2012

Bitva na Mělníku.


Akce  díky dost dobré mediální reklamě v loňském roce vešla velmi rychle a jednoduše ve známost.

SŠ.

středa 25. července 2012

Soutok navštívil minipivovar Neuman v Mělnickém Vtelně.(fotky,recenze)


Už  prvomájový pivní festival U Grobiána v Kokořínském Dole naznačil, že pivo z ,,nedaleké" Podkováně, které kdysi zásobovalo například restauraci U Grobiána, nebo slavnou ( dnes bohužel zříceninu) restauraci Dolina vedle koupaliště v Kokořínském Dole a vůbec tuto oblast, je kvalitou úplně někde jinde, než v 80. letech 20. století a začínající minipivovar Neuman z nedalekého Mělnického Vtelna tuto stoupající tendenci kvality místního moku nejen podtrhl, ale nasadil laťku velmi vysoko.


Kdo jste na festivalu ochutnali některou ze značek pivovárku, tak mi dáte jistě za pravdu, že to vážně chutnalo. Jelikož jsem na festivalu ochutnal z tohoto pivovárku pouze Václava 11, tak bylo jistě zajímavou výzvou ohodnotit i další produkty a zavítat do míst, kde jsem léta nebyl.


Jak sami vidíte na snímcích, tak interier je velmi přívětivý a to jsem nebyl v patře na sále, kde se i občas konají různé akce. Návštěvnost byla rozhodně dobrá a obsluha velmi příjemná.


Zde na http://www.pivovar-neumann.cz/Galerie.html si můžete ostatně prohlédnout sál v patře i místní varnu.


Minipivovar nabízí zákazníkům tyto produkty: Václav 11, Karel 12 kvasnicové, Bivoj 13 tmavé a Adolf 14 světlý speciál. Výbornou službou je stáčení piva do pet-lahví, takže ani řidiči nemusí smutit a chutný mok si mohou odvézt domů. Ostatně, pro řidiče tu mají velmi chutné nealko pivo značky Bernard, které bylo odborníky hodnoceno výše, než například pivo Birel.


 Interier byl pojat ve stylovém mysliveckém stylu a obraz s hradem Bezdězem, který je pro sever Mšenska typický, musí samozřejmě potěšit každého romantika.


Staré fotografie, to je koření života. To je chvíle, kdy si můžeme s úctou a úžasem uvědomit, co vše se tu už odehrálo i před našim životem.


Sice trochu sprchlo, ale řekněte, nemá to něco do sebe :-)?


Rozsvícené logo, kdysi bylo výsadou nočních klubů ve velkých městech a hlavičkou správních budov firem.


Historie pivovaru je sice starší, ale ta novodobá historie začala teprve až loni.


Každý správný pivovar má i svůj originální tácek.

Ochutnal jsem postupně všechny čtyři druhy místního piva a návštěvu mohu jedině doporučit. A tak, ať pojede na Mladou Boleslav, nebo speciálně sem, určitě zavítejte.

Mšeno se stává téměř lázeňským městečkem plným kultury.


Není to tak dávno, co bylo mšenské náměstí ještě rozkopané a uzavřené provozu. Jak vidno, za své vzaly i vzrostlé stromy a spousta zeleně, což byla určitá nostalgie, ale na druhou stranu dostalo vizáž takového až téměř lázeňského evropského městečka a nové stromky jistě časem vzrostou. Náměstí dominuje nyní vodní prvek v popředí se sousoším.


Kromě laviček a odpadkových košů, se může město honosit hustou sítí rozcestníků.


Ozdobou náměstí je především krásná radnice s muzeem v sousedství daleko vyhlášené cukrárny. Zmrzlina tu přijde leckomu vždy vhod a pokud dáte přednost restauraci a zlatavému moku, tak je hned naproti samozřejmě legendární hosinec U lva. Krom toho má Mšeno ještě dva další známé hostince.


Mikrobusy SOK jsou alespoň pro mě většinou jen pojízdnou reklamou, ale jistě místním slouží vedle vyhlášené železniční lokálky.




Právě setkání s mikrobusem vděčím za to, abych vás upozornil na prázdninový cyklobus, který zde mezi Mšenem a městečkem Doksy nyní jezdí. Jízdní řád je samozřejmě i na stránkách města. Možná si řeknete, že je to ze Mšena do Doks pouhých 22 km a celá řada mělnických cyklistů dojede i z Mělníka do Doks a zpět, ale pomalu nás musí napadnout otázka, že je to tak akorát a pokud nemáme vlastní vůz s možností přepravy kol, tak je nám cyklistické prozkoumání sesterského území Ralsko prakticky nedostupné.Kdo by se tam chtěl cloumat vlakem?



Detail na krásnou místní radnici.


 O tom, že se ve Mšeně stále něco děje vypráví plakáty za sklem u autobusového stanoviště. Už tuto sobotu je na koupališti zábava. Kompletní přehled akcí ve Mšeně jsme tu už také zveřejnili i s odkazem na web města.



Cestou domů jsem si nemohl nechat ujít obrázek, který nás mnohé doprovází celý život. Už je zase léto a mnohde se rozeběhly na plné obrátky žně.


A nakonec ještě něco bez obrázkového materiálu. Nesmíme zapomenout, že Mšeno je i městem motorismu, především ploché dráhy a kalendář závodů, byť nehýří velkými podniky světového formátu je nabytý. Svatostánek ploché dráhy ( nebo speedway, abych byl cool, když už máme místo lázní wellnes) najdete jen nedaleko za vlakovým nádražím na mladoboleslavské silnici vlevo za výjezdem z města.

SŠ.

úterý 24. července 2012

Na Mělníku se právě filmuje. Menzelovi Sukničkáři.


Tak už je to tady. Právě se v centru Mělníka začal natáčet Menzelův film Sukničkáři. Více na http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/menzelovi-suknickari-miri-na-nataceni-do-melnika-20120716.html

A protože jsem šel zrovna kolem, tak vám opět přináším první snímky z natáčení. Kde jinde, než opět na Soutoku :-).



Někde bylo zmíněno, že natáčet se bude hlavně v této vile.


I osvětlovači a další štáb se potřebuje občerstvovat.


Detailní pohled do jednoho z vozů.


To je nějaké techniky a zdaleka to není vše.




Detail na hlavní dnešní natáčecí scénu.

SŠ.

neděle 22. července 2012

Google street- autem po celé republice od PC!


Tak se vám jeví dálkové snímky ze silnice v aplikaci google-street. Liberecko z Rašovky.

V roce 2009 přišla redakce týmu Mělníčku s velmi zajímavou zprávou svým čtenářům.Nevím, že by nás tu někdo jiný o něčem tak trvalém a podstatném informoval.
V červnu 2009 totiž projížděla město Mělník, jako první město vedle Prahy u nás společnost Google a monitorovala z kamer ulice města včetně celé trasy až do Prahy. Kdo by o tom věděl, nebýt Mělníčku ? Později jsme se již projížděli svými počítači po ulicích města a hledali své domy, známé, auta, zkrátka vše, co google auta nafilmovala během průjezdu.

Oni sice museli rozmazat obličeje a SPZ aut, ale pokud někoho a něco známe, tak to stejně poznáme. Článek je zde http://melnicek.cz/node/4241 . Jak už to tak bývá, tak jsme se všichni nabažili a na stále stejné záběry z jednoho města jsme zapoměli.

 Nedávno jsem vlastně objevil něco podobného na lokomotivách na portálu ČD ( okem strojvůdce), ale tam se nadechli a vytvořili asi 7 videí v republice a tři tady v Čechách, a nějak dál nic. Také tu je někde článek.

Včera mi náhodou přišla zpráva z jedné vesnice u Mělníka, že se našli na google. Neváhal jsem a zjistil jsem, že je už zmapovaná snad celá republika. Dnes můžete především díky snímkům z let 2011 i 2012, se třeba projet z tepla domova letním Kokořínským Dolem a kochat se pohledem na skály, rybník Harasov. Můžete si udělat pro zpestření virtuální dovolenou a věřte, že Google projel spousta ulic i v jiných městech a vesnicích. Byli jste loni někde na dovolené ? Pak můžete najít překvapivě své auto daleko od domova, jako já.

Zahraničí je zpracováno mnohem  hůře. Namátkou jsem projížděl nějakou ulicí v Německu i Polsku, či v Monte Carlu poblíž přístavu, kde to zná snad každý, kdo koukal někdy na formuli 1 :-),ale jinde mají zpracované opravdu jen kousky. Myslím však, že nám znalým naši krásné české vlasti to zas tak vadit nemůže a jednou to přijde také i v zahraničí, tak se dočkáme.

Může nám to pomoci při plánování tras neznámými místy i jako občasná zábava, či poznávání naši vlasti.
Mapu na https://maps.google.cz/ prostě rozklikáme ( zvětšení místa) a na požadovanou ulici přetáhneme panáčka. Přitom vidíme na cedulce, zda jsou data k disposici. Po přenesení obrazu z funkce mapy na  funkci vozovka už jen ovládáme snímací kameru vozu do požadovaného směru. Vlevo dole ve snímku vidíte měsíc a rok snímání požadovaného úseku.




10.srpna otevírá nejvýše položený pivovar v ČR.


Prakticky na protějším svahu pod Sněžkou poblíž rašelinišť říčky Úpy se rozkládá rozlehlá a urbanisticky velmi vydařená Luční bouda. Nevím, ale zdá se, že když tuto fotku hodně zvětšíte, tak vpravo od Sněžky v mírném svahu nějaká bouda je. 

Dne 11. srpna na Sv. Vavřince bude slavnostně otevřen náš nejvýše položený minipivovar v Luční boudě pod horou Sněžka. Luční bouda je u nás největší a nejvýše položenou boudou, která zde stojí od roku 1625 a v minulosti se v ní konaly i plesy.
Jak vůbec vznikly boudy v Krkonoších a proč se jim neříká chaty ? Zdejší část Krkonoš patřila již ve středověku majiteli, který měl své kořeny v Tyrolsku. Když se v Kutné Hoře těžilo stříbro, vozilo se tam dříví právě z Krkonoš a na jeho těžbu byli povoláni odborníci právě až z Tyrol. Vysoko v horách tak vznikaly boudy ( z německého Bauden) a zdejší vysokohorské trávníky spásal skot. Zkrátka, tehdy se v těchto nadmořských výškách žilo ještě mnohem více než dnes,  a to i společensky. To se však v posledních letech po časech socialistického útlumu pomalu mění k lepšímu.
Zdroje: televize a kniha Krkonoše-příroda, historie,život.

sobota 21. července 2012

Hudba, jak ji neznáme (5.díl). Zbytek světa.

Celá řada lidí má svůj hudební vkus a už je pro ně problém, pokud by jen měli vyslechnout například zdejší českou dechovku, či country. Seriálkem jsem chtěl poukázat na některé naše sousedy, kteří produkují hudbu, kterou moc neznáme, tady se téměř nehraje a přitom může někomu aspoň občas připadat líbivá a zajímavá. Co by to však bylo za seriál, kdyby tu bylo pojednání jen o hudbě v Evropě ?

Ucho evropského občana není zrovna přivyklé poslouchat asijskou hudbu, či hudbu různých kmenů z jiných kontinentů. Asijskou hudbou se ani zabývat nechci. Tady se opravdu zastavíme jen u poznámky, že ať už jde o hudbu z islámských států, či dálného východu, tak je to opravdu jen exotika. Prozradím, že tato hudba se dá často naladit obvykle navečer na běžném rozhlasovém pásmu KV ( krátkých vln), pokud máte u svého tranzistoráčku aspoň několik metrů drátu, jako anténu. Zejména v zimních měsících jsou dobré i SV, kdy lze zachytit na 819 KHz Alexandrii a celoročně lze na frekvenci 1521 KHz zejména pozdě večer ulovit prakticky nejvzdálenější vysilač  s největším středovlným výkonem  na SV, kterým je Dubai.

Afriku jsme tu již zmínili hned v prvním dílu a myslím, že si leckdo, kdo zná jen cestopisy, poopraví po shlédnutí webu z Konga na černou africkou hudbu názor. Myslím, že občas stojí za několik minut poslechu.

Další zajímavou oblastí je samozřejmě Jamajca, kde vzniklo rege, které proslavil především Bob Marley. Ke stálicím rege však patří také skupina UB 40, nebo Eddie Grant. Toho mám v oblibě, tak sem dám dva odkazy:

http://www.youtube.com/watch?v=9de6jeOevi8

http://www.youtube.com/watch?v=00QroZfHm5k&feature=related

Známá je pak ještě jeho píseň Lady come back.

A tím je tu vlastně už Amerika. Argentina je známá, jako kolébka tanga, brazilskou sambu netřeba díky carnevalu představovat. Z Jižní Ameriky se k nám díky 90. letům minulého století a posledního desetiletí dostalo díky indiánům na masových akcích ( Vinobraní) spousta peruánské a chilské muziky.

El condor pasa

http://www.youtube.com/watch?v=CtUZzCe6-bk

Guantanamera

http://www.youtube.com/watch?v=Wl9XO7GukQk

Více na severu už je slavné hudební Mexico a Kuba

Už jsem to dlouho nehledal, ale zde najdete... slavné rádio Videorola z Mexika

http://www.worldtvradio.com/radiotv/stations/station03668.htm

Aktualizace 4.2. 2018 v 17.45:  Opět musím seriál po letech opravit kvůli autorským právům a blokům. Po přečtení závěrečného dílu, se vraťte na věci, které fungují: Článek o hudbě z Tahiti zde v závěru článku i s odkazy na skladby:

http://soutok.blogspot.cz/2017/11/reklamni-vyber-pohlednic-z-knihy-melnik.html

Z Kuby se dá zase zychytit před východem slunce na 5025 KHz rádio Rebelde, které tou dobou také občas hraje, ale to už je sousto pro radioamatery. Chce to aspoň delší drát.

Západně od USA leží Hawai a Tahiti, respektivě Francouzská Polynesie. Této oblasti se někdy říká ráj na Zemi a mají tam také krásnou domorodou muziku. Hawai je proslavená hawaiskou kytarou s kvílivými zvuky a Tahiti drnkacími nástroji a spoře oděnými tanečnicemi.

Sám jsem tady na netu už i poslouchal kdysi stanici z Havaje, která patří do obrovské rodiny stanic USA, ale teď ani nemám  důvod to nějak vyhledávat a s Tahiti je to to samé.

Dejte si tam třeba toto: http://www.surfmusic.de/country/tahiti.html

Ono to roste jak houby po dešti. Bohužel mě u novin ( ale ono je to všude i ve vládě) tak trochu chybí snaha občas poukázet i někam jinam na nějaké odkazy, byť i třeba konkurenční, pokud o nich víme. Každý chce prostě ukazovat své schopnosti a na čtenáře a jejich možný zájem se nemyslí.

Pokud si chcete souhrnem poslechnout všechnu krásnou muziku z Ameriky i Oceánie, tak nelze jinak, než doporučit naši českou legendu skupinu Kučerovci ( zadej do youtube), která je tak dobrá, že se celá desetiletí věnuje koncertům hlavně v zahraničí ( už od 2. světové války mění sestavu) a jen vzácně doma.


A tím bych asi udělal tečku za nejzajímavější líbivou hudbou naši modré panety v oblasti národní hudby ( etnické hudby).




čtvrtek 19. července 2012

Hudba, jak ji neznáme ( 4.díl). Mělník a Řecko.


Na Vinobraní 2009 před KD zavítalo i Řecko a letos ho zastoupí Martha a Tena Eleftriadu. Hráli pěknou směs písní, ale systém odmítá video v délce 8 minut přijmout a kratší nemám.

V Evropě je mnoho hudebních oblastí. Španělsko nám dalo flamengo, Francie šanson, Anglie beat, Itálie operu a italskou kantylenu, Skotsko a Irsko dudáckou či keltskou hudbu. První dvě jmenované  nějak nemusím. Tedy, člověk by mohl vzpomenout ještě maďarský čardáš, či vídeńský valčík apod.

Zajímavou oblastí je, jak jsem již dříve zmínil Balkán, kde se hraje hudba podobná sousedům a přece rozdílná.

Kdo by neznal slavnou píseň Řeka Zorbu. Vždyť ta se nejvíce zasloužila o to, že jsme si hudebně Řecka tak nějak všimli. V Řecku se hraje hudba všelijaká. Mají tam svůj pop, pak tu lidovou klasiku, kde vynikají hlavně nástroje buzuky, kemake, či lyry. Našeho posluchače okouzlí především typický melodický hromadný famozní souzvuk strunných nástrojů. Pak tu mají tanečnice a kulturu, která si snad moc nezadá už i se sousedním Tureckem. Dal jsem si tu prácičku a od všeho jsem něco vybral, aby byl člověk v obraze, a abych se sám zase něco přiučil. Nemohu říci, že tuto hudbu nějak cíleně vyhledávám, ale občas je zajímavým zpestřením a melodické pasáže dovedou někdy člověka nadchnout. V rádiu lze Řecko na frekvenci 9 420 KHz (KV) dost dobře poslouchat a zejména v sobotu odpoledne je tam dost hudby. Zajímavá odborná stránka pro zájemce je http://hellada.ic.cz/hudba.html .

Odkazy přímo na vybrané skladby apod.

https://www.youtube.com/watch?v=eyypHSTRQIA

https://www.youtube.com/watch?v=Yeg2MxaMuWI

https://www.youtube.com/watch?v=s4p03Pne4vo

https://www.youtube.com/watch?v=qvrRI44UfpQ

 Nejslavnější řecká píseň.
Zorba-Sirtaki originale.

http://www.youtube.com/watch?v=zpOAnWEyzt8

Řecká rádia on-line.

http://www.e-radio.gr/locations/internet.asp

Tanečnice


  Na závěr se podíváme mimo Evropu. Osobně si myslím, že jsme si tu představili ty nejdůležitější evropské hudební oblasti a v tomto seriálku ty u nás méně známé. Keltská hudba je hitem slavností, šanson nám představily některé naše zpěvačky.


úterý 17. července 2012

Hudba, jak ji neznáme. ( 3. díl) Tyrolsko


Rakouská rozhlasová stanice vlétne občas při podzimních mlhách prý až ke Kladnu. Já ji v říjnu zachytil na Radobýlu nad Litoměřicemi a dokonce i z vídeňského vysílače Kahlenberg.. V pohodě ji chytíte i na Mělníku z Jauerlingu ( 230 km).


Nechme na pokoji klasiky a řekněme si ..Rakousko, Německo a hudba. Co se vám vybaví? Tak když Rakousko, tak nejspíš Falco a jeho Jeany ( Gine ), či Coming home. A nebo Opus a hit Live is live ?

S Německem je to ještě barvitější. Kdo by neznal Nenu s hitem 99 balonků, nebo Škorpíky (Scorpions), Alphaville s věčným Forever young, německé ZZ Top (Trio) s hitem Da da da, výchoďácké Puhdys, či metálový Accept. Když jsem prvně slyšel jejich hit Midnight higway, tak jsem si myslel, že jsem něco prošvihnul od legendárních slejdů ( The Slade). To je neuvěřitelná podoba hlasu dvou zpěváků. Ale dost, tak tohle většina z nás všechno zná a tento seriál se jmenuje úplně jinak.

Nemám rád německé přeslazené písničky, ale.... je tu velká vyjímka v podobě pěkné alpské muziky.  Kolem Tyrolska se hraje taková muzika, že se asi dvakrát v roce sejdou v některém z těchto států ( Německo, Rakousko,Itálie,Švýcarsko a Slovinsko) televizní společnosti, porota, diváci a pořádají takzvanou Grand prix lidové písně. Jenže, i tam jsou stálice, které se už někdy ani nezůčastní, vystupují v nespočtu různých pořadů, včetně týdenní hitparády a těší se velké popularitě. Dnes lze dokonce říci, že  objevit v německé televizi pop muzic je oproti 80. rokům  téměř nemožné, kdežto s tou lidovou máte přece jen mnohem větší šanci.

Centrum této oblasti leží v Tyrolích, zejména je hodně kapel v údolí Zillertalu. Kapely mají různý počet muzikantů a především nesmí chybět tahací harmonika, heligonka, nějaká ta trumpeta, bubínek a kontrabas je často nahrazen minimálně dvěma elektrickými kytarami. Také často nechybí housle a klarinety. To jsou zkrátka nástroje, které jsou v Alpách doma.

Osobně mám tuto hudbu ve velké oblibě, protože je veselá a rychlá a dává energii. Mají tam mimochodem také velké dechové orchestry, které připomínají značně naše dechovky a mají ve velké oblibě zejména pochody, ale to není už zrovna můj šálek.

Koho vám dnes nabídnu ? Tady mám úplně jasnou jedničku, kterou je kapela die Mayrhofner. Tito chlapci s kozorožcem mají několik sympatických skladbiček.

Mayrhofner-Zillertaler san ma


https://www.youtube.com/watch?v=dHxqnRg29PY

http://www.youtube.com/watch?v=VSIAHMNCEA8

http://www.youtube.com/watch?v=E1IOO5wdPJk&feature=relmfu

Aktualizace 19.3.2019 : Tento článek ( tento díl) je tak úspěšný, že vám přidám ještě dvě prima holky, které jsem objevil nedávno, ale jsou velmi populární.

https://www.youtube.com/watch?v=CpmDAu_47OE

https://www.youtube.com/watch?v=XPNnrw8VT4k


Jen o kousek více na jih za hranicemi už v Itálii si dobře vede dvojice Die Ladiner. Vybral jsem pěkný pomalejší kousek v italštině.

https://www.youtube.com/watch?v=eutjFhlGE_M

A bonus na závěr: Alpenrebellen- Rock mi ... zajímavá skladba( takhle začínají Queen co ? We will rock you) Co se dá vytvořit ze skladby od Queen, to je až k nevíře :-), ale myslím, že dobré zajímavé dílko.

http://www.youtube.com/watch?v=Tsfbv-8Sub0

Kapel je tam hrozně moc.

http://soutok.blogspot.cz/2012/07/hudba-jak-ji-nezname-4dil-melnik-recko.html

pondělí 16. července 2012

Hudba, jak ji neznáme (2. díl) Srbsko


Dnes mě motivovalo proladění televize k napsání druhého dílu. Na pozici Astra 19.2 totiž lze volně naladit stanici RTS SAT (Radio televisia Serbia), která obvykle v pondělí asi od 21.30 do 22.10 ( nyní je 22.30 a mají tam nějaký festival) hraje často tu jejich národní hudbu.

Čili, vydejme se za dnešními dvěma písněmi, které jsem vybral dle svého vkusu z části dnešního festivalu přes Slovensko a Maďarsko do Bělehradu v Srbsku.

Srbská hudba je taková zvláštní a často se vyznačuje smutným úvodem, ale leckdy  poměrně pěkným melodickým svižným refrainem. Některé ansámbly se dají poslouchat, jiné jsou jak rozladěná česká dechovka po 15 pivech a často je cítit v písni cosi takového  zvláštního a typického pro tuto oblast. Inu, folklor a víno, a snad i historie a migrace nás Čechů v dobách dávných, o které jsem psal nás určitým způsobem s touto oblastí úzce pojí.

MILICA TODOROVIC,- NAD IZVOROM VRBA SE NADNELA



Rade Jorovic - Uzmi sve sto ti zivo..



Tak co, dá se to také chvíli poslouchat :-) ? Hudba kolem nás má mnoho tváří a je škoda, že známe jen takový zlomek, který se hraje v našich rádiích.



neděle 15. července 2012

Hudba, jak ji neznáme. (1.díl) Afrika,Kongo


Soutok je vlastně blog, a jak to tak na blogu bývá, tak se člověk především vlastně rád podělí o něco, co mu zrovna přijde na rozum. Po dlouhé době jsem si u oběda na chvíli pustil z netu hudbu, kterou jen málokdo zná a snad jen jedna rozhlasová stanice v Praze..rádio Ethno ( malý dosah.... u zámku ano) ji u nás vysílá.

Žádné dlouhé řeči o etnické hudbě, které by spíš možná odradily a z nabídky jsem namátkou vybral dva melodické singly dvou zpěvaček...

http://www.congoplanet.com/songs.jsp?i=286&c=4&n=17
(Abeti Masikini: Viens Mon Amour)

http://www.congoplanet.com/songs.jsp?i=247&c=4&n=17
(Mbilia Bel: Nakei Nairobi)

Aktualizace 4.2. 2018:

Uteče několik let a odkazy nefungují, blokace, autorská práva. S tím nic nenaděláme. Můžete si zadat ony dvě skladby do youtube, nebo si zvolte místo toho hudbu z Madagaskaru, kde jsou čerstvé osvědčené odkazy. Je trochu jiná, než ta z Konga, ale líbivá a rozmanitá, což poznáte v rozdílech mezi skupinami a zpěvačkami:

http://soutok.blogspot.cz/2017/10/cely-vikend-je-ve-znameni-draku-i.html

http://soutok.blogspot.cz/2018/01/obrazem-stary-melnicky-most-meni-podobu.html

Vy si můžete vybrat z 55 songů a dvou rozhlasových a dvou televizních stanic v Kongu.

Tak co? Minimálně zajímavá zkušenost, že?

 Teď jsem si pustil obě písně až do konce ( 15 minut !!) ve stereosluchátkách a musím říci, že... U mě dost dobrý!!

http://soutok.blogspot.cz/2012/07/hudba-jak-ji-nezname-2-dil.html




úterý 10. července 2012

Fahren Sie nach Passau ? Levný výlet pro každého.


Léto je čas dovolených i cestování, a i když si mnozí přejeme, aby i náš domov byl krásný, přinášel nám příjemný pobyt a našli jsme v něm požadované kulturní a jiné vyžití, tak cestování je zkrátka to pravé koření života a dalo by se o něm nekonečně vyprávět. Bohužel, dnes je cestování i ne zrovna leckdy levnou záležitostí a je to spíš takový nadstandard nad věci běžné potřeby.
Jednou z věcí, která dnes doslova bije do očí, tak to jsou ceny za veřejnou dopravu a zejména tu železniční. Ten kdo kdysi rád cestoval vlaky, tak si dnes rozmyslí každou cestu. ČD se ve snaze přitáhnout cestující uchýlila k mnohdy nepřehledné škále všelijakých slev a nabídek, se kterými se většina lidí nehodlá vůbec zabývat a moc jich výhodných není. A přesto se právě tady nabízejí takové možnosti, které je dobré znát, a kterých rozhodně stojí zato využít.

Paradoxně jsou dnes ty nejlevnější jízdenky do bavorského Pasova a Regensburgu. Za pouhých 700 Kč se prakticky s celou rodinou vydáte na celodenní výlet za hranice dle momentální nálady, nebo se můžete na půl šábnout s někým známým, komu nepřipadá takové cestování nekonečné. Prakticky to vyjde pro cestujícího z Mělníka o něco více, ale k tomu se dostaneme.

Dnes zvolíme výlet do Pasova, který se liší časem odjezdu.Výlet zahájíme v sobotu ráno asi v 5 hodin z Mělníka se svým vlastním autem, které nás dopraví k nádražní budově ve Všetatech. Jednak jízdenku SONE+DB můžete zakoupit pouze o víkendu a za druhé vás bude od této chvíle stát až do půlnoci veškeré cestování oněch 700 Kč. Odtud již pokračujete vlakem ( Mladá Boleslav-Praha Vršovice) do stanice Praha hlavní nádraží, který odjíždí ze Všetat v 5.23 a je v 6.13 na hlavním nádraží. Na hlavním nádraží musíme nějak vydržet do 7.07, kdy nám odjíždí rychlík číslo 818, který jede přímo do pohraniční stanice Železná Ruda-Alžbětín, kam přijede v 11 hodin.

Nádraží je společnou stanicí obou států a v minulosti bylo rozdělené železnou mříží. Tady máme půl hodiny času, ale tu můžeme využít k návštěvě muzea v železniční budově, která je zaměřena na Šumavu a Bavorský les. Krom toho tu mají Němci železniční muzeum, jakousi malou obdobu naši Lužné u Rakovníka, o které jsem již také psal.


Šumava před námi.



Nádražní budova Železná Ruda-Alžbětín. Společné nádraží.


V 11.33 nás potom vláček jedné dopravní společnosti dopraví ve 12.54 do Plattlingu, což je malé městečko jen kousek za Dunajem. Tady už čeká poslední přesedání před cílem naší cesty s odjezdem ve 13.03 a příjezdem do Passau ve 13.37. Není to vůbec žádný problém a ta titulní fotka z nedávného článku o počasí byla právě pořízena z tohoto posledního vlaku kousek před Pasovem. Počasí si zkrátka nevybereme a někdy vás prostě přeháňky zastihnou zrovna ve chvíli, kdy se chystáte objevovat daleko od domova nenavštívené.

Komu se točí hlava z toho trojího přesedání ( Praha,Alžbětín,Plattling), tak vězte, že na výletě do Regensburgu toto vše odpadne, ale časem vám to nedá a budete chtít vidět zase něco jiného. Kdo prostě rád poznává, tak si klade nové cíle.







Fotky z Pasova působí smutně, protože pršelo.

Místní hrad nad městem poskytuje nádherný rozhled na město.



Pasov je nazýván městem tří různobarevných řek. Více jsem napsal v článku loni na Mělníčku.


Pohled na město z vyhlídky od Horního hradu.


Je to hezké město v blízkosti rakouských hranic a plné turistického ruchu. Na prohlídku máme jenom tři hodiny, ale i tak jsem v dešti stačil projít historické centrum, tři krámečky a dojít na otočku k Hornímu hradu.

Až budete hledat zpáteční cestu, tak použijte web německých železnic. Naše weby vám budou z Pasova nabízet samé spoje ICE, které nemůžete se SONE+DB použít. Prostě jsme jeli v 16.20 z Pasova do Regensburgu, kde byl čas, se skoro hodinku procházet, což stačilo na malý okruh středem města k Dunaji a zpět.
Pokud se vydáte speciálně do Regensburgu (Řezno) rychlíkem z Prahy v 9.10 a povede se počasí ( také články na Mělníčku), tak vězte, že máte k disposici dlouhých pět hodin, které bohatě stačí k prohlídce historického středu, alespoň krásného muzea historie a ještě máte čas poznat některé dunajské ostrůvky.
Z Regensburgu pak pokračujete linkou Munchen-Praha v 18.35, která vás přiveze ve 22.45 do Prahy. Cestou můžete vidět rovinu podunajské oblasti a krásné někdy sluncem zalité panorama Šumavy.
Při cestování nemáte nikdy zaručeno, že vše půjde podle řádu a většinou mezinárodní rychlíky mívají velká spoždění, ač se mi to cestou z Bavorska nikdy nestalo. Už jen z tohoto důvodu je lepší netlačit na pilu, nevymýšlet nějaká kombinovaná spojení metrem a autobusem, ale prostě si koupit ve vlaku Praha-Všetaty s odjezdem 0.10 ( neděle) obyčejný lístek. Když se ve Všetatech shledáte se svým autíčkem, tak můžete mít dobrou náladu :-)  Očekávaný návrat domů 1.15.
Osobně takový výlet velmi doporučují, protože je vhodné znát krajinu a kulturu našeho velkého a významného souseda .

A to je minimálně na nějaký čas všechno. Ne, že by nebylo o čem psát. Kdo rád cestuje a občas si zajde i na nějakou tu akcičku doma či v okolí, tak má pořád obrovský archiv především cestopisného materiálu, který tu a tam okoření nějakou reálnou akcí. Jenže, když pominu všechny ty oběti, které z takové práce vyplívají ( nedělám profesionální práci na HPP ani přivýdělek) a vezmu to okem čtenáře, tak mi tu nějak chybí širší zastoupení autorů, více článků a především všehochuť, případně aktuality. A takové stránky pak ztrácí návštěvnost a jsou oboustranně nezajímavé. Jinak věřím a jsem za to rád, že se vám některým líbil můj zvláštní přístup, který je jiný než ten ryze zpravodajský, na který jste zvyklí.

Pro rádio Soutok Standa Švec.

sobota 7. července 2012

Unikátní pozvánka na soutěsku u Hřenska.


K nejkrásnějším místům, které jsem v naši vlasti navštívil patří i bezesporu Česko- Saské Švýcarsko proslavené hlavně Pravčickou branou a svou soutěskou na říčce Kamenici ( poslední přítok Labe u nás). Kdysi jezdil z Prahy přes Mělník ( 7.45) do Hřenska ( 10.30) autobus, jak již jistě víte z mého seriálu o dopravě na Mělníku i pod Mělníkem, ale to je historie. Dnes je nejlepší použití auta. Hřensko je přece jen už docela daleko a pokud se zajímáte o možnosti spojení hromadnou dopravou ( vlaky, autobusy), tak už je to komplikovaná záležitost.


Říčka Kamenice je pořád stejná řeka, ale mění na svém toku názvy. V jedné části se jmenuje Divoká soutěska, která přechází v Tichou soutěsku, pak v Edmundovu soutěsku a nakonec se ve Hřensku vlévá do Labe. Populární plavba na lodičkách probíhá po Tiché soutěsce, což je příznačný název.

Vydáte se ze Hřenska podle říčky po červené značce, a pak vás žlutá dovede k přístavišti loděk. Druhou možností je příjezd autem do vsi Mezná, kde je velké záchytné parkoviště a odtud po zelené a žluté dojdete k druhému přístavišti.


Jak vidíte, tak to stojí zato, jen velká voda dělá někdy problémy a poslední dobou často. Lidi kromě krásné relaxační projížďky s výkladem láká i umělý vodopád na obrázku níže, který se ovládá manuálně zatáhnutím za provázek ( provede průvodce). Mám k disposici sice celé video z téměř celé plavby i se spuštěním vodopádu, ale na co by se pak měl návštěvník těšit, že :-) ?


V okolí je toho hrozně moc k vidění. Jezdí se do naši části především na soutěsku a k Pravčické bráně, ale navštívit třeba Marianinu, či Rudolfovu vyhlídku u Jetřichovic a vůbec odsud vidět zdejší kopce i louky, to je zážitek z pohádky. Třeba se na tuto část republiky někdy podíváme z archivu či reálně trochu blíže. Rozhodně doporučuji neváhat a vyražte tam.

Pro rádio Soutok Standa Švec.