Hodně lidí vám řekne, že se jim líbí krajinně výrazné České středohoří a i v samotných Litoměřicích je na co se dívat, a co případně i navštívit.. Však také zelený turistický průvodce České středohoří - východní část patřil vedle CHKO Kokořínsko i díky dobrému vlakovému spojení k tomu prvnímu, co si leckterý místní příznivce cestování a turistiky pořídil. Není divu. V 90. letech vůbec nikde žádná integrovaná doprava neexistovala, cestovalo se podle počtů ujetých kilometrů a ani v knihách nebylo téměř nic o cestování u nás v České republice.
Jenže došlo po letech k mnoha změnám a najednou taková cesta vlakem do Litoměřic a zpět do Mělníka, se vlastně moc nevyplatila, protože se jízdné rovná prakticky hodnotě celodenní jízdenky DÚK, kterou užijete od okamžiku zakoupení po celý den na rozsáhlém území Ústeckého kraje. V podstatě platí od Klínovce po Šluknovský výběžek a nejen ve vlacích, ale i v autobusech a na výletních lodních linkách na Labi v Ústeckém kraji. Mělník je díky dojednaným přesahům nejjižnějším místem její oblastní platnosti, ale je třeba mít na paměti, že se na jízdenku lze pohybovat jen ve vymezené oblasti a nelze si krátit například cestu do Rumburku přes již libereckou Českou Lípu..
Integrovaná doprava nás tak zejména díky celodenním jízdenkám posunula mnohem dále, ale to neznamená, že bychom měli ty bližší cíle nějak vypustit. Jen to chce možná trošku jiný přístup. Již loni jsem zauvažoval, že své cestování na Jízdenku na léto nezahájím prvně cestou do Břeclavi, ale takovým předkrmem budou právě Litoměřice. Tam jsem nakonec opravdu jel, ale díky zjištěnému omylu u pokladny ( ještě byl o víkendu červen) jsem musel vycestovat na řádnou cílovou DÚK jízdenku a Jízdenka na léto musela počkat.Loňský výlet je níže v odkazu.
Letos jsem se rozhodl, že by nebylo špatné si sem zajet znovu, ale pojmu to celé trochu jinak. Na úplném začátku akce, se vrátím do vzpomínek na rok 2019. Tehdy nás mělnické a litoměřické muzeum společně pozvalo na výlet do Libochovan, odkud jsme se měli podívat na bývalé keltské hradiště a současně navštívit takzvanou Kalvárii, která má prostě své génius loci.
Já pak pokračoval pěšky přes Velké Žernoseky a Radobýl do Litoměřic.
Ovšem, nyní tu byla myšlenka nová. Co kdybych nyní pokračoval na romantickýKamýk, kde jsem již dlouho nebyl, pak teprve na oblíbený Radobýl, kam K.H. Mácha tak rád chodil a na závěr ještě zkusil přidat loňskou Mostnou horu a rovněž loni objevenou zajímavou skalní Kočku ? To byla výzva, která dávala cca 20 km pěšky, ale také několik stoupání i klesání a v neposlední řadě hrozila tu a tam nějaká ta dešťová přeháňka. Bouřky naštěstí nehrozily.
Pokud si myslíte, že jsem vyjížděl brzy ráno, tak nikoliv. Bylo silně pod mrakem, hrozily deště a odjížděl jsem až téměř v 11 hodin. Letos opravdu na Jízdenku na léto. Kdyby bylo nějak zle, tak v první části zvlášť máte možnost dojít k vlaku a pokud jdete i dále podle plánu, tak do Litoměřic už se jde prakticky jen dolů a je jedno, kde zrovna jste. Ten nápad, že bych mohl v jeden den obejít svá dosud poznaná i oblíbená místa, tak ten se mi opravdu líbil.
Sice to vypadalo občas strašidelně, ale dovolená je vzácný čas, který si leckdy nevybíráme, ale je nám dán stejně tak, jako počasí. Na obrázku výše jsem již dorazil ke keltskému hradišti, kde jsem byl naposledy v roce 2019 a znovu jsem si uvědomoval tu výšku toho valu. Tehdy jsem si pod tíhou krásné akce a hezkých zážitků dokonce pořídil o výzkumu tohoto hradiště knížku.
Z louky nad hradištěm je vidět celá řada kopců a Keltové si z nich udělali sluneční kalendář. Podle toho, za kterým kopcem slunce zapadalo, nebo vycházelo, tak podle toho odvíjeli své zvyky úzce spjaté se zemědělstvím. Díky tomu tedy věděli, kdy nastal čas sklizně, nebo naopak setby určitých plodin.
Hrad Házmburk díky své osamocenosti v krajině působí zajímavým dojmem podobně tak, jako hora Říp.
Zatímco na louku na náhorní planině jsem pro vysokou trávu i nebezpečí klíšťat nevstoupil, tak Kalvárie mi vše dokonale nahradila. Podívejte se na video, které vás snad zahřeje u srdce. Porta Bohemica - Brána Čech. Místo, kde se Labe prvně zařízne do kopců i skal. Na opačné straně šírá polabská krajina. Možná někdo řekne, že Čechy přeci začínají v kaňonu u Hřenska a bude mít pravdu, ale to je právě to kouzlo historie o různých místech u nás něco vědět. Vždyť to není ještě ani 100 let, co se tu leckde mluvilo hlavně německy a bylo v průběhu staletí zcela jedno, zda šlo ještě o útvar země Koruny české, o monarchii, nebo již o republiku. A pak to je také řada míst, která jsme již v minulosti v rámci různých výletů navštívíli.
Velké Žernoseky. Na pozadí bájný Říp.
Kalvárie.
Spatřit tu můžete i ještěrku.
Z Kalvárie vede ke Kamýku zelená turistická značka a rozhodně to není jen nějaká pěšina lesíkem. Brzy potkáte kapličku sv. Huberta, který je patronem myslivců. Půjdete i kolem pěkného krytého přístřešku, odkud vidíte přímo na úsek dálnice D8 u obce Prackovice nad Labem, kde mizí dálnice v tunelu. Poslední význačné místo na trase stojí za malou zacházku. Je to v lese ukrytá Kaple Navštívení Panny Marie a opravdu jsem netušil, jakou čistou krásu skrytá kaple ukrývá. Pak již přecházíme důležitou silnici číslo 261, která spojuje Litoměřice s Ústím nad Labem a vítá nás obec Kamýk.
Krkolomná a prudká cesta středem zříceniny do věže je již dávno znemožněna uzamčenou mříží, čímž byla učiněna přítrž dobrodruhům v zájmu maximální bezpečnosti. Ovšem, naskytla se kdysi otázka, zda tu někdo nevybuduje nějaké schodiště, jako se to občas ve zříceninách stává. Kromě torza věže, se dochovala hlavně v jižní části tři okna a stopy po obvodové hradbě. Hrad pochází ze 14. století a dnes je z něj romantická zřícenina na romantickém místě s určitou širší historií.
Středová věž se dá prakticky podle hradeb obejít. Právě tady mě dohnala největší přeháňka dne, která trvala asi 30 minut a zahalila i celý výhled z oken. Ten se pak postupně opět projasnil. Obec má ještě i nevýrazný zámek, světničku, kde pobýval Bedřich Smetana a nedaleko odtud, se v sutinách na úpatí kopce Plešivec udržuje sníh a zbytky ledu prý obvykle až do začátku léta. Nejnavštěvovanější je ovšem tato romantická zřícenina.V obci je restaurace i autobusová zastávka, ale pokud chcete pěšky pokračovat na Litoměřice, tak je návrat po značené turistické cestě k silnici zacházkou.
Zbytek obranné zdi.
Přiblížený pohled na suťovité pole na Plešivci.
Historie hradu.
Přesně zde u tohoto krásného kříže pod dvěma hustě listnatými stromy mě prudký déšť zastihl. To jsem měl ještě před prohlídkou zříceniny a čekat nebylo zrovna také na co. Jen co déšť trošku polevil, šlo se k zřícenině. Když jsem zde naopak končil prohlídku a chystal se pokračovat v plánu, tak tu na lavičce seděli tři již od pohledu velmi staří senioři. Prohodil jsem větu a bylo mi jasné, že mám před sebou Němce. Přijeli z Drážďan a krátká komunikace byla milá, protože obě strany již navštívily domácí města svých protějšků.
Pak jsem se vydal jakousi cestičkou podle zahrádek dolů na poklidnou silnici, která míří asi tři kilometry dolů s kopce do Litoměřic. Tam jsem tentokrát ovšem nešel. Počkal jsem si na takovou polní odbočku do osady Knobložka, kde se dá pak polní cestou dostat k vysílačům u parkoviště poblíž Radobýlu. Tady jsem měl milou společnost z říše zvířat, kterou vždy rád vidím. Ať už jde o spokojeně vyhlížející hospodářská zvířata, nebo nějakou lesní zvěř, či ptactvo, tak je to vždy příjemný zážitek.
Odtud vyniká hradní zřícenina Kamýku nejlépe.
Radobýl s vysílačem vlevo v popředí.
Pohled z polní cesty na Litoměřice.
Vysílač Hitrádia, dříve Rádia Labe ( 99.5 MHz) by se měl šířit spolu s mobilními sítěmi někde odtud, jak jsem kdysi zjistil. Vysílač Čra a Vodafone vlevo, T-mobile a Cetin vpravo, jak píše server mapy.cz .
Vrcholový kříž kopce Radobýl, odkud je hlavně výhled na celé Litoměřice, ale také mnohem dále. Jsem líný tahat sebou těžký triedr, ale je dost možné, že by člověk objevil nejen naši elektrárnu, ale i něco z našeho města. Zpravidla jde o chloumecké vysílače, nebo o náš kopeček se zámkem a ještě o kostelíček na Chloumečku. To jsou asi tři body, které lze z našeho města i na větší vzdálenosti někdy identifikovat.
Pohled do rovin Polabí.
Píšťanské jezero. Někdy zvané i Žernosecké jezero.
Lovosice chemička.. V pozadí Házmburk.
Pohled na Říp. V popředí silo Polepy.
Zahrádky v Litoměřicích.
Horní nádraží není jen důležitou železniční stanicí, ale i turistickou křižovatkou.
V Litoměřicích člověk obdivuje nejen krásné stavby v centru, ale i různé vily dále od centra.
Parková cesta vedoucí na Mostku.
Mostka, to je restaurace i rozhledna městského typu s výhledem hlavně na město. Proč dostala jméno Mostka ? Těžil se tu prý v 15. století materiál pro stavbu prvního dřevěného litoměřického mostu přes Labe.
I takové věci se vyplatí fotit. Informace i romantika a někdy i inspirace.
Pohled na část obce Žitenice s Lafitovou vyhlídkou, kde jsme spolu byli takto loni.
Skalní útvar Kočka.
Odtud jsem pak šel polní cestou po úpatí Mostky kolem zahrádek do centra Litoměřic. Následující památky nechám bez popisu. Každý si je může dohledat na serveru mapy.cz , nebo město osobně navštívit. K mé radosti se mi povedlo nejen vidět vše, co jsem si naplánoval a ujít hezkou porci 20 km, ale i se dostat v rozumnou hodinu domů.
Ano, také takové výlety nedaleko od našich domovů se dají dělat, pokud má člověk nějakou inspiraci a dokáže se určitým způsobem oprostit i od dalších zájmů. A že to není někdy jednoduché, tak o tom snímek zcela dole.
Tak to tu ještě nebylo. Když jsem nedávno na Pálavě ulovil na 107.2 MHz Rádio Kossuth z 202 km vzdáleného vysílače Kab-Hegy u Balatonu, tak to byla radost, byť trošku očekávaná. Ač je to na FM daleko, tak se přeci jen počítá, že by se to mohlo ulovit na rozdíl od vysílačů ze vzdálenějších balkánských zemí, kde je to již o štěstí a spíše překvapení. Že ale za několik málo dní místo Evropy 2 z Ústí nad Labem uslyším na Mělníku po ránu tuto stanici ze vzdálenosti 434 km, tak to potěšilo mnohem více. Sice to bylo bez RDS ( snímek výše je z Pálavy), ale již vážná hudba mě upozornila, abych zpozorněl a pozdější maďarština v přechodně lepších podmínkách výsledek podtrhla. Radost trošku zakalil fakt, že se mi na frekvenci 106.8 na několik vteřin objevila stanice, kde zněla motlidba z minaretu a nepodařila se identifikace stanice. Šlo o velmi krátký odraz signálu zřejmě od letadla.
Žádné komentáře:
Okomentovat