Skalní útvar Husa.
Tak mi dalo trošku starostí objevit poslední díl Toulek, neboť se některé články na hlavní uživatelské stránce v roletě nezobrazí, či je člověk přehlédne. Šestnáctý díl byl dne 14.4. o další části CHKO Kokořínsko. Dnes se tedy podíváme tak nějak na ten zbytek toho nejzajímavějšího, co v současném ještě nerozšířeném CHKO máme, ovšem nebude to zdaleka vše a na Kokořínsko se jistě ještě mnohokrát vrátíme.
Zakšín- plán železnice Štětí-Doksy.
Čapí palice.
Blíževedly,kašna. Kdysi tu stavila autobusová linka Děčín-Kravaře-Zakšín-Mělník-Praha. Nyní je odtud půl kilometrů vzdálená hospoda a nádraží ČD pro trať Česká Lípa-Úštěk-Litoměřice.
Ronov u Blíževedel i se skalním hradem ( zřícenina) Kopec lze vidět na obzoru od Tyršáku. Nalézá se západně od Vlhoště.
Začneme tedy tam, kde jsme posledně skončili, na samotném okraji současné CHKO. Vrátenskou Horu u Libovic s výškou cca 506 m.n.m. dnes už ani není třeba nějak zvlášť představovat. Již za chloumeckým lesem můžeme v poli na obzoru spatřit její 44 metrů vysokou rozhlednu s vyhlídkovým ochozem ve výši 25 metrů. Na hoře kdysi stávala jakási dřevěná věž, která shořela, a kterou naše generace již nepamatuje. Byl zde i kamenolom, podobně, jako v nedalekém Tachově u Doks. Asi proto, že zejména z jejího úpatí u obce Libovice, je směrem k východu a jihu pěkný rozhled, tak tuto horu, která je velmi pěkně vidět například ze Mšena, Romanova či kadlínské mladé rozhledny, navštěvovali především příznivci vysílací a rozhlasové techniky. Také jsem byl přítomen jejímu slavnostnímu otevření dne 28.10. 1999, ovšem navštěvovat jsem ji začal již o dva roky dříve z výše uvedených důvodů. K velké radosti pak bylo možno konečně navštívit i její ochoz nad okolním lesem, který umožňuje výhled za příznivých podmínek především do pohraničních nejvyšších partií Krkonoš, ale potěší i pohled k nedalekému Bezdězu, Ještědu, Kozákovu,Řípu, do Českého Středohoří apod. Výhled z rozhledny stojí opravdu za to.
Bobří potok.
Vodopád na Bobřím potoku.
Vrátenská Hora patří do soustavy Houseckých vrchů, které tvoří několik kopečků, jenž oddělují naše současné CHKO Kokořínsko od Máchova kraje. Krajina je směrem k Mělníku plná lesů, skal a nenabízí tímto směrem příliš výhledů. Opačná situace je směrem do Máchova kraje s vévodícím Bezdězem, kde se nabízí celá řada krásných výhledů na starobylé vesničky, políčka i blízké či vzdálenější kopce. To jistě vědí i návštěvníci nedalekého zámku Houska, dle kterého jsou tyto vrchy vlastně pojmenovány. Budeme-li pokračovat po hřebeni Houseckých vrchů dále k západu, objevíme třeba meteorologickou stanici Panská Ves nedaleko rekreačního Nedamova s rybníkem ( součást Dubé), ale především bychom měli navštívit kopec s jedním z nejkrásnějších kruhových výhledů u nás, kterým je kopec Nedvězí. Výhodou tohoto kopce je, že už nemáte směrem k západu před sebou pás Houseckých vrchů a je odtud zřejmě lepší výhled do Českého Středohoří, přímo na městečko Dubá a nic nebrání ani v pohledu na Jedlovou ve Šluknovském výběžku a do Lužických Hor. Ovšem, není odtud už tak pěkný detailní výhled na Bezděz a Krkonoše, jako z Vrátenské Hory, což právě způsobují ony Housecké Vrchy v zádech. Z Nedvězí je podle turistických pramenů prý vidět za příznivých podmínek až třetina Čech. V historickém městečku Dubá je k vidění kromě krásného kostela především stará sušička chmele, která má svůj původ již v dobách středověku.
Hrad Kokořín dal jméno celé oblasti CHKO.
Nyní přemostíme státní silnici z Mělníka do České Lípy a v obci Zakšín, se vydáme do takové poněkud pozapomenuté oblasti CHKO Kokořínsko, která umožní někdy osamocenému turistovi dokonalou vizi divoké samoty. Jsou zde úseky, kde čtyři hodiny pochodu nenarazíte na civilizaci. Ale, vezmeme to popořadě. Ještě v Zakšíně najdete onu tabuli, která praví, že tudy měl jezdit vlak ze Štětí do Dubé a Doks, což jsem už také zmínil v jednom starším článku i dříve v Mělníčku. Až k osadě Pavličky kráčíte úrodnou rovinou říčky Květnice, která napájí Liběchovku a cestou spatříte koně i vzácnější plemena severského skotu. V Pavličkách mimochodem objevíte cyklotrasu 0057, která by vás dovedla přes Chcebuz , Brocno a Liběchov na Mělník, ovšem, chce to spíše horská, než treková kola. My se vydáme k úchvatnému skalnímu dílu, kterému se říká Čáp, nebo někdy Čápská palice. Když není mlha, tak je odtud krásný výhled do zalesněného údolí a zvláštní je, že při velkém záběru výhledu nevidíte nikde civilizaci. Dílo stvořila sama příroda, podobně, jako skálu s názvem Husa, která je o 10 kilometrů dále. Na husu dojdete po pohodlné lesní pěšině Husí cestou, kde se můžete někdy setkat s cyklisty a jsou z ní také zajímavé výhledy na protější skalní stěny. Nedaleko Husy je krytý altánek s rozcestníkem, který nabízí i sestup do určitých skalních partií, které nabízejí přístřeší vyznavačům nocování v divočině. Jde o skalní převisy, které byly i ve zlých dobách lidmi hojně využívány.
Od Husy se prakticky otevírá téměř detailní pohled na dva nejvýznamnější kopce této části Kokořínska, které jsou tak dobře vidět z dálky od mělnického placu u Tyršáku. Ten větší a širší se jmenuje Vlhošť a je se svojí výškou 613 m.n.m. nejvyšším kopcem CHKO Kokořínsko, ovšem díky svému zalesnění až na jednu vyhlídku na Středohoří a pěkný pohled s úpatí nenabízí výhledy. O něco vzdálenější Ronov ( 553 m.n.m.) se zříceninou hradu po Ronovcích už je jiná káva. Odtud je skutečně krásný výhled a zejména vás bude lákat pohled na Holanské rybníky, které naše CHKO na severu ohraničují. Od Ronova na sever se již táhne údolí, kterým jezdí lokálka z Litoměřic do České Lípy, a tak není problém z Blíževedel, Stvolínek, či Zahrádek, se zase dopravit domů. Ze Zahrádek lze i autobusem přímo na Mělník, ale bývá dost nabytý a není to tak romantické cestování, jako přes LT, které nabízejí třeba i příjemné posezení na trase.
Pokud máte možnost, nebo ještě dost sil, tak se můžete vypravit ještě kousek severněji mezi obce Verneřice a Janovice u Kravaří. Protéká tudy takzvaný Bobří potok, který kromě drsného lesního kaňonu nabízí i dva krásné vodopády, kvůli kterým se sem jezdí. Podle potoka vede turistická značka.
Pro rádio Soutok napsal Standa švec.
.png)
