Přátelé, čtu v těchto dnech knihu Velký Mělník II, a protože jsou Vánoce, tak se mi na úvod vybavila taková vzpomínka, kdy si autor Karel Lojka na svém facebooku historické skupiny kdysi postěžoval, že nemá momentálně k disposici fotografii zasněženého Mělníka. Možná, že to dnešní generaci přijde divné, ale pro českého člověka bylo ještě relativně nedávno běžné, že k Vánocům patřil často sníh. Proto i to mediální téma : Kde všude v republice by letos lidé mohli zažít bílé Vánoce? U nás zřejmě ne.
V posledních letech sice jednou za čas napadne poprašek, ale ještě v devadesátkách mezi panelovými domy města v mírných svazích bylo možné spatřit děcka na bobech, nebo dokonce na saních. Moje generace, která prožila své dětství v 70. letech 20. století, kdy ještě nebyla doprava tak hustá, jako dnes, tak ještě zažila éru, kdy se pro sáňkování uzavírala ulice Kpt. Jaroše, později Vodárenská a tuším také Fügnerova. Mně se díky práci,či zábavě zde na Soutoku povedlo později v lednu 2017 nafotit několik fotografií, kde aspoň trochu toho sněhu na Mělníku máme.
Mimochodem, celý článek s 33 fotografiemi si můžete prohlédnout zde ....
https://soutok.blogspot.com/2017/01/kdyz-je-na-melniku-snih-muze-to-byt.html
.... a k dnešnímu dni se na něj podívalo 1 145 lidí. To bylo tedy jen trošku historie z mé strany. Mnohem důležitější je vám čtenářům i přátelům popřát v tuto chvíli hlavně pohodové svátky a jejich užijtí pokud možno dle vašich představ.
Díky delšímu volnu mám čas, se věnovat jedné ze svých několika zálib, ale tady to bohužel není tak, jak bych si zatím přál. Zdá se, že nejideálnější den pro dálkový příjem byl právě ten, když jsem šel pěšky z Hoštky na Mělník. To byla mlha po celý den a hlavně i celkem hustá. Ovšem, pro dálkový příjem je nejlepší mlha, když k tomu ještě aspoň lehce mrzne.
Nedá se tedy říci, že by podmínky byly špatné, ale bohužel chybí ta hlavní třešnička na dortu, kterou jsou RDS ( značky stanic) vznikající při čistém stereosignálu bez sebemenšího šumu. Ovšem, je také vhodné mít nejlépe pro tyto věci vhodný citlivý přijímač. Speciál na obrázku dnes pořídíte lehce přes 3000 Kč a měl by vám několik let ke spokojenosti sloužit. Jak jsem již psal, tak to není občas tak nejhorší a zrovna včera jsem například ladil rakouskou popovou stanici FM4 z Jauerlingu i z Gaisbergu nad Salcburkem, ale pořád není co fotit do alba úlovků.
Doufám tedy, že snad do 4. ledna ještě přijde nějaká ta mrazivá mlha, kdy obvykle ty RDS padají za sebou v rychlém sledu, což je dobré zejména tehdy, když musíte pro úspěch jít třeba i ven. Tady totiž rozhoduje spousta faktů, každý bydlí někde jinde a něco je třeba schopen ulovit z tepla domova a něco ne, zatímco jiný to má například zase obráceně. Stejná věda, jako ta, že za pstruhem půjde milovník rybaření nejspíše někam na rychlý potok, a pro kapra na hlubší poklidnější vodu.
Ale, už tady mám připravené i knížky na různá další téma a obal jedné z nich zde vystavuji. Neřekl by člověk, jak je dnes problém sehnat něco o Lužici, která k nám má tak blízko historicky i zeměpisně. Kdysi vyšla knížka, kde se dva spoluatoři již v tomto století asi před dvaceti lety snažili zmapovat po všech stránkách Horní i Dolní Lužici, se kterou máme kromě příbuzných jazyků i historickou vazbu a probíhala tu i určitá kulturní vazba, kdy se například ještě ve 20. století navštěvovaly vzájemně děti ze ZDŠ. Dnes je to spíše organizovaná jízda členů Společnosti přátel Lužice na některé akce k sousedům.
K nejznámějším patří takzvaní Velikonoční křižáci, kdy se tu sejde obrovské procesí jezdců na koních, které nemá jinde takový věhlas ....
Takže po Banátu a knihách o migrací Čechů do světa v průběhu staletí je tu konečně zase nějaká aktuální knížka o Lužici, byť jen o té Horní Lužici, která je k nám blíže. I těmto krajům na čas i s Braniborskem vládl náš na Mělníku zejména uctívaný král Karel IV. To je tedy na nějaký čas zřejmě vše. Ještě tu jsou nějaké domácí práce a právě i ta četba krásných zajímavých knih.
Mějte se hezky !
Žádné komentáře:
Okomentovat