pátek 25. června 2021

Třetí největší apokalypsa v samostatné České republice. Projděme se všemi důležitějšími přírodními změnami u nás za posledních 50 let a připomeňme si je detailněji. V sobotu na Mělnický hrozen.

 

Pohled z Pálavy do míst, kde včera večer řádilo Tornádo stupně  EF3, nebo dokonce EF4. Čeká se na prozkoumání odborníky a jejich zhodnocení.

Je až s podivem, co všechno se za našeho života jenom přihodí a přihodilo. Nedávno jsem tu například v jednom článku vzpomenul, jak jsme byli v mládí nadšení, že si můžeme vzít rádio dokonce třeba na zahradu k posedu, nebo magnetofon někam na deku k vodě, protože už nemusí být zapojené v síti a dnes si kdekoliv vyhledáme v chytrém mobilním telefonu cokoliv, co nás zrovna jen napadne, nebo si pustíme nějakou aplikaci.

Zajímavé je ale i měnící se počasí, nad kterým již léta na všech úrovních bádáme. Najednou jsme si vzpomněli na dětství a uvědomili jsme si, že zima bývala v 70. letech skutečnou zimou často i v nížině. Vždyť Mělník ještě v roce 1977 uzavíral některé ulice pro sáňkování. Jednou to byla ulice Kpt. Jaroše, jindy zase Vodárenská a řidiči na Bezručově, či Mladoboleslavské ulici museli být zvlášť opatrní, aby jim v místech u Schellky, nebo z té stráně naproti přes ulici proti Tesku někdo nevlétl na saních až pod kola.

Tehdy sníh běžně ležel týdny na polích za prvními domy předměstí, běžkaři proháněli běžky a všem nám to přišlo přirozené. Za deset let nám však již bylo jasné, že se podnebí otepluje a české zimy byly s lehkou nadsázkou přirovnávány k mírným zimám v Londýně ( tam způsobené Golfským proudem), což měla na svědomí hlavně popularita fotbalu. Ostatně,  dnes již téměř zapomenutý český film s názvem ,,Proč ? "  je důkazem toho, jaký negativní vliv má šíření zla prostřednictvím  televize  ( médií) na mládež.

https://www.csfd.cz/film/8553-proc/prehled/    Tehdy se věřilo, že anglický fotbal je také tak dobrý právě proto, že se tam dá v příznivých podmínkách hrát fotbal poměrně dlouho, zatímco u nás již někdy i dříve v listopadu pokryje hřiště již sníh a hráči jsou rádi, že zápas nějak odehrají.


I docela obyčejný déšť pozorovaný od našeho zámku umí vyvolat jistý pocit dramatičnosti. Co to všechno je proti záběrům ze včerejšího dne, které nás osloví právě proto, že jsou od nás z naši známé ČR.

Pak nastalo období, kdy jsme se mediálně bavili o ubývající ozónové vrstvě nad Antarktidou, o skleníkových plynech, freonu, celkovém oteplování planety a faktu, že se ta kouzelná čtyři roční období proměnila prakticky pouze ve dvě. Zvlášť starší ročníky přemýšleli, zda je jim v červenci takový hic právě proto, že se s našim podnebím něco děje, nebo zda je to tím, že je zkrátka mladší organismus odolnější změnám počasí.

Dnes už víme, že se společnost v celosvětovém měřítku snaží měnit, když tu máme například čističky řek, nebo již některé plyny nepoužíváme a třídíme odpad, ale na druhou stranu se planeta masově huntuje těžbou nejen amazonských pralesů, ale i drastickým lovem mnoha tvorů souše i moří. Takovou zajímavostí jsou družice Starlink. Sice přicházíme o přirozenou krásu pravé noční neosvětlené přirozené oblohy, kterou v současném letním čase stejně mnozí moc ani neužijeme, ale na druhou stranu se prý budeme moci kdekoliv na planetě i mimo osídlené oblasti připojit k internetu.

Jenže, to už jsme zase po menší odbočce zpět v čase a o dalších 10 let dále, tedy v roce 1997. Až potud se nám zdálo, že to všechno je tak nějak pravda, ale ta naše zemička rozhodně nestojí v první  linii ohrožení a nějaká tornáda v USA, nebo  nenápadně do Evropy přesunuté občasné záplavy v Německu a ve Francii jistě chrání před nepohodou přirozená hranice v podobě vysokých hor.

Tady na Mělníku jsme byli na nějaké to občasné lehké zaplavení poloostrova Oupor, nebo zemědělské Mrkvice zvyklí, ale televizní zpráva z Kroměřížska na Moravě, kde dominovala obec Troubky nás mnohé šokovala. Tři dny srážek proměnily místo soutoku řek Moravy a Bečvy v první apokalypsu v historii nejen samostatné ČR, ale i v našich životech. Vždyť se postupně celá jihovýchodní Morava proměnila v jedno velké moře a bylo to o to horší, že jsme k daným místům měli mnozí určitý citový vztah.


Břeclavské nádraží a váš nejrychlejší vlak do této oblasti. S přesedáním v Kolíně a České Třebové jste tu už za čtyři hodiny v 9.55 dopoledne. Od Brna se vlak řítí rychlostí 160 km/ hodinu.

Někdo tudy jenom tak projel během nějaké dovolené, jiný tu třeba vojákoval, další sem třeba jezdil na návštěvy apod. Tehdy se asi názorově národ shodl na verzi, že bylo obrovskou a velmi nešťastnou náhodou, že současně a dlouhodobě pršelo jak v Jeseníkách, tak v Beskydech, což bylo příčinou této neuvěřitelné tragédie. Nutno však dodat, že nešlo jen o řeky Moravu a Bečvu, ale také o řeku Odru, jejíž tok se rovněž nasytil.

 Ovšem, přiznejme si, co jsme si tenkrát vzájemně říkali. Že to byla obrovská povětrnostní náhoda, ale v Čechách se to stát nemůže, protože tu jsou přehrady. 

Koho by jen tehdy napadlo, že uteče pouhých 5 let, celá situace se bude opakovat tentokrát v Čechách ( povodí Labe a povodí Vltavy), a že nám ty přehrady budou k ničemu, protože je budou mít energetici naplněné až po hráze a nestihnou je už ani regulovat. Místo moravské obce Troubky byly náhle nejčastěji zmiňované nedaleké Zálezlice, nebo i Kly a Tuhaň. Vltava byla tak rychlá, že řeka Labe narážela do jejích vod, nestíhala s nimi splynout a obrátila svůj tok proti proudu až do vzdálenosti 15 km od soutoku.

Povodně v srpnu 2002 nám ukázaly, že je třeba přírodu brát vážněji, než dosud, ale zaznamenali jsme na Mělníku i v blízkém okolí řeky Labe ještě jeden přírodní úkaz. Byla to významem téměř bezvýznamná vichřice, která povodním předcházela a kromě Hořínského parku zdevastovala především Polabský park v našem městě.

 Tehdy jsme se po právu začali skutečně obávat povodní ( další velké byly v letech 2006 a 2013), došlo na výstavby protipovodňových zátaras ( Hořínská protipovodňová zeď v roce 2006 snad o 10 cm nestačila), a pak se zase zdálo, že si z nás příroda snad dělá legraci. Povodně časem po vytvoření umělých zábran vystřídala suchá a horká léta.


 Kostel sv. Markéty Antiochijské ve slovenských  Kopčanech je jedinou dochovanou sakrální stavbou z období Velké Moravy. Jen o pět km západněji přes řeku Moravu řádilo tornádo kategorie EF3. Obec Mikulčice ( místo kde řádilo tornádo) je známa archeologickým nalezištěm u řeky Moravy, které se nachází  asi 2.5 km východně od obce a dnes je spojeno s Kopčany lávkou.

 ...https://cs.wikipedia.org/wiki/Povode%C5%88_v_%C4%8Cesku_(2002)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Povodn%C4%9B_na_Morav%C4%9B_a_Od%C5%99e_(1997)

Psal jsem tu již mnohokrát o tom, jakou výbornou  nejen cestovatelsky strategickou, krajinnou i meteorologickou a vůbec zajímavou polohu má naše město Mělník, které patří k nejteplejším v republice .Dokonce nám v televizi před pár dny zrovna řekli, že nejvyšší teplota dne byla naměřena v Tuhani u Mělníka, což bývá poměrně časté hlášení při teplotních rekordech.

O jihovýchodní Moravě se v posledních letech mluví tak, jako o subtropické oblasti. Ano, pěstuje se tam pořád víno a je tam i plno ovocných sadů, ale mnohého posluchače zpráv jistě již zaujalo, že se tam dnes pěstují třeba fíky a zkušebně  i různé další druhy ovoce původem ze subtropických oblastí. Oblast je pověstná svým Lednicko-Valtickým areálem, Pálavou, takzvaným Moravským mořem ( nádrže na řece Dyji), turistickým Baťovým kanálem, archeologickými muzei a řadou dalších atrakcí.

 Mělnické klima není zase až tak odlišné, byť nás dělí vzdušnou čarou od Břeclavi 250 km a vlakem jste tam nejrychleji za 4 hodiny. I zde lidé zkouší občas tu a tam pěstovat něco, co se k nám tak ještě před 40 lety dováželo ze Žitného ostrova ( oblast mezi Bratislavou a Komárnem poblíž Dunaje), či z Bulharska. A tak snad ani nemůže být překvapením, že od vzniku skvělé jízdenky Jízdenky na léto v roce 2014, se Soutok na svoji první jízdu obvykle vypravuje do zmíněné oblasti.

Most před řeku Moravu mezi městy Hodonín a Holíč odděluje Českou a Slovenskou republiku. V Holíči můžete vidět pravoslavný Chrám Matky Božej Počajevskej (Stavba byla dokončena 29.8. 2018.) a další tři krásné svatostánky, židovský hřbitov, klášter, Loretánskou kapli a rozhlednu.

O to více se člověka dotkne to, co se stalo včera, a co lze směle nazvat třetí apokalypsou v ČR. První opravdové velké tornádo v naší republice kategorie F3 řádilo včera večer po 19. hodině na přímce mezi městy Břeclav a Hodonín. Je zbytečné tu popisovat detaily známé z médií. Soutok celou zmíněnou oblast zná z vlaku, navštívil nedávno o Vánoce i Hodonín a rovněž třeba i lehčeji postižené Valtice s cestou na hranice k místu zvanému Raisna. Je tu plno letních článků z této oblasti. Vybral jsem i snímek z Pálavy, který se dívá právě na oblast mezi městy Břeclav a Hodonín.

Aspoň jeden odkaz za mnoho dalších, které najdete nejčastěji v záložce mezi lety 2014- 2020 pod měsícem červenec. Zároveň vám děkuji, že vás výlety Soutoku tak baví i inspirují, ať už jste odkudkoliv. Jak jsem již zmínil, tak s levnou Jízdenkou na léto je to tak, jako když jedete na výlet jen kousek od domova. A na Břeclavsko má smysl jezdit z celé řady důvodů.

http://soutok.blogspot.com/2018/12/pred-100-lety-vznikl-spolecny-stat.html

Klasifikace tornád na základě příznaků, její vznik a historie ( F) :

https://cs.wikipedia.org/wiki/Fujitova_stupnice

Takzvaná rozšířená Fujitova stupnice ( EF)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%A1_Fujitova_stupnice

Tragédií třetí apokalypsy v České republice je i  fakt, že se u nás objevilo neuvěřitelně silné tornádo, které patří k vzácnějším i v samotné domovině tornád na americkém středozápadě USA.

Pokud se aspoň jednou za dlouhý čas podíváte na dokumentární snímky lovců tornád v USA, tak vás zaujme několik faktů. Často jde o domy s dřevěnou nadzemní částí jejichž majitelé obyčejně přežívají tornádo ve sklepních podzemních částech přivázaných třeba i k vaně a veškeré vybavení domů je zničeno. Prý je dřeva dost, je levné a vybavení domů zřejmě nemá pro jejich majitele velkou hodnotu. Pak už možná ani nikoho moc netrápí, zda šlo o tornádo síly EF2, či EF4, nebo EF5.

 Může tak vyvstat i otázka, zda to třeba není i z důvodu snadnějšího úklidu škod, ale o tom se v náhodně objevených dokumentárních pořadech obvykle nehovoří a člověka ani nenapadne, že by se mohl zkusit podívat do nějaké wikipedie, proč tam tedy mají tak odlišný a nám až nepochopitelný doslova životní stavební styl.

O to větší je tragédie, že poctivé české zděné domy, pevné kamenné  a historicky cenné sakrální památky, či  železobetonové  stavby získaly v srdci Evropy protivníka takového kalibru, jaký nebývá častý ani v USA, zde dosud nikdy nebyl a připravil jejich majitele skutečně o mnoho. Mnohdy si to mnozí ani neumíme dost dobře představit.


Na závěr dnešního článku mi nezbývá, než připomenout to, o čem jsem psal předposledně. Počasí sice neznáme, ale je dobré vědět, že se něco takového koná. Zítra se koná již 38. ročník Mělnického hroznu.


Žádné komentáře:

Okomentovat