Na webu historické skupiny jste se již v pátek večer mohli dočíst, že Petr Raist Šťastný a Martin Klihavec ( MOOS) ten den umístili na krásně zrekonstruovanou Vrázovu vyhlídku i velmi hezkou ceduli, která vysvětluje, proč nese vyhlídka právě takové jméno, jaké nese. Možná vás napadne otázka: ,, Jak dlouho to tady vydrží všechno v takovém stavu, v jakém to zatím je ?" Jenže, to by se asi nedalo dělat nic.
Přejme si tedy, aby to zde vydrželo v pořádku co nejdéle. Já se šel na cedulku podívat v sobotu dopoledne a zrovna jsem tu potkal svačící cyklistku s partnerem, kteří mi přišli malinko zaskočení tím, že je jen kousek od jejich kol nějaká čerstvá cedulka, což jsem usoudil z jejich výrazu ve tváři, když jsem jim osvětlil situaci. Ráno se prý nechali vlakem odvézt do Lysé nad Labem a nyní se vraceli domů do Litoměřic.
O Enrique Stanko Vrázovi jsem tu psal již několikrát a právě díky často zmiňovanému údajnému možnému bulharskému původu ho vidím hned ve dvou rovinách .
https://cs.wikipedia.org/wiki/Enrique_Stanko_Vr%C3%A1z
Jednak mám pochopitelně radost, že tak, jako například Holice mají svého světáka Emila Holuba, tak my tu máme Stanko Vráze, a pak je to záležitost života našich menšin v zahraničí. Vezměte si tu obrovskou hrdost velkých národů Západu, kteří se chlubí územími, kde se domluví svými mateřskými jazyky, a naproti tomu takovou českou nesmělost, malost, neznalost a téměř až distanci od řady míst ve světě, kde žijí Češi.
To se musíte o věci nejdříve sami zajímat, pořídit si třeba i starší až 10 let starou literaturu, a pak se dozvíte, že to není jen třeba v oblasti evropského středu, jihu a východu občas snad,, omylem" nejvíce zmiňovaný rumunský Banát, ale Češi zakládali vesnice v Polsku, na Ukrajině, na Krymu, v Moldávii, v Chorvatsku ( město Daruvar), Srbský Banát, právě i v Bulharsku a hlásí se k nám i jazykově blízcí Lužičtí Srbové, kam to máme nejblíže, a kteří připomínají společné kořeny v jednom království.
I Čechy najdete po celém světě a určitým způsobem je setkání s krajany vždy příjemné, protože máme pochopitelně k sobě blízko a lépe se cítíme.
Téma cestovatele je nám mnohým blízké svojí podstatou i jen proto, že řada z nás má ráda výlety, procházky i cestování třeba jen po našich končinách, a i to je vlastně poznávání, jak to kde vypadá, a jak tam třeba k některým věcem přistupují. Vždyť nápady se mnohdy přebírají.
Takový cestovatel, či výletník i v našich podmínkách potřebuje mnohdy turistickou mapu a zde nás postihl překotný rozvoj techniky. Ještě před 30 lety jsme se mnozí skláněli nad krásně barevnou mapou, třeba i s lupou v ruce a pomocníkem nám byl kompas i nějaké to měřítko.
Jak však šel čas a pokrok se zrychloval, tak jsme najednou zjistili, že klasická papírová mapa je spíše krásnou barevnou dekorací, či suvenýrem a téměř automaticky pracujeme s elektronickými médii, která nám umožňují obrovské množství funkcí, včetně základního přibližování na potřebnou vzdálenost a aktuálnost situace.
Některé aplikace se nastěhovaly do chytrých telefonů a ani si to bez nich neumíme představit. Vždyť bychom dnes asi těžko hledali někoho, kdo by neměl nějaký prográmek s počasím a velmi užitečným pomocníkem je samotná orientace v terénu. Jen si to představte, že někde jdete 20 km a najednou se turistická značka ztratí, protože lesníci pokáceli kus lesa. Tady není čas na omyly a každá zacházka stojí mnoho sil.
Pokud si ještě vzpomínáte, jak jedním z témat loňského léta byl článek ... Z Mělníka je možná vidět až do Saska ...
http://soutok.blogspot.com/2020/06/z-melnika-je-mozna-videt-az-do-saska.html
Od té doby už nikdy nebyla do tohoto koutu Krušných hor tak dobrá viditelnost, a to ani během tohoto větrného víkendu. Samozřejmě jsem nad bodem na obrázku koumal a pomoci mi měla cesta na obrázku ve tvaru písmene Z, kterou najdete severně od obce Cítov.
Protože se stožár na obzoru promítá přesně nad vrchní částí odbočení polní cesty a pozorovatel stojí u vily Karola, tak se zdá, že se jedná o úhel 310° a vysílač na obzoru je nejseverozápadnějším vysílačem Dubí-Cínovec, za nímž je po cca 270 metrech státní hranice. Potom je však otázkou, proč nalevo od něj není vidět jen o něco nepatrně dále saský vysílač Altenberg na ještě vyšším kopci Grosser Lugstein ? Ten by se měl promítat poněkud více vlevo.
Zrovna včera mě tak napadlo, že bych mohl zkusit využít právě nějaké chytré telefonní aplikace. Tady musí být člověk opatrný, protože ani placené aplikace nemusí fungovat, a tak je lepší začít něčím volným, zvlášť když to má velkou stahovanost a snad i věrohodnou kladnou kritiku.
Zvolil jsem tedy program Horizon explorer, kdy vám má hlavně telefon ukázat, jak se jmenuje bod na obzoru.
https://play.google.com/store/apps/details?id=com.arrowsd.horizonexplorer&hl=cs&gl=US
Jenže, ať jsem mířil na Říp, či Sedlo, tak mi to názvy kopců absolutně neukazovalo, s přiblížením se obraz snad i kvůli větru třásl, špatná čitelnost občas i titěrných názvů a názvy obcí neustále poskakovaly a dokonce pojmenovaly Brozánky Hořínem. Hlavně aplikace pěkně užírala energii.
I tak se však můžete na odkaz podívat, nebo se případně podělit o vaše zkušenosti s aplikací, za což budu rád.
Ahoj Stando, Vrázovka vypadá, že je posledních několik měsíců pořád hezká a čistá. A to jsem rád, že to tak Ty i lidé vnímají! Ale to je tím, že jsem ji od loňského léta už 4x musel natírat a přetírat stále nové čmáranice. Tak snad tam i tato nová cedulka vydrží bez poškození dlouho.
OdpovědětVymazatAhoj Martin.
Ahoj Martine, tak já mám asi štěstí, že vždy když jdu náhodou kolem, tak to má tu kombinaci šedé a bílé barvy ( podle historických materiálů, jak bylo uvedeno), a čmáranice tam už měsíce nevidím.
VymazatJako celkem snad častý návštěvník stránek historické skupiny si však matně pamatuji, že tehdy po té velké rekonstrukci, kterou jsi měl na svědomí, se tehdy ozval nějaký kritik, kterému se to výsledné dílo nelíbilo a byla tam nějaká diskuse.
Později tam od rekonstrukce opravdu nějaký sprejer řádil a dalo to moc práce opět zrekonstruovat. O jiných případech však z FB nevím. I já si pochopitelně přeji, aby cedulka vydržela co nejdéle a za sebe musím říci, že se mi s tím medailonkem velmi líbí.