pondělí 19. srpna 2019

Máte rádi říčku Pšovku, Harasov, Kokořínský Důl, zámek Housku ? Pak je pro vás připravený obrázkový miniseriál z nedělního cyklovýletu. Díl první: Mezi Mělníkem a Lhotkou.


Kdysi dávno jsem tu napsal takové dva články o říčce Pšovce, které měly vynikající sledovanost. Šel jsem tehdy s fotoaparátem od jejího ústí do Labe až do Starých Rousovic a fotil jsem místa, kam téměř nikdo nepřijde, protože tam zkrátka nevede žádná oficiální cesta a při troše štěstí jde pouze o úzkou prošlapanou pěšinku. Přesto je cestování podle říčky Pšovky romantické a čas od času, se jistě vyplatí, se podle ní projít.

https://soutok.blogspot.com/2016/08/ricka-psovka-v-melniku-jak-ji-vubec.html

https://soutok.blogspot.com/2016/08/ricka-psovka-v-melniku-jak-ji-mnozi.html


Možná vám připadá divné, proč vyprávění o říčce Pšovce začínám u soutoku řeky Labe s laterálním kanálem, ale když ono vše se vším tak krásně souvisí.

Šel jsem snad v pátek odpoledne krásnou promenádní cestou od Polabského parku k zámecké vyhlídce a všiml jsem si rozdílu barev obou toků. Jak mi to jen připomnělo moji cestu do Pasova v roce 2011.

O Pasovu se totiž říká, že je městem tří rozdílně  barevných řek a skutečně je to tak. Ony jsou zbarveny podle toho, z jaké oblasti ta či ona řeka přichází.

http://soutok.blogspot.com/2012/07/fahren-sie-nach-passau-levny-vylet-pro.html


 A sama tato cesta kolem mělnického zámku může být i jakousi inspirací, což se opravdu stává. Nejen, že na samotné řece občas vidíte něco, co se prostě zrovna vyskytne, a že vás může pohled do kraje k něčemu inspirovat  .....


.... ale, někdy vás tu napadne i něco, co s daným místem ani mnoho nesouvisí. Když jsem se tu v neděli dopoledne tak procházel, tak mě napadlo, že bych mohl vzít jízdní kolo a jet se podívat do Kokořínského Dolu. Proč zrovna tam ?

Pokud tam pojedete autem, tak možná ani nebudete vědět, kam a proč vlastně chcete jet, budete muset být velmi ostražití, pokud jde o provoz a určitě vás nepotěší, že ať pojedete kamkoliv, tak všude přijedete na přeplněné placené parkoviště, kde po vás budou chtít aspoň 50 Kč snad za dvě hodiny stání.

Zkrátka, Kokořínský Důl, to je dnes v sezóně Václavské náměstí ve strašných podmínkách a jen se musím ironicky smát, když si vzpomenu, jak jsem kdysi na Mělníčku ( http://melnicek.cz/ propagoval podobné údolí říčky Punkvy v Moravském krasu , kam se zkrátka již několik ( snad  už 20 let ?) let auty vůbec nesmí.

Na to jsou záchytná parkoviště na obou koncích údolí a zbytek dělají ekovláčky a cyklisté. Může sice někdo operovat tím, že tam má třeba na Harakoku chatu, ale tak dostane vyjímku. Kolik jich tam je ? Naprostá většina jsou turisté a motorkáři.


A tak jsem se asi v 10 hodin vydal směrem na Velký Borek, protože je tímto směrem nejmenší stoupání, krajina CHKO tu má jakoby jakousi určitou předehru v podobě otevřené poklidné polní krajiny, není tu tak velký provoz a zejména teď díky uzavřenému mostíku za Mělnickou Vruticí je to  hřích tudy nejezdit.


Zpočátku se zdálo, že předpověď meteorologům vůbec nevyjde, ale jak vidíte, tak tady už byla obloha téměř vymetena.


K mé radosti nejela kolem žádná Regionova, ale samotný Kokořínský rychlík, který si to v sezóně o svátcích a o víkendech uhání jednou denně z Prahy do Mšena a odpoledne zpět.


Bylo vidět, že zájem byl a lidé jsou velmi dobře naladění. Spousta mi jich z vlaku mávalo. Tak aby ne, když je hezký volný den a jede se na výlet :-).


Cestou mě tak napadlo, že jsem vlastně nikdy nevyfotil staré nádražíčko  Jenichov, které je velmi zachovalé, leží poněkud bokem od silnice a vlaky tu v historii zastavovaly v dávných časech jen krátce. Vlastně do doby, než začali lidé z Jenichova chodit  k podstatně bližšímu nádražíčku Nebužely.


Zde mě zaujala železniční technika a velká škoda, že už mezi námi není Ing. Jáchymstál, který by byl jistě v obraze a rád by se s námi o své vědomosti v komentáři podělil. Výhybka zde není, tak snad nějaké zabezpečovací a informativní zařízení.


Pokud má Velký Borek a Mělnická Vrutice v obecním znaku mlýnské kolo a klasy obilí, tak Lhotka a Hleďsebe sdílí sovu. Heraldika je krásná věc.


Hleďsebe vypadá, jako nedůležitá obec, která je zajímavá snad jen tím, že tu můžete odbočit přes přejezd a vrátit se polní cestou do Mělníka -Blat. A přece i tady je co obdivovat. Je to objekt, kterého si člověk nikdy pro svoji šedost a určitou strohost nevšiml.


Máme tu dnes opravdu krásnou budovu mlýna, který v minulosti také využíval vod říčky Pšovky a letopočet 1840 dodává všemu krásnou pomyslnou korunu. Jak si ho zapamatovat ? Pokud chcete, dá se to dobře zapamatovat, protože velká panovnice Marie Terezie vládla v letech 1740 - 1780, takže k tomu došlo  rovných 100 let od začátku jejího panování. Mnohé mlýny na říčce mají mladší letopočet.


Už v jednom nedávném článku jsem vás vzal sem na toto bývalé přírodní koupaliště u Lhotky, ale přece jen ty fotografie byly trochu z dálky. Nyní jsem měl na to klid, se tu pohodově procházet i zavzpomínat na dětství. Navíc bylo nedělní slunečné dopoledne a nálada byla prostě velmi dobrá :-).


Místní tu mají teď takovýto kiosek, ale chodí sem po silnici, protože prašná cesta z obce vede přes soukromý pozemek. Zrovna přijeli majitelé stánku, tak mi věc osvítili.


Ještě pohled na pláž malého rybníčku, kde je koupání na vlastní nebezpečí.


A teď už jsem opravdu za skutečnou hranicí CHKO Kokořínsko -Máchův kraj. Tento rybník najdete v mapě pojmenovaný, jako Velký rybník a slouží vyloženě rybolovu. Zná jej snad každý, kdo jede do Kokořínského Dolu a přijede od Mělníka - Chloumku.


Jak jsem tak hledal, odkud bych jej vůbec vyfotil, když jsou kolem keře, ...


..... Tak jsem našel místo, kam je vstup z logických důvodů zakázaný. Toto je tedy místo, kde z Velkého rybníka vytéká Pšovka a mění se opět v nenápadný potůček, který je někde větší, jinde téměř nenápadný.


A příště se vydáme Kokořínským Dolem dále proti toku říčky a nebudeme obdivovat jenom vodu, byť právě voda dává tomuto údolí tu pravou atmosféru. Pokud jste šli někdy lesy, kde neteče voda, tak víte, že je to zase úplně o něčem jiném a někdy se po čase na její přítomnost i těšíte.

4 komentáře:

  1. Perfektní článek, jako vždy, díky.

    OdpovědětSmazat
  2. Zdravím ! Nevím od koho, ale takovou velikou poklonu si snad ani nezasloužím. V každém případě to člověka potěší i povzbudí. Díky moc !!!

    OdpovědětSmazat
  3. Dobrý den.Zajímavý článek..určitě budu číst další..V obci Hleďsebe mám zahradu...Škoda ,že i toto léto je potůček vyschlý.Bývali v něm raci a škeble.LM

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Právě jsem dokončil další díl, tak se snad bude také líbit a možná vás s těmi raky snad trochu potěším, byť je to jen z doslechu ( druhý díl). Jsou vesnice na okrese, kde aspoň jednoho člověka znám. Mezi ně patří i Hleďsebe a dokonce vím, že tam mají nad tratí u polňačky na Mělník - Blata takový plácek, kde jsem viděl kdysi dávno hrát místní tuším nohejbal. Takže asi tak :-). Hezký víkend!

      Smazat