V dnešním článku, se podíváme nejprve do Lhotky, kde se včera konala akce, která přilákala přes 100 lidí, a pak se podíváme na to, k čemu jsou také ještě dobré teploty nad 30 stupňů Celsia.
Tetička Mína přivítala ve skalním bytě přes 100 návštěvníků!
Lhotka u Mělníka 24. 7. 2018, 9-11 a 12-14 hod.
Ve skalním obydlí ve Lhotce u Mělníka bylo rušno.
V úterý se zde konal prázdninový program pro rodiny s dětmi „Tetička Mína vypravuje“. Při hravé komentované prohlídce se děti i dospělí dozvěděli, jak ve skalním bytě žila jeho poslední obyvatelka paní Holubová až do roku 1980, poslechli si pohádku O zatoulaných kůzlátkách a vyrobili chrastící želvičku podle starého vzoru z 19. století ve tvořivé dílničce.
Hitem se stala novinka letošní sezóny kráva Straka a hrášková stavebnice. Z té děti postavily i hrad Kokořín a mělnický kostel Sv. Petra a Pavla. Vláčkem, na kole či pěšky letos na program dorazilo 116 návštěvníků.
Skalní obydlí ve Lhotce je jinak otevřeno čtvrtek - neděle 10-12 a 13-17 hodin. Již tento čtvrtek (26. 7.) pořádá muzeum další zábavný program pro rodiny s dětmi na výstavě Ano, pane doktore, při kterém máte šanci stát se „domácím prvorepublikovým pečovatelem snadno a rychle!“ Programy začínají v 9:30 a v 17:00 a trvají 1,5 hodiny.
Kristýna Frelichová – odd. PR a propagace
Často kolem sebe slýchám bědování nad současným suchem i vedrem a přesto lze najít určitá pozitiva a zábavu.
Asi nejvíce lidí si vzpomene na vodu a koupání. Prostě vám řeknou, že ta horka vůbec na nic jiného nejsou, než sebou plácnout k vodě.
Jenže, pokud se díváte na televizi, kde byly nedávno především zajímavé zprávy z Moravy, tak víte, že radost mohou mít i pěstitelé exotických druhů ovoce a zeleniny. V důsledku oteplování klima, se stále více lidí začíná věnovat pěstování takových druhů, které byly dříve u nás považovány za vyloženě exotické a pěstovaly se pouze ve sklenících, nebo se zkrátka dovážely.
Možná, že vás někoho ještě napadne něco dalšího. Prostě, další důvod, proč mít radost z teplot nad 30 stupňů Celsia. Jeden další důvod však vím a v televizi o něm zpravidla neuslyšíte. Aspoň si nějak nepamatuji, že by o tom v televizi někdy někdo mluvil. A přitom je to věc, kterou si pro zpestření a pro radost může dovolit úplně každý.
Stačí vám jakékoliv běžné současné, zpravidla tranzistorové rádio, nebo i třeba mobilní telefon, se zabudovaným FM rádiem ( 87.5 MHz-108 MHz). Vůbec nemusíte mít nějaké výkonné a drahé rádio, nebo k němu připojovat nějakou externí směrovou anténu. Na vrstvu Es vám totiž úplně stačí teleskop ( to je ten vysouvací prut, kterým bývá přenosné rádio vybavené), nebo v případě mobilního telefonu sluchátka, která zároveň slouží také, jako zde nezbytná anténa příjmu.
O sporadické vrstvě Es najdete na internetu samozřejmě spousta článků, které vám vysvětlí, jak je to možné, že namísto obvyklé české stanice slyšíte zrovna zcela náhodou úplně jiný jazyk, nebo neobvyklou hudbu.
Obvykle k nám při těchto teplotách zalétnou odrazem od mraků stanice ze Španělska, Itálie, Turecka, Řecka a ze severní přímořské části Afriky, ale někdy to bývá vzácněji z Velké Británie, Skandinávie, nebo naopak z východu, zpravidla z Ukrajiny.
Během dne se mohou směry měnit a především se mění délka těchto vzácných jevů. Jev může trvat několik vteřin, nebo i minut, ale třeba také dvě hodiny, nebo i půl dne. Může se samozřejmě po různých únicích opakovat.
Člověk se pochopitelně snaží identifikovat extrémně vzdálenou stanici, což není nic snadného a je to někdy i stížené tím, že se ty stanice na kmitočtu i střídají. Nejlepší je, když poznáte jazyk a signál je v danou chvíli na takové úrovni, že buď zaslechnete název stanice, nebo v případě sterea získáte dokonce RDS, což je vlastně zkratka stanice.
Zájemci o toto hobby si však pomáhají celou řadou webových služeb, které by vám mohly pomoci. Jednou z nich je třeba adresa
... nebo ... http://radiomap.eu/cesky
Tento druhý odkaz bude pro laika možná jednodušší. Na mapě kliknete na nějaké město a zobrazí se vám tam místní stanice, které ve městě a v okolí vysílají.
Vrchní odkaz má však tu výhodu, že vyplníte své bydliště ( případně souřadnice), zadáte frekvenci i vzdálenost, do jaké mají být stanice vypsány ( pro vrstvu Es klidně až 2 500 km) a vyjede vám předlouhý seznam. Zde už hledáte podle jazyku a výkonu stanice pravděpodobnou stanici. Ideální je, pokud vám někdo zkušenější někde na webu napíše v nějakém článku, že zrovna šla ta a ta stanice.
Zpravidla jde o redaktory médií, nebo členy DX klubů, kteří používají směrové antény, mají jisté zkušenosti s příjmem a článek zpravidla opěvuje, jak to létalo například ze severu Afriky, a co na jaké frekvenci kde zachytili. Můžete si být pak téměř stoprocentně jistí, že jste na dané frekvenci slyšeli dost pravděpodobně to co oni. Ovšem, nejlepší je, pokud je signál skutečně tak silný, že vám tu RDS napíše. Někdy si tito lovci své úlovky i nahrávají a davají je třeba na youtube.
Někdy vám sice ani vysoké teploty nepomohou, ale když to na pásmu kvílí, pulsuje a slyšíte cizí jazyky ( ne němčinu), tak máte téměř zaručeno, že pokud bude dost času a snad i stabilnější signál, tak jistě něco exotického ulovíte a identifikujete to.
Žádné komentáře:
Okomentovat