Když Mělník rozkvete bílou a růžovou barvou stromů, tak už je skutečně jaro. A jaro, to je také čas rekreačních cyklistů, kdy nejedno turistické místo ožije cykloruchem a stejně tak i mnohé hospůdky podél cest, silnic i cyklostezek. A právě ty posledně jmenované mají tu výhodu, že sdružují lidi stejného zájmu, nikomu tu nikdo nepřekáží a je tu mnohem bezpečněji, než třeba na okresní silnici v Kokořínském Dole. Další jejich výhodou je, že pokud vedou kolem řek, je jízda kolem nich skutečně romantická, příjemná a díky již velmi rozšířenému asfaltu je také pohodlná, nenáročná a dojedete mnohdy za krátký čas opravdu daleko. Pravda, nelze jen doporučovat jízdu podle řek, protože krajina je krásná třeba i v kopcích Máchova kraje, nebo úplně někde jinde a podstatně dále, ale rozhodně je to dobrá myšlenka pro úvod sezony, lehké krátké tréninky i do parnějšího počasí, kdy je u vody přece jen příjemnější klima.
A tak přijměte nyní obrázky z takového již téměř kultovního výletu, kterým je cesta do Vraňan a zpět, která se však na rozdíl od minulosti již stala ve stejných končinách třeba i jízdou okružní.
Čím jen začít :-)? Dlouho jsem nefotil již rozbořený mlýn v Hoříně na Sidonce, který tu celá desetiletí chátrá a je k nevíře, že si stále ještě zachovává svoji nezaměnitelnou tvář. Ze stejného můstku dnes hledíme do areálu školy i školky a jen pamětníci si vzpomenou, že tady na okraji Hořínského parku, se dalo v minulosti v přírodě posedět u zlatavého moku. Nu což ? Škola je to pěkná, potřebná a areál tu mají děti skutečně krásný. Hořín je vůbec příjemnou obcí a nelze si později nevšimnout i malé cukrárny v nejširší ulici Hořína. Zprvu můžeme obdivovat sochu alegorie učení a naproti zámek, který dnes zeje zřejmě prázdnotou. Kdysi zde sídlilo jakési zemědělské učiliště. Snad šlo o opraváře zemědělské techniky, ale to by chtělo trochu zalovit v ,, literatuře", jak známe z krásného filmu Světáci :-).
Zatímco si prohlížíte zámek, tak ....
..... už tu mám chloubu obce, která naopak zdobí druhý konec zdejší široké třídy. Krásná sakrální památka v obci již nějaký ten rok stojí, byť patří v tomto stavu k památkám nejmladším.
Po nezvyklém pohledu na komory, které byly budovány v letech 1902- 1905, a které si třeba zahrály v závěru filmu U mě dobrý ....
... se podíváme na pohled, který se neokouká a rovněž je v závěru zmíněného filmu.
Tady člověka napadne, že je kolem nás plno krásných měst i míst, ale domov, rodiště, to máme jen jedno.
Rozlučme se s Hořínem pohledem na velín komor laterálního kanálu a pojďme již do takové té lužní přírodní romantiky.
Cedule pod tímto krásným stromem tady na Mrkvici říká, že se jedná o dub letní. Jak dlouho tu stojí, tak to nevím, nebo už jsem to zase zapomněl ale je to přesně ukázka toho, že když člověk cestuje a vnímá pochopitelně i okolí, tak se současně s tím rodí různé otázky a někdy se i člověk třeba i časem pídí po odpovědích.
Vrbno, to je místo, kde se také občas nějaký ten film natočí, nebo natočil, ale především je to kraj vltavských tůní, které tak krásně kdysi malovala malířka Hana Stočková.
Cesta z Vrbna k horkovodu vás v samém úvodu protáhne takovým dolíkem, kde jsou snad právě ty nejhezčí tůně. Tato vede směrem k Mělníku ....
..... a zde se díváte možná na tu nejkrásnější. Její krása vynikne ve chvíli, kdy se v její hladině zobrazí zapadající rudé slunce a vše dokresluje věžička vrbenského kostelíku.
Po delší době jsem sem vložil foto, které říká, že jsme na cyklotrase vedoucí od Polárního kruhu až na Maltu, jak jsem tu kdysi psal v jednom čtenářsky oblíbeném článku.
Ano, zde je důkaz, že se u Zálezlic buduje protipovodňová hráz.
Od horkovodu až do Lužce má asfaltka dokonce středový pruh. Nikoho jsem nepotkal a dubnový podvečer v lužní povltavské krajině jsem si užíval.
Kostel v Lužci nad Vltavou. Pokud chcete, můžete se podívat, jaký název vůbec nese. Já to zatím nezjišťoval, ale ještě párkrát tudy projedu a zkusím se podívat. Nebo možná i dříve :-).
Večerní příjezd do Vraňan už díky slunci proti vám přináší jen jako-by umělecké záběry.
Určité kouzlo to má, ale co vlastně nemá své kouzlo ? Tam vpravo na obzoru, se laterální kanál ( vpravo) odděluje z Vltavy.
Pohled přes Vltavu jsem nevybral náhodou. Vzadu je jedna z mála chmelnic na našem okrese. Psal jsem tu nedávno o křtu knížky o pivovarech našeho okresu v lobečském pivovaru a právě někde ve Vraňanech bydlí jeden z jejich autorů. Pro mě bylo určitým šokem, že Vraňany snad dnes už mají jenom to posezení na hřišti. Slyšíte dobře. Hospoda, kde se odbočuje z hlavní silnice na ostrov mezi Vltavou a laterálním kanálem je dnes docela obyčejnou prodejnou a druhá stojí hned naproti. Když opomenu hřiště i tu s jepičím životem ( byl tu článek), tak zbývá už jen připomenout, že bývala také hospoda na nádraží a ta měla kdysi hodně velký význam. Dnes už se vozíme pod Říp mnohdy spíše auty, někdy na kole, ale snad i díky novému minipovaru ve Ctíněvsi , a možná i cykloturistice a půjčovnám kol, by takové nádraží mimo cyklistickou sezonu mohlo alespoň pro jiné směry získat na důležitosti.
Vzpomeňte, jak jsem i přemýšlel ( fantazíroval ?), že by sem z Mělníka na vraňanské nádraží mohla jezdit MHD. Proč ? Koridorová trať. Nejde ani tak o spojení na Prahu a Kralupy nad Vltavou, jako o spojení rychlíky s Karlovarským krajem, odkud jsou dnes frekventované přípoje do Bavorska, včetně dostupnosti Podkrušnohoří, ale i přímé spojení s Děčínem a potažmo Saskem. A samozřejmě odtud jezdí i vláčky do Podřipska, což v době modrých autobusových víkendů je pro někoho k nezaplacení.
Aktualizace 23.4. v 16 hodin.
http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/akce/expresem-sv--jiri-na-ripskou-pout.aspx
Kdo se dnes rozhodl jet z Prahy parním vlakem Svatý Jiří do Ctiněvsi ( zastávka Řipské pouti) a navštívil tam Podřipský minipivovar, tak po předložení lístku měl prý malé pivo zdarma :-). Myslím, že to jasně vypovídá o tom, že by se majiteli pivovaru jistě líbilo, kdyby mu tam takto s přestupem ve Vraňanech ( v době pouti není třeba) putovali návštěvníci z různých koutů Čech. Vraňanské nádraží by mohlo stoupnout na významu.
Cestou zpět jsem u Zelčína spatřil tuto loď, což se mi docela hodilo do krámu. Ano, Zoopark Zelčín je dnes také již zastávkou výletních plaveb z Prahy, Kralup nad Vltavou a v podstatě i Mělníka.
Hostinec u Bedřicha vedle zooparku stále něco pořádá a pokud je vám to fuk, tak tu vždy v sezoně najdete příjemné venkovní posezení, nebo můžete využít příjemného interieru.
U koníčků jsem se musel zastavit, zvlášť když má člověk cestu kolem. Zvířata lidi pozitivně ovlivňují a kdo si k nim nenajde cestu, tak strádá na duchu a je z něj nebezpečný společenský gauner.
Po delší době mi náhoda přihrála úplněk, a i když krátery nejlépe vynikají při čtvrtích .... Nevyfoťte to. To jsou krásy přírody, krásy okamžiku.
A tak se nám úplněk koulel po mělnických vinicích a třeba se bude koulet i při zítřejší Vinné noci. Hezký víkend a příjemné akce.
SŠ.
Moc hezký článek i fotografie.
OdpovědětVymazatMoc děkuji za pochvalu.
OdpovědětVymazat