čtvrtek 7. dubna 2016

A taková to byla krásná sobota. Čím je známé Velké Březno ? Tam, kde je u nás Labe nejširší.


Milí čtenáři, dnešní den je přece jen tak trochu zvláštní. Když dva roky po slavné Panenkově penaltě hrál ostravský Baník a pražská Dukla semifinále klubových evropských fotbalových soutěží, a pražská Sparta zakončila ve čtvrtfinále, tak asi málokdo tušil, kam bude věhlas našeho zejména klubového fotbalu směřovat. Letos nám dělá po letech radost pražská Sparta, která si večer zahraje čtvrtfinále se španělským Villarealem v EL a tak mi dovolte, abych se vrátil na úvod ještě do minulého dílu do Boletic nad Labem a zařadil fotbalový snímek z 18. hodiny. Na utkání místního přeboru bylo vidět z hlavní silnice :-).


V 18.35 jsem tedy opustil Těchlovice a o 10 minut později jsem již fotografoval velkobřezenský pivovar. Jaro je v kopcovité krajině sice krásné, ale sluníčko se velmi brzy tady v labském údolí schová za nějaký ten kopeček a to automatu a fotografování vůbec rozhodně neprospívá.


Kdo by neznal známý Březňák ? Sotva jsem vyfotil venkovní uskladnění prázdných sudů, už jsem na druhé straně silnice spatřil místní věhlasný zámek, který proslavil rod Chotků.
https://www.zamek-vbrezno.cz/cs


Vše probíhalo v poklusu, protože slunce zapadalo a člověk mohl jen litovat pozdního vstávání, ale řekněme si na rovinu, že člověk musí buď na tůru, nebo se hodinu ploužit někde po zámku, ale oboje moc dobře nejde dohromady. Zámek ve Velkém Březně nabízí dva okruhy, jeden netradiční, zahradu a dvě výstavy. Vše je na výše uvedeném odkazu.


Pokud naopak patříte k obdivovatelům našich pivovarů a degustátorům různých značek, pak vás bude zajímat adresa http://www.breznak.cz/overeni-veku.html
Znaku Březňáku dominuje asi nejpopulárnější pivní emblém u nás, kterým je tvář Victora Cibicha ( 1856 Hustopeče u Brna- 1916 Velké Březno) s půllitrem piva.  Roku 1906 propůjčil  svoji tvář pivovaru, který shlíží k labské hladině již 260 let a patřil Karlu Chotkovi. Cibich za své propůjčení tváře pivovaru bral doživotní rentu 30 piv týdně. Šlo o železničního zaměstnance, který vystřídal posty přednosty stanice i drážního inspektora. Zemřel v 59 letech na infarkt.

 Je tak populární, že téměř každá hospoda, kde se pivo z Velkého Března točí  má emblém s jeho obličejem na sobě. Dvě takové hospody jsem viděl na výletě v Levíně, jednu v Zubrnicích a pokud mě paměť neklame, tak relativně nedávno také v Besedě v Liběchově.

http://www.pivnidenik.cz/clanek/15-Po-stopach-identity-Victora-Cibicha/index.htm


Zde se mi na chvilku utvořily lepší světelné podmínky ..


... a tady jsme již snad u hlavní brány podniku.


Sladovna s vlastním emblémem má stejně, jako ostatní části závodu krásný kabát a musel jsem si zavzpomínat i na naši krásně opravenou Lobeč ( pivovar).


Reklamní panel u silnice ve směru od Ústí nad Labem- Střekova.


Tak ještě dvakrát náš údajně nejmenší a nejkrásnější zámek, jak praví vlastní webová reklama.



V 19.30 jsem dojel do Libochovan a tady jsem již honil doslova vteřiny. Na snímku je místní přívoz. Vlastní vesnice je celkem velká, má své vlakové nádraží, ale dost paradoxně je spojena se silnicí mezi Litoměřicemi a Ústím-Střekovem takovou úzkou silničkou, která tu překlene železniční trať.


U Libochovan není Labe ještě tak široké, ale když se podíváte na ty dva snímky dole, tak to je místo, kde by mělo být těch 380 metrů šíře.


Bohužel je už taková tma, že bílé cedule s kilometráží na druhém břehu vůbec nepřečtete a odraz protějšího kopce ve vodě vše ještě znesnadní.


V místě končí jakási zahrádkářská kolonie a u tohoto mola jsem byl už tak trochu zřejmě možná i na soukromém pozemku. Poslední chatka nebyla dole s pozemkem od vody oplocena. K hladině je nutno opatrně slézt z cyklostezky.


A nakonec aspoň pár záběrů zobrazujících tu velkou místní vodní masu.


Po prohlídce krásného místního kostela jsem odjížděl ve 20 hodin k domovu a mé domácí královské město mě uvítalo jen několik minut před půl desátou.

SŠ.

Žádné komentáře:

Okomentovat