středa 19. září 2012

Od nevolnictví k současnosti (IV.)


Česká republika byla průmyslově nejvíce vyspělou zemí Rakousko-Uherska a tak se nelze divit, že její ekonomika hrála až do druhé světové války významnou roli v Evropě i ve světě. Bohužel, výsledek války měl za následek, že jsme, jako jeden ze satelitů Sovětského svazu skončili v ekonomickém svazu východního bloku, který nesl název RVHP ( rada vzájemné hospodářské pomoci), kde na nás nic pozitivního nečekalo.

Není to tak dávno, kdy ČT dávala pěkný seriál o tom, co vše se zde vynalezlo a co nám SSSR zakázal vyrábět. Namátkou vzpomenu kombajn, který  předčil, jak červené ruské kombajny, tak ty modrobílé východoněmecké Fosrschrichty. Ve filmu Upír s Feratu si zase zahrál designově nadčasový typ automobilu Škoda, jehož výroba byla zakázána. Nešlo však jen o zákazy, ale museli jsme své zboží za levno prodávat třeba do SSSR, či Rumunska a zpět jsme naopak odebírali různou zeleninu, nebo nepříliš kvalitní drobné výrobky. A ikdyž to zní při pohledu na dnešní retro pořady o socialismu v Čechách vznešeně, tak na tu bídu díky takové spolupráci to vlastně nebylo ještě tak nejhorší.

Samozřejmě, že taková vláda z Moskvy, se nemohla nikomu líbit, ani leckterým komunistům, a tak přišlo jaro 68 a známá hesla : ,,Chceme neutralitu ! Chceme socialismus s lidskou tváří! "

V poslední době bývá na pultech vynikající soubor časopisů o historii a historici, se dokonce zabývají otázkami, jak by se vyvíjely různé události, kdyby se stalo to a to. A příklad bývalé Jugoslávie je takovou podařenou změnou. Lze očekávat, že lidé by si alespoň zprvu v případě vítězství Alexandra Dubčeka podrželi sociální jistoty ( Pro ty později narozené jen připomenu, jak to tehdy chodilo :  zajištění povinné práce, včas a bez soudů proplácená mzda, bezplatné školství i lékařství, podnikové dotace na návštěvu kultury i rekreačních zařízení) otevřely by se bez různých lustrací osob hranice do celého světa a zaplnily by se obchody zbožím. I kdyby ne cizím, tak tím tuzemským, které neadekvátně plynulo k východním partnerům.

A jaký byl tehdy kapitalismus u západních sousedů? Špatný asi nebyl. ČT chtěla jednou někdy v 70. letech nabídnout divákům pohled na západoněmeckého nezaměstnaného. Taková rodina tam seděla v docela obyčejném panelovém bytu v trošku lepší sedací soupravě a nadávala. Nakonec řekli, že dokud měli práci, tak jezdili na dovolenou na Malorcu, ale teď bohužel cestují jen po Německu a nejčastěji do Alp. No, myslím, že náš nezaměstnaný  dnes o nějakých 35 let později má trochu jiné starosti, než dovolenou, ale to necháme na příště, kdy to snad už dotáhnu do konce :-).

Žádné komentáře:

Okomentovat