Opomíjené středověké hradby města Mělníka. Malá procházka po mělnických molech na řece. Pohled na hydrauliku vrat na laterálním kanálu.,,Co nám doporučíte?"ptají se návštěvníci.

 

Velmi často potkávám všude na cestách výletníky z Prahy a vyhlídka za mělnickým zámkem, nebo za vilou Karola není vyjímkou. Včera však patřilo mé první setkání  celkem ještě mladé dvojici z Havlíčkova Brodu. Prý věděli, že má pršet, ale podle nějaké předpovědi jim vyšlo, že to má být v Čechách lepší, než na Moravě a hovornější paní tady prý nikdy nebyla.

Během hovoru jsem se dozvěděl, že mají dole v Rybářích přívěs a nakonec přišla i otázka, kterou jsem měl ten den slyšet ještě jednou. ,, Co nám tady, jako místní občan doporučujete k návštěvě ?" Když jsem se ujistil, že mají na mysli přímo naše město Mělník, tak jsem celkem rychle odpověděl, že by měli především navštívit kostnici a naše TIC, odkud se vstupuje k nejširší  středověké studni v České republice.

Po chvíli jsem dodal, že je tu pak k vidění ještě zámek, kde mají také středověké zámecké sklepy, že tu máme regionální muzeum, a že dnes já osobně nevidím důvod, proč chodit na vyhlídku do věže, když není vidět ani Kladno. Ostatně, v mnoha případech toho vidíte téměř stejně, jako z vyhlídek, pokud vám ovšem nejde o severní panoráma s dominantním Bezdězem a Ještědem, nebo pokud si nechcete prohlédnout naše tři krásné zvony..

Jen jsem se s milou dvojicí rozloučil, tak jsem zavzpomínal krátce i na naše kostely a má mysl spočinula delší čas u středověkých opevnění měst. Vždyť to jsou právě středověké hradby a někde i dochované brány, kterými se mnoho historických měst honosí a leckde je nelze přehlédnout. Mělník je v tomto určitou vyjímkou, byť dnes již od roku 2008 k nim můžeme mnohem blíže, než dříve.

Vždyť teprve až s otevřením Restaurace Na Hradbách jsme se mnozí dostali do dvora ke krásné věžičce, o které jsme se díky nedávno vzniklému MOOS dozvěděli, že se jmenuje Ferdinandova hláska. Tedy, první setkání zcela jistě patřilo trhům, které se pořádaly v proluce mezi dnešním sídlem ODS a hradební zdi. Pak jsme také mnozí jistě navštívili v 15 letech malý dvorek, odkud se vcházelo do fotoateliéru.

Dne 16.4. 2005 pak v rámci DED poznáváme například baštu v Jungmannových sadech, nebo všechna patra Pražské brány, jejíž historie a proměny musí přesahovat rámec regionálního obdivu. Vždyť dle historiků byla mnohem vyšší, než dnes.

Mimochodem, dne 10. září ve stejném roce jsme se zase mnozí prvně podívali do několika středověkých sklepů a tehdejší reportáže z toho všeho najdete na :

http://mujmelnik.webzdarma.cz/obsah_vyhledy.html

http://mujmelnik.webzdarma.cz/melnicke_podzemi.html

Dnes se historií Mělníka hodně a především zabývá FB ....

https://www.facebook.com/groups/1808841266008571

https://www.facebook.com/moosmelnik/

Abych byl snad úplný, tak ještě musím zmínit například parádní dvorek dnes již neexistující restaurace U Císaře, nebo i malý dvorek v sousedství bytu veslaře Josefa Straky.

Mé spektrum zájmů je někdy poněkud široké, ale to mi nebrání vtom, abych na sebe  nemohl nechat působit to kouzlo města, ve kterém celý život žiji a občas nenavštívil nějaké stránky  ( i knižní) s jeho historií, protože určité povědomí o různých věcech si držíme jenom díky tomu, že si buď něco někde opět přečteme, nebo s tím musíme pracovat.

Tím, čím se zabýváme, pak právě ty různé synapse buď posilujeme, nebo zanikají. Někdy nás může však překvapit i to, kolik jenom zbytečných věcí si  celá léta pamatujeme a ,, z hlavy to téměř neodchází." To už bych se však dostal někam do světa filosofie.

Měl jsem v sobotu tedy tu možnost, se pod našimi městskými hradbami  zase po dlouhém čase v poklidu projít, aniž by mě tu mé rozjímání narušovala nějaká skupinka  posedávající omladiny občerstvující se nápoji z nedaleké Žabky a ani skupinka výletníků z jiných míst republiky, kterou jsem tu snad nikdy neviděl.

Díky tomu jsem si tu trošku hrál s fotografováním, a když se podíváte na fotky z časů, kdy byla tato ,, oddělená nudle" v Jungmannových sadech založena, tak mi dáte za pravdu, že se to za těch rovných 15 let poněkud změnilo, ale stále to má nějaké své kouzlo a dává to prostor představivosti.

Jde o takzvaný obranný suchý příkop a na snímku výše můžete ještě vidět nad parkánovou zdí zachované torzo hlavní zdi, kde však již chybí cimbuří, které se nám tu nedochovalo. Ovšem, jiná města zase naopak přišla o své středověké brány a nám se aspoň ta jedna z údajných čtyř bran zachovala.

Samozřejmě, že existují k našemu středověkému  obrannému systému různá data a snad i vím, kde je objevit, ale to vše je věc času a smyslu. Myslím, že mě kdysi asi nejvíce fascinovalo to, že jsem ze dna příkopu sotva viděl zachovaný zbytek hlavní zdi a uváděla se tu míra tuším 11 metrů výšky. Pokud bude čas, tak se pokusím něco dohledat.

http://www.melnik.info/mestske-opevneni/d-1039

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/melnicke-podzemi

Ovšem, tady jsem na netu vypátral opravdovou perličku, kde jsou i nějaké ty míry. Nicméně bych  někde v materiálech MOOS, nebo knížkách Františka Purše o Mělníku jistě podobné údaje našel, ale není nic snazšího, než dát na něco odkaz a zejména ty materiály před rokem 1900, které jsou často prací profesora Ludvíka Bóhma jsou ukázkou fantastické a oddané práce svým zálibám :

Mělník - Hradby městské

Článek:

Mělník - Hradby městské

Publikován v:

Soupis památek, ročník 06. Politický okres mělnický (1899) na stranách 91-94.

Citace:

Mělník - Hradby městské, Soupis památek, 06. Politický okres mělnický (1899), str. 91-94, cit dle: http://depositum.cz/knihovny/pamatky/strom.clanek.php?clanek=3902 (2023)

Klikni především hlavně sem :

http://depositum.cz/knihovny/pamatky/tiskclanek.php?id=c_3902

Ještě si na závěr dovolím takovou zajímavou a veselou spojitost. Zrovna v den, kdy se pod městem v Hořínském parku konala již 11. rytířská bitva, a kdy jsem rytíře potkal jak na starém Strakově mostu, tak u pivnice pod podloubím, tak mě napadlo, se zajít podívat také na turisty téměř zapomenuté středověké hradby města Mělníka. Ostatně, kolem prochází v blízkosti modrá turistická značka a možná by tu mohl stát rozcestník s nějakými informacemi, či dokonce tabule s nákresy, fotografiemi a daty.

 Pokud se chcete podívat na Ferdinandovu hlásku bývalé bašty zblízka, tak stačí projít z Náměstí Míru podloubím a průchodem  do dvora restaurace Na hradbách. Prý se zde rád zdržoval Ferdinand II. po bělohorské bitvě, když pobýval několik dní na Mělníku a odtud měl výborný výhled k východu. Roku 1965 byla hlásná věžička zakončena makovicí s půlměsícem.  

V roce 2005 se v rámci DED bylo možné dostat na baštu v Jungmannových sadech.

Abych zůstal tak nějak poplatný téma středověk, tak jsem nyní zařadil snímky ze své sobotní procházky, které tematicky hned navazují. Hořínský park je dnes určitou džunglí, a tak pohled od mělnického zámku je jednou z mála možností, jak dobové stany spatřit.

Při své procházce jsem došel až téměř k pokladnám, ale měl jsem před obědem a do začátku klání zbývaly snad ještě dvě hodiny.

Podle počtu zaparkovaných automobilů se zdálo, že si bitva v Hořínském parku získala již jistý věhlas. Ovšem, počasí dnes nepřálo, ale vzpomenul jsem i časy, kdy bylo 30 °C.

Mám někdy pocit, že bych mohl stát snad celé hodiny za zámkem a dívat se do kraje, ale ono by mě to jistě omrzelo a život je i jinde. Často stojí za to, se vypravit třeba jen dolů do Rybáří a uvědomit si ten obrovský výškový rozdíl 60 metrů mezi zámeckou vyhlídkou ( 220 m.n.m.) a hladinou řeky Labe (kolem 160 m.n.m.) Takovému rozdílu mimochodem odpovídá i pohled do středověké studny.

Tady u starého Strakova mostu je takové místo, které zavání po všech stránkách romantikou. Ať už se díváte na loďky, nebo ....

.... na roztomilé  původní opravené domečky s kulisou zámku v pozadí.

Dostal jsem letos avízo, že nám na druhé straně řeky přibylo další molo, a tak jsem se rozhodl, že je všechna obejdu.

Toto je hned to nejbližší k městu a v čase, kdy se starý most opravoval, tak tu byl přívoz, který tuším převážel cyklisty až na Mrkvici ( území mezi laterálním kanálem a Vltavou), protože se snad současně  pracovalo i na komorách v Hoříně. Vidíte, vše se musí nějak udělat, ale když už to je hotové a máme to časově zařadit, tak to není jednoduché.

Tentokrát jsem vřadil i snímek, kde se návštěvník dozví, kam že v roce 2002 dosahovala tuším 13.8. hladina největší povodně v Čechách od dob, kdy se to začalo zaznamenávat. Vpravo máte i datum zhotovení mostních pilířů, které tu jsou na rozdíl od vlastního mostu od samého počátku. Předtím měl Mělník pouze přívozy a před regulací Labe si můžete vybájit, jak se tu kdysi karavany kupců, ale i kmeny Pšovanů, či první Přemyslovci na koních brodili. Dnes mívá Labe v průměru 250 cm hloubky a bylo by docela zajímavé pro představu vědět, jaké to tedy bylo kdysi.

Měl jsem zrovna smůlu, že jsem tu nikde nepotkal žádnou loď. Zde stojím u mola společnosti Viking River Cruises

https://www.vikingrivercruises.com/cruise-destinations/europe/elegant-elbe/2023-berlin-prague/index.html

Tak to bude nejspíše ten karavan mladé dvojice z Havlíčkova Brodu, se kterou jsem si u zámku povídal.  Havlíčkův Brod se v minulosti jmenoval také Německý Brod.  Za našeho života to byl již Havlíčkův Brod a patřil do Východočeského kraje. V roce 2000 vznikl při novém zřízení krajů také kraj Vysočina ( hlavní krajské město Jihlava) a H.B. se připojil po okresech Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, a jihočeským Pelhřimovem do něj, čímž se stal moravským městem. 

Měl jsem na ty dálky za zámkem štěstí. Po návratu z vycházky jsem se tam potkal s postarší rodinou ze Svitav ( Pardubický kraj), která tu byla někde v penzionu na dovolené a již mi hlásili, že navštívili Říp a hrad Kokořín. Tam prý jeli vrchem přes Vysokou a zpět dolem, což měli promyšlené :-). Neřeknu vám již, jak jsem se vůbec dostal k rozhovoru, ale uvítali můj výklad ohledně výhledů i doporučení k návštěvě mělnických památek.

To jsem již u mola, odkud vyplouvá na své okružní plavby místní linka lodi Fidelio, ale ....

... jak můžete vidět zde, tak má na tomto molu zřejmě jednou v týdnu svoje přístaviště i  loď Porta Bohemica, aneb linka T91 spadající do DÚK. Však jsem tu o tom nedávno psal.

Když jsem v květnu fotil poblíž obce Křivousy tuto malovanou tabuli, tak byla částečně posprejovaná. Zde je k mé radosti zcela čistá. Mimochodem, pokud je mi známo, tak jde o suvenýr, který koupíte v mělnickém TIC, ale pro svoji velikost může být leckde náročný na umístění, zvlášť pokud již máte stěny obložené třeba nějakými obrazy, nebo i jinými suvenýry.

Ke čtvrtému molu jsem musel na druhou stranu řeky. Kdysi jsem tu viděl parkovat lodi Vyšehrad a Vltava, které sem v měsících červnu, červenci a srpnu vždy jednou připlují. Obvykle plují pravidelně z Prahy na přehradu Slapy a jsou to lodi vskutku krásné. Někde je tu v nějakých starých článcích jistě mám. vyfocené.

Pro mě byla zajímavá i místní kilometráž. Přesně odtud je to rovný kilometr na pravý soutok a dalších půl kilometrů pak k bývalým starým lázním na Labi.

Ještě jeden zajímavý zážitek jsem prožil u nedalekého odpočívadla, ale bohužel se zrovna přihnal drobný déšť. Musel jsem obdivovat dvojici cyklistů mířící k severu, která působila poněkud ustrašeně a ve tváři měla napsáno, že by mohlo jít o cizince. To se hned potvrdilo a samozřejmě, že šlo zase o milé setkání. Vždyť dvojice se vracela domů do Hesenska, a když se mi podařilo jim rychle vysvětlit, že vím, kde to je, a že tam nahoře od zámku ( ukazuje přitom rukou vzhůru k zámku) se dá občas v podmínkách zachytit dabové rádio z jejich země ( DAB+), tak už padaly úsměvy důvěry.

 Ale ,počasí je někdy sviňa :-). No, tak tedy odpovídám po chvíli v sílící přeháňce Tschüss a na rozdíl od nich jsem nyní ve velké výhodě, protože mám deštník a jsem kousek od pohodlného domova. Přitom se však nemohu zbavit nepříjemné otázky : ,, Budu na tom za několik málo let aspoň tak, že budu moci vůbec pomýšlet na nějaké projížďky na jízdním kole ? " No, řekněte mi s kým se poměřit, když už spousta žen šlo po padesátce podle počtu dětí na odpočinek, někteří chlapi ještě před 60. věkem, a ty ročníky 55 - 60 zase o tolik nepřetahují ? Přitom šli všichni zaslouženě a na rozdíl od spousty škodlivých netáhel  něco udělali.

Za mostem bylo teprve nedávno instalováno zatím poslední páté molo bez jakéhokoliv označení.

Není to sem daleko a přesto jsem si již dlouho tento famózní slavný pohled na naše město neužil.

V nepěkném dni byly milým zpestřením i takzvané škatulky  při břehu řeky, které občas užívá vodní ptactvo i rybáři.

Nějak mě napadlo jít až na komory a projít se Hořínem.

Měl jsem štěstí, že vrata v hlavní komoře nebyla zcela dovřená, a tak se mi podařilo nafotit hydraulické rozvody na jejich vrchu.

Nakonec jsem se ještě potěšil bohatým turistickým rozcestníkem nedaleko komor, a to bylo z deštivého dne vše. V pravou chvíli, protože asi za hodinu pršelo již hustěji a já se konečně dostal k četbě dalších kapitol Centrální stezky od Jana Hocka.

Pohodový vstup do příštího týdne !