čtvrtek 13. července 2017

Mělník vděčí za povýšení na město králi železnému a zlatému Přemyslu Otakarovi II. Soutok navštívil místo jeho posledního boje.(fotogalerie)


Dürnkrut, či po našem Suché Kruty. Tak se jmenuje obec ležící jen 41 km na jih od Břeclavi na silnici B49 v dnešním Rakousku. Právě tady dne 26.srpna 1278 zahynul v boji s Rudolfem Habsburským jeden z našich nejslavnějších panovníků, který udělil obci Mělník o 4 roky dříve listinou právo na výnos z labského obchodu. Od 25. listopadu 1274 tedy považujeme Mělník za město, neboť zakládací listinu Mělník nemá.


Reklama, to je prostě hrozně moc a psal jsem to tu již mnohokrát. Právě proto, že v obchodních domech potkáváme graficky velmi lákavě vytvořený časopis Živá historie, tak se již před půlrokem zrodil v hlavě nápad, že po návštěvách pramenů Labe i Vltavy, by vůbec nebylo pro občana tohoto města od věci navštívit místo, kde tak tragicky skončil svůj život jeden z našich největších králů. Zvlášť, když je to relativně blízko a stojí to pakatel. Bitva vešla do učebnic dějepisu, jako bitva na Moravském poli a vy se můžete dočíst o jejím průběhu něco například zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_na_Moravsk%C3%A9m_poli

A zde je graficky i situace na bojišti: http://www.iereus.wz.cz/zajimavosti/moravske_pole.html


Výlet jsem zahrnul pochopitelně do seznamu výletů letošní Jízdenky na léto. Pokud to někdo slyší snad prvně, tak jenom připomínám, že už asi čtvrtou sezónu lze v měsících červenci a srpnu cestovat vlaky vybraných čtrnáct dní a nově i jen týden po celé republice za cenu 1 190 Kč a 790 Kč. Bohužel jsem byl letos nucený použít pouze týdenní variantu a bylo to velmi náročné. Více na https://www.cd.cz/typy-jizdenek/vnitrostatni-jizdenky/-27872/?gclid=CjwKEAjwtJzLBRC7z43vr63nr3wSJABjJDgJfrwoR6Rr6InlsA-wj_mUeYFir7sQHJGj-0h6A7AO_hoCxLvw_wcB

Vyjížděl jsem ráno v 5.32 z Mělníka rychlíkem do Kolína, kam dojedete v 6.39. Odtud pokračujete v 6.59 expresem Porta Moravica ( Praha-Varšava) do České Třebové, kde jste v 7.55 . Opět máte několik pohodových minut, než přijede od Prahy Gustav Mahler, který vás odveze v 8.17 a do Břeclavi přijedete v 9.52. Nemusím snad dodávat, že jde o nejlepší spojení mezi Mělníkem a Břeclaví ,a poslední vlak táhne lokomotiva Taurus místy rychlostí 160 km/hod.


V Břeclavi mají ve stanici takové běžné moderní železniční info centrum, kde si můžete požádat o půjčení jízdního kola. Mladá paní vás požádá o dva průkazy ( např. občanský a řidičský) a vyšle vás na první nástupiště vpravo k železným vratům půjčovny kol ( asi 60 metrů), kde vám pán přidělí kolo a seznámí vás s jeho výbavou. Vyfasoval jsem Authora a vůbec jsem si nemohl stěžovat. Jen mu chyběl měřič kilometrů a držák na láhev s pitím, ale převodovka makala pěkně. Pak už jen podepíšete mezitím vyhotovenou smlouvu o pronájmu a v pokladně složíte vratnou kauci 1000 Kč. Bylo mi řečeno, že 6 hodin zapůjčení kola stojí 120 Kč a to se platí také předem. Očekával jsem, že mám před sebou asi 2x30 km jízdy a bude to brnkačka, ale nějak jsem se spletl.

Pro mě je důležité navštívit info centrum, koupit vizitky do turistického deníku, a pak jsem konečně nějak vyrazil. Doufal jsem i snad v nějakou cyklotrasu, ale vězte, že na Moravské pole, se jede pořád po silnici B 49. Celou trasu máte na mapce. Bylo asi 29 stupňů ve stínu, ale zde jedete pořád otevřenou krajinou. Ještě štěstí, že bylo poměrně oblačno. Vesničky na Moravském poli ( oblast pravého břehu řeky Moravy, až k Dunaji.), se opravdu podobají těm našim na jihu Moravy. Nenechte se zmást nějakou cyklotrasou číslo 914 v mapě. Spíše narazíte podle polí na různé polňačky i krátké asfaltky mimo silnici, ale na značky ne. Navíc je silnice čistá, pěkná, pohodlná a nepíchnete. Provoz je různý, ale nikoliv tak strašný, jako na silnici do Mladé Boleslavi. Od Hohenau k jihu mi přišel snad rušnější. Řidiči vás objíždí v uctivé vzdálenosti v protisměru, což u nás vždy není.


Skoro se vám bude zdát, že tu nic zvláštního není.


Nejvíce vaše zraky upoutají  Malé Karpaty na sousedním Slovensku, lány obilí, občas kolemjedoucí osobní vlaky na železnici dále do Vídně a sakrální památky.


Věž v městečku Hohenau an der March. Právě tady je první významná železniční stanice na území Rakouska a lze zde odbočit vlevo k řece Moravě a do sousedního Slovenska.


Velkou radost mi udělal čáp na poli a bylo to snad jediné zvířátko, které jsem cestou viděl.


Opět Karpaty, stromy kde teče řeka Morava a částečně tu vidíte i vlak.


Jedenspeigen je poslední obec na cestě k cíli a toto dílko již dává tušit, že se blížíme k významnému místu. Ještě zmíním vinici hned za obcí. Vinice jsou zkrátka i na Moravském poli.


Málem bych zapomněl na větrné elektrárny, které vidíte již od hranic.


Je 15.30 a jsem na místě. Po čase tu na malém plácku zastaví své auto krajané ( je tu i posezení) a dáme řeč. Pak ještě vytáhnu rádio a proladím DAB+ :-). Mimochodem, kdybychom jeli až téměř k soutoku Moravy a Dunaje, tak naopak dojedeme k místu, kde v roce 1260 Otakar porazil uherského krále Bélu IV. a získal Štýrsko, na které si dělal nárok i Béla.. To už je ale pro kolo, čas i mé síly příliš moc daleko.


Zvláštní pocity.

Cestou zpátky mám vynucenou zastávku asi z horka, ale jen se mi udělá dobře, už mířím k řece Moravě a na slovenskou hranici.

Je to sem z Hohenau asi tři kilometry zajížďka, ale jsem rád, že vidím řeku i pod Břeclaví.


Prý se mohu vrátit Slovenskem, ale na experimenty nemám chuť.


Takových chatek je na rakouské straně Moravy několik za sebou i s těmi sítěmi.


A také jsem viděl něco podobného, jako je to u nás v Zahrádkách. Pozorovací věž a vodní hladina. To ovšem není na řece Moravě.


Asi v 17 hodin jsem vyrážel z Hohenau a v 18.30 jsem byl opět v Břeclavi na nádraží. Za sebou asi 86 km jízdy na kole. Jen jsem vrátil kolo, kde už mě snad ani nečekali a kauci mi vrátili v mezinárodní pokladně, tak už jsem mazal na jedno chlazené Starobrno. Prohlédněte si panorama od hranic.


O sedm minut opožděný Czardász mě v 19.15 odvážel tentokrát až přímo do Prahy, kde jsem byl asi ve 22.20. Pokračoval jsem ve 22.48 na Mělník, kde jsem byl asi ve 23.50. Zase jedno významné místo navštíveno. Až o něm bude řeč, tak si vzpomenu :-).

Žádné komentáře:

Okomentovat