sobota 25. března 2023

Jaro u nás začíná v Polabí na Mělníku. Rozkvetlé stráně mají svůj kontrast v podobě vandalismu a absenci těžkých odpadkových košů. Fotogalerie. Mělnické veduty byly i na internetu.

 


Nejkrásnějším dnem tohoto týdne byla středa.  Však jsem si také vyslechl od několika lidí, že se mám fajn, když je pro mě pátkem. Jenže předpověď na další dny již tak sympatická nebyla a já si uvědomil, jak moc počasí ovlivňuje naši psychiku. Více, než si jsme mnozí ochotni připustit.

Spekuloval jsem dokonce o možností, že  po krásném slavnostním oficiálním zahajovacím pěším pochodu ze Všetat do Mělníka ( 19.3.) .....


..... otevřu slavnostně i svoji cyklistickou sezónu typickou projížďkou přes krásnou lávku v Lužci nad Vltavou možná až ke chmelnicím. To je na úvod po měsících absence jízdy na jízdním kole pro zdraví člověka až dost, byť se nakonec jedná třeba i jen o tři až čtyři jízdy v roce. Je to dáno tou spoustou akcí, zájmů i možností cestování různými dopravními prostředky.

 Ovšem, to by muselo to počasí vypadat tak, jako ve středu a navíc se s přibývajícím věkem dostavuje cosi, co se stále obtížněji překonává, ale je doslova životní nutností to nyní aspoň občas překonávat. Vždyť právě turistika a jízda na kole jsou považovány za recept ke správnému životnímu a zdravotnímu stylu. Jsou to právě turisté a cyklisté, kteří se i v 80 letech cítí poměrně ještě dobře.


Protože tedy předpovědi hovořily o větru i  víkendovém dešti a oblačná obloha i silný vítr na vyhlídce u zámku k žádným podobným aktivitám nelákaly, tak jsem se rozhodl pro takové malé kolečko nejbližší městskou mělnickou přírodou. Sešel jsem nejprve od zámku dolů do Rybář a  u mola společnosti Viking River Cruises jsem zavzpomínal na tu spoustu článků, kterou jsem tu věnoval v minulosti výletní lodní dopravě.

Podívejte se na odkaz a hlavně na tu mapu. Jak tohle může v práci vůbec někomu projít ? Reklama pro lidi ve světě pojmenuje Mělník, jako Děčín a nikomu to nevadí.


No nic. Pod starým mostem ( Mně ten pan Straka za ta desetiletí jde obtížně psát) jsem zase zavzpomínal na nedávný rozhovor s asi o 20 let mladším člověkem. Dával mi krásný typ na výlet z Prahy- Satalic ( vlaková zastávka) přes Jenštejn do Brandýsa nad Labem, přičemž jsme se shodli, že i Středočeský kraj má plno krásných míst.


Pokračoval jsem tak podle veslařského klubu populární pěšinou podle řeky Labe, která bývá mimochodem z vlastních pozorování zaplavena při stavu nad 330 cm a užíval si poklid pohodové přírody pod historickým centrem tady u řeky.

Následující dva články z roku 2012 jsou vlastně souhrnem vlastních pozorování na řece Labi. Dozvíte se tam, při jakém stavu řeky je u nás co zatopené, ale i to, jak je na svém toku Labe kde široké. Je tam jenom jedna podstatná nedokonalost. Až v roce 2016 jsem zjistil, že je Labe v naši republice nejširší kousek za obcí Libochovany. To se také téměř nikde nedočtete.



Jeden z několika článků o nejširším místě u nás ....


Přiznám se vám, že tak jako mě v roce 1991 inspiroval básník Karel Hynek Mácha k pěší cestě Kokořínským dolem na Bezděz a do Doks, včetně asi napsání stovky někdy více vydařených, někdy méně vydařených básní, tak po povodních  jsem si zase připadal tak trochu, jako profesor Ludvík Böhm, který se zabývá až neuvěřitelnými drobnostmi. V souvislosti s povodněmi třeba píše o zaniklé vsi Doničky u Zálezlic, zmiňuje Zátvor, nebo píše tuším o jakémsi poškození k Mělníku bližšího pilíře v řece.

Vlastně to jsou také podrobnosti, když tu máme popis, co je při jaké výši vodočtu na Labi pod Mělníkem zatopené, nebo když se zase zabývám pečlivěji výhledy od zámku, či západem slunce na místní obloze. Inu, muži, nebo aspoň někteří muži si pořád s něčím hrají. Otázkou je, koho tato podrobná měření a tyto zajímavosti zajímají ? Je to tak trochu, jako s těmi ulicemi v našem městě. Knížku mám, jsem za ni rád, ale kdyby nevznikla, tak si na ulice ani nevzpomenu. Přitom jsem za ni rád. Myslí se knížka Mělnický uličník, která pojednává o proměnách jejich názvů v čase.




Když jsem posledně psal o tom, že u obce Kly leží kilometr 842 labské kilometráže, 840 u bývalé cukrovarské ČOV a 838 u starých lázní, tak se sluší doplnit, že soutok Labe s Vltavou  přináší tabulku s číslem 4, což znamená 837.4 a soutok s laterálním kanálem je 837.1. Labe je po svém levém břehu označeno každých 100 metrů černou číslicí v bílém poli. Pouze celé kilometry a půlky kilometrů jsou označeny celou hodnotou ( 838, nebo 837.5 například).

To je výhodné i pro pěší a cyklisty v blízkosti toku, kterým vlastně tyto informace mohou také sloužit pro určitou představu.


Není žádným tajemstvím, že rozkvetlé stromy, se nejčastěji fotí na Mělníku asi v Polabském parku, ale zajímavý pohled na náš přírodní poklad je právě tady od řeky. Právě tady si uvědomíte spoustu věcí. Mělník měl ještě před několika lety dokonce i volně na internetu ke stažení několik svých vzácných vedut. Někde je mám, ale to by bylo moc hledání.

K nejlepším asi patří ty s pohledy na kopec od Brabčova, kde je patrné, že pod městem ještě žádná vegetace kromě vína nebyla a divák vidí nad řekou pouhou holou horninu .....


Tato je prakticky 200 let stará a dala se koupit před několika lety v RMM. Dnes nevím. Když podle té řeky jdete, tak tu horninu ( skálu) skrze ty stromy vidíte.


Ovšem, ten pohled na tu stráň už nyní v březnu ve mě opět vyvolal sounáležitost s rodným městem. Vždyť jsme nejteplejším místem Čech :-)!


Podobný snímek vyvolává fotografie někdy z roku 1932, ovšem tam je to blíže k lázním, nad řeku vede takové prkno ( fošna) a v čisté  řece se koupe několik  nemálo lidí. Známá fotografie ze starých lázní.


Dnes je ta řeka méně průhledná :-) , ale kdo jste dříve narození, tak víte, jak je oproti 80. rokům čistá. Pořád je tu krásně.


Na snímku s vrbou vidíte na levém břehu řeky tabulku s číslicí 838. Tolik přesně chybí k ústí řeky do Severního moře, které se nachází u dolnosaského města Cuxhaven. Dokonce si pamatuji, že má ve znaku říční maják a najdete jej i mezi 26 městy na ozdobném pomníku pramene Labe v Krkonoších.


Zajímalo mě, jak to vypadá na cyklostezce pod městem a musím se u tohoto problému zastavit. Jsem opravdu alergický na nápisy typu : Turisto, dbej na pořádek, vezmi si obal od tatranky do baťohu a ušetři naši přírodu ! Proč myslíte, že jsem do nedělního článku s takovým důrazem vložil foto lavičky v Přívorech i s odpadkovým košem ?

To takto přeci nefunguje. Starší člověk si to ještě vezme nerad k srdci, ale ti mladí si spíše myslí něco o debilech ve vedení prakticky kdejaké instituce. Vždyť stačí přece jen používat mozek. Když sem dám laciný koš s kovovou obručí a igelitovým sáčkem, tak ho někdo pro zábavu z těch mladých zapálí. Když sem dám těžký kovový koš a snad jej ještě zabezpečím proti krádeži, tak ta investice smysl má, protože může spíše plnit účel.


Další možností je jistě známá akce Čistíme Česko, ale lavičky bez košů mi připomínají něco, jako špatný přežitek z minulosti. Bohužel ( Bohudík ?) nemáme u řeky občerstvovačky, na jaké jsou cyklisté u řek zvyklí a možná to má také vliv. Tady je však těžko říci, co je vlastně lepší. To ukáže někdy až čas.


Nemohl jsem odolat pohledu do přírody, ....


...ani na pás sněženek na Úporu.


Nejbližší posed u města na mělnickém břehu. Plochu pro malování dětí barevnými křídami umyje déšť a je i určitým dočasným zpestřením. Co ale to sprejování bláznivých puberťáků ? Sice jde o srdíčko, ale i tak to sem přeci nepatří. Právě tyto chvíle vnímá pozorovatel, jako negativní body pro naše město. Jak domácí, tak cizí cykloturista. Mimochodem, asi ve čtvrtek se Mělník dostal zase po určité době do hlavních zpráv. Téma ? Kvalita potravin v Kauflandu, Tesku a Penny. Docela jsem rád, že se dá dnes nakupovat jinak.



Budova naši ,, zahradnické a vinařské školy " je už jen pro svoji historii významná, byť stojí nenápadně mimo střed města a tím snad i potenciálně mimo zrak a zájem nejen turistů.


Připadá vám, že jsem dvakrát vyfotil stejný obrázek ? Nikoliv, jde o dvě témata z nichž každé je na jiné stěně budovy.




Vítejte asi na nejslavnější zahrádce na Polabí :-). Sem míří zraky mnoha místních občanů, aby zde obdivovali vždy nějaké nové výtvory a výzdobu. Tady již vládnou Velikonoce. Jak symbolické. Už se těšíme.




A na závěr ještě několik krásných přírodních barev. Jaro je na Mělníku vždy dlouhé a opravdu nádherné. Nejen tím, co všechno nám tu postupně a už brzy kvete, nebo jak se nám tu krásně prodlužuje den, ale i těmi venkovními ( outdoorovými) akcemi, kde se na nás směje slunce a lidé se i potkávají leckdy u zajímavých věcí. 


Mám ještě nějaké aktuality k tomuto víkendu, ale to dám do dalšího článku.

Pěkný víkend !

Žádné komentáře:

Okomentovat