Sezóna začíná ! Teď budou vláčky do Mšena jezdit celý týden. Na návštěvu k vodopádům, které leží jen kousek za hranicí CHKO Kokořínsko- Máchův kraj. Takto se zájemci v minulosti dozvídali o mlýnech na Pšovce a Liběchovce, nebo i o Máchově cestě.

 

Kokořínský rychlík z Prahy do Mšena se v sobotu 26. března 2022 opět vrátí na naši lokálku a s ním na půl roku i každodenní  železniční provoz.

Je to až k nevíře, ale už je letos venku opět větrný víkend a aspoň dnes svítí sluníčko tak, jako před týdnem. Však si tu včerejší večerní oslavu jara lidé na kopcích sice pochvalovali, ale také poukazovali na větrné počasí.

https://www.keltskytelegraf.cz/prvni-dojmy-2022

Nicméně, jaro je spojeno s výlety do přírody a přátelé CHKO Kokořínsko, železnice i mšenské lokálky již mají určitou radost, protože v sobotu 26. března opět vjede na naši lokální trať číslo 076 Kokořínský rychlík a na lokálce se změní pětidenní provoz v pracovních dnech na celotýdenní. S ním pak přijde ze soboty na neděli i letní čas.

Představte si, že jsem jen s obtížemi hledal tento svůj vlastní romantický originální obrázek, kde na pozadí vidíte Mělník a horu Říp. Není divu, vždyť už je tu za těch skoro 11 let neuvěřitelných 2086 článků s mnoha obrázky na různá témata. Navíc je v našich životech vše neskutečně pomíjivé. Podívejte se, co to bylo za slávu, když se znovu po zrekonstruované trati jezdilo a je to vážně nedávno. Aspoň dva články ....

https://soutok.blogspot.com/2015/12/lokalka-z-melnika-do-msena-byla-dnes.html

https://soutok.blogspot.com/2016/05/vikend-plny-euforie-krasne-pocasi.html

To už jsou téměř zapomenuté věci a ani moc nechybělo, aby se na zrekonstruované trati již nejezdilo vůbec. Když jsem hledal onen výše zmíněný obrázek, kde míří Kokořínský rychlík z Mělníka do Mšena, tak jsem zde na Soutoku objevil celou řadu kdysi napsaných článků, které se právě někdy týkaly našeho Kokořínska a někdy byly i z větších dálek, ale zároveň jsem si připomněl, že naše CHKO Kokořínsko - Máchův Kraj je pro nás tady na Mělníku určitým způsobem posvátné.

Proč ? Je to nejbližší turistická a výletní oblast, na kterou jsme pochopitelně u nás pyšní a jsme za ni moc rádi. Je o ni stále mezi lidmi zájem a dokladem jsou i různé letáčky a knihy, které se třeba v našem TIC objevují. Kokořínsko je pěkné i proto, že tudy protékají dvě říčky, které dávají celému kraji úplně jinou tvář, než jakou najdete v místech, kde voda chybí. A nemusíte jezdit ani moc daleko.

Propagační letáky mělnického TIC z roku 2006. Vpravo je letáček s mapkou 36 km dlouhé Máchovy cesty na hrad Bezděz, která vás dovede až na autobus ve městečku Doksy (dnes přímá linka číslo 410).

Stačí jen projet Kokořínskem k severu a překonat státní silnici číslo 38 vedoucí od městečka Doksy k Bělé pod Bezdězem. Dostanete se do kraje suchých borových lesů, který by bylo možné ohraničit na západě silnicí Doksy - Mimoň. Na severu pak ze Stráže pod Ralskem po Český Dub a na východě od Českého Dubu po Mnichovo Hradiště.

To jsou místa, kde mi ta voda tak trošku chyběla a byl jsem docela rád, když jsem například kdysi při cyklovyjížďce z Ralska- Kuřívod na sever do Cetenova objevil  říčku Zábrdku :-). Vlastně jsem to sem jako článek snad ani nedal. Sice jsem projížděl krásným místem, kde vidíte Ralsko, Ještěd, další kopce, ale nelíbilo se mi o kus dále zrovna moc prudké klesání k Zábrdce, neboť mě pak čekala cesta zpět do kopce.

Detail propagačního letáku.

Opravdu, zejména říčka Pšovka, ale také v okolí Liběchova, Želíz a Dubé pak Liběchovka jsou srdcem našeho krajinného pokladu u Mělníka a není na škodu občas vědět aspoň stručně něco o některých stavbách v jejich blízkosti.

Tady bych si dovolil sdílet FB pana Lojky, který si dal tu obrovskou práci a pustil se relativně nedávno do opravdu mimořádné osvěty historie mlýnů na říčce Pšovce, která dokonce i překročila rámec CHKO vymezený touto knížkou výše. Sice jsem vždy trošku litoval, že u nás nemáme na říčce Pšovce mlýn pro veřejnost, ale budiž je mi útěchou například záběr z interiéru mlýna Kroužek, kam jsem se v 90. letech podíval.

https://www.facebook.com/groups/1808841266008571.

Škoda, že čtenář nemá kolikrát ani ponětí, co taková práce vše obnáší. Když píšete nějakou reportáž z míst, která jste navštívili, tak to obvykle spolkne mnoho času, práci s fotografiemi a někdy to neprospěje ani zdraví, když se aspoň občas nezvednete ze židle a nejdete se projít. 

Když se však pustíte do hloubkové osvětové práce, tak to znamená pracovat nejen se svými znalostmi, zážitky a zájmem, ale i s různou literaturou, internetem, třeba i osobní návštěvou místa a je to časově ještě mnohem náročnější. Pak je ještě jedna náročná kategorie, která pracuje s ožehavými společenskými tématy, ale tu nechme dnes stranou.

Ke krásným vodním prvkům patří také rozbouřené potoky a vodopády. Jak mnozí jistě víte, tak jsem si za nimi loni a předloni odskočil vlakem do Jeseníků, ale jedno takové kouzlo máme i jen těsně za hranicí našeho CHKO. Když se řekne Kokořínsko, tak ten dodatek CHKO bereme tak nějak automaticky a představujeme si obvykle krajinu poblíž říčky Pšovky v Kokořínském dole.

Jenže ono to naše CHKO Kokořínsko, které bylo později doplněno o ještě jednu oddělenou část Máchova kraje, má západně od  státní silnice číslo 9 u obce Zakšín ještě jeden takový suchý velký výběžek plný skal, kde je jen divoká příroda a vesnice to obrovské území obepínají jen po obvodu.

Za jeho severním okrajem pak leží velmi krásná oblast Holanských rybníků a západně zase najdete krásný Úštěk s rekreačním rybníkem Chmelař a romantickou lesní zříceninu Helfenburk, či Hrádek.

Severozápad výběžku patří dvěma dominantním kopcům, které spatříte například z mělnické Tyršovy ulice. Ten menší vlevo nese název Ronov a K.H.Mácha ho také poeticky jmenuje slovem Roll. Ten vyšší bochník vpravo se jmenuje Vlhošť, a se svojí nadmořskou výškou 614 metrů je nejvyšší horou zmíněného CHKO.

Kdysi do této části našeho CHKO jezdila autobusová přímá linka z Prahy do Děčína, která vám umožnila vystoupit například v obcích Zakšín, Tuhaň, Tuhanec, Obrok, Domašice, Blíževedly, či Kravaře, ale ta již dávno nejezdí. Dnes sem musíte jinak a jistě užijete lokální železniční trať z Litoměřic do České Lípy.

Lze tedy také vystoupit v Zakšíně z autobusu do České Lípy ( číslo 400) a vydat se například Husí cestou ke zmíněným kopcům, abychom se opět navrátili zřejmě vlakem, či ze Zahrádek opět autobusem číslo 400. Toto CHKO Kokořínsko- Máchův kraj si však necháme na jindy. Dnes jsou cílem vodopády.

Jmenuje se to tu Bobří potok a nejvíce vody mívá za velkých dešťů a po jarním tání sněhu. Kde ho najdete? Je to velmi jednoduché. V nádražíčku Kravaře ( jedna kolej) se vydáte po zelené dolů do obce. Na druhou stranu šplhá značka na zříceninu Ronova. Ta vás provede obcí do obce Janovice a za ní už míří loukou ke zmíněnému potoku.

Cesta lesem podle potoka je samozřejmě romantická a dovede vás až k vodopádu. Zde máte několik možností a stačí se jen podívat do mapy. Nejblíže je to do Verneřic, které kdysi byly konečnou stanicí jedné větve zrušené a dnes obnovované lokálky linky z Velkého Března do Úštěku. Dnes sem však často jezdí autobus, který míří do Ústí nad Labem a končí až na hranicích v obci Tisá pod Tiskými stěnami, které Soutok loni navštívil.

Tyto obrázky jsou však z 15. března 2009, kdy jsem zde byl automobilem. Již se pomalu smrákalo,  když jsem se vracel zpět k autu u Janovic. Byl jsem tehdy z rozvodněného potoka nadšený. Neubránil jsem se vzpomínkám na indiánky, které byly v televizi za mého dětství v 70. letech tak populární a odvážil jsem se kvůli záběrům k těsným kontaktům s vodní hladinou.

Nakonec jsem byl rád, že jsem se z lesa už skoro za tmy vyhrabal, ale výlet to byl krásný. Vodopády tu najdete dva a ten druhý jsem objevil při jiném výletě u Verneřic, ale vůbec už nevím, kdy to bylo :-). Jenom vím, že už šlo o výlet za světla.

To je dnes tedy vše. Snad vás prostředí zaujalo a třeba se do těchto míst někdo vydáte. Pohodový týden, pěkný zbytek už jen kratičké neděle a pokud  máte ještě trošku času a fandíte vozům z Maranella, tak si pojďte na ten dabl připít :-)) ! Mimochodem, pěkně mi to zamíchalo časem na článek.