Zavítejte do Liblic na originální velikonoční dvojbarevné pivo jménem Krasličák!

Stará hospoda Liblice ( u Mělníka).

Snad každý, kdo pije pivo, tak podlehne určitému pokušení ochutnat aspoň jednou velikonoční zelené pivo. Vždyť speciální piva, se těší mezi konzumenty zlatavého moku určitému zájmu. Jenže, kdo ochutná pivo zelené, tak snad časem dostane zálusk ochutnat i pivo dvojbarevné ( Krasličák), které na něj zajímavým způsobem shlíží s reklamních plakátů. Tak to ostatně funguje v mnoha případech lidské činnosti. Kam však za takovým pivem vyrazit? Točí ho snad v každé hospodě? Samozřejmě, že ne a opět nám pomůže především internet.

Tam se totiž dočteme, že jde o pivo, které se vyrábí už asi 6 let v jihlavském pivovaru Ježek k této speciální příležitosti a vyváží se do 1000 hospod a restaurací v celé ČR. Když si zvětšíte obrázky, tak si přečtete spoustu zajímavých informací, včetně toho, že vlastně máte v půllitru načepovanou zelenou čtrnáctku a červenou desítku tak, aby vytvořily kýžený barevný efekt.

Plakát na Krasličák.

Dobře, ale kam za ním tedy vyrazit ? Kde mi ho načepují ? Verdikt je jasný. Podívej se do mapy restaurací a hospod zapojených do akce Cesta pivních znalců....http://www.cestapivnichznalcu.cz/
V mělnickém okrese objevíte  takové nálevny pouze dvě. Neratovický Klub a Stará hospoda Liblice. U mě z několika důvodů zvítězily jednoznačně Liblice. Proč? Mají hezké internetové stránky, na nic si nehrají a umí barevné pivo propagovat. Když jsem zadal slova Neratovice,Klub, Krasličák, tak jsem objevil stránky propagující jakousi hernu, bar, jídlo atd. atd. atd., jenom o tom pivu neměli na svých stránkách ani ň a na skutečnost odkazoval cizí web. Takový přístup, se mi opravdu nelíbí.

Otvírací doba i s reklamou.

Do Liblic je ve všední den docela pěkné autobusové spojení, ale o víkendu tam dnes snad už ani nic nejezdí. Nejspíše vás tam musí někdo odvézt autem, nebo zkrátka vlakem s přesedáním ve Všetatech. Zde je však jeden problém. Není návaznost. Musíte buď asi 45 minut čekat, a v lepším případě ve zde daleko vyhlášené nádražní hospodě, nebo se nejspíš vypravit pěšky asi 5 km. Pokud zjistíte lepší možnost, rád ji zde zveřejním.

Vchod do Staré hospody je svátečně vyzdoben.

Také si nepleťte Starou hospodu, která byla v minulosti vyhlášena dobrou jídelnou, zejména pro místní občany a členy JZD s novou hospodou, která sloužila k pořádání nejen společenských akcí pro podniky celého okresu.Ta má dnes již ostatně všechna okna k parkovišti zazděná a koncert Michala Davida je už jen jakousi plakátovou vzpomínkou. Tedy, doufám, že už se zase nepletu :-).

Interieru vévodí tento krásný krb.

Personál v restauraci je velmi příjemný. Paní z kuchyně mi ochotně telefonicky odpověděla, že skutečně Krasličáka mají a mohu tedy bez risku autobusem přijet.Mají dokonce na Velikonoce upravenou otvírací dobu:

So 11-24, Ne 16-23, Po 13-22, Ut 10.30-22.

V úvodu mé návštěvy mě nejdříve překvapilo, že hospoda téměř zeje prázdnotou, což jsem především přičítal nedostatečné reklamě, ale to se v podvečerních hodinách změnilo, což spíše přičítám místnímu osazenstvu. Také se první várka zrovna nepodařila natočit, což vidíte ve výsledku o dva obrázky níže, ale ukázalo se, že i zde platí, že návody jsou návody, a ty jsou kolikrát v takovém rozporu ( i na plakátech), že tak, jako vy doma často něco vlastními pokusy řešíte, tak to platí i tam, kde jsou teprve v začátcích a chybí zkušenosti. Ono to prostě nejde něco nacvičit, když nemáte s čím. A tady bych si dovolil velmi pochválit práci a přístup mladého číšníka, který mě rozhodně neodbyl tím, že se to prostě nepovedlo. On je to také kumšt spojit dvě piva tak, aby to co nejvíce lahodilo oku. Prostě na  problému zapracoval a výsledkem byly rozzářené úsměvy na stranách zákazníků i jeho samého. Jak moc mi jen tento mladý člověk připomněl některé vlastní úspěchy, kterých si člověk nejvíce váží tehdy, když k němu přichází pomalu, nebo po různých kapitolách.

Interiér Staré hospody Liblice za návštěvu stojí a je útulný. Ostatně, vesnické hospůdky mívají zase zcela jiné kouzlo, než ty městské.

Návštěva restaurace mi přinesla ještě jedno velké překvapení. Setkal jsem se zde po 31 letech s člověkem, se kterým jsme se po té dlouhé době poznali a bylo si co vyprávět. Je to další důkaz toho, že když člověk tak nějak vybočí ze zajetých kolejí, tak se může dočkat opravdu mnoha zajímavých překvapení..

Krásná štíhlá sklenice s emblémem sice hned napoprvé nevytvořila žádaný efekt, ale jednak byla skutečně první sklenicí celé akce a ten správný obsah měla také :-).

Zatímco si prohlížíte některé obrázky, které jsem tu nafotil, tak se vám přiznám, že jsem si úmyslně i díky tomu setkání nechal ujet autobus a šel jsem domů 10 km pěšky, což bylo i v rámci, jakéhosi výzkumu spojeného s mojí oblíbenou turistikou, ale k tomu vás z bezpečnostních důvodů navádět nebudu a rozhodně bych si to za tmy nedovolil.

Vše o pivu na reklamním stolním trojrozměrném upoutávači.

Jedním ze smyslů Soutoku, je propagace dobrých věcí, které mě nějakým způsobem zaujmou. Však jsem již mnohokrát psal, že mnoho dobrých věcí umřelo na naprostou neznalost, nezájem a špatnou reklamu na veřejnosti. Proto neváhejte, vypravte se ochutnat něco nového a objevíte i nevšední zážitky. Další věcí je to, že mnoho věcí v životě může člověku připadat všedních a moc si je nepamatuje. Jsou však obyčejně neobvyklé zážitky, které vám mohou zůstat v hlavě, jako poslední ,,barevná duha" a na ty právě vzpomínáme. Mimochodem, když mluvím o té duze, tak tu poslední můžete vidět i vy v jednom červnovém článku z loňského roku, kde jsme se setkali v Praze-Suchdole, se světovým poutníkem Petrem Hirschem a tu pivní a netradiční si můžete prohlédnout na několika fotografiích na konci článku.

I stolní reklama prodává a dělá celkový dojem.

Tak co, co říkáte ? Nezajedete si také, pro svou osobní velikonoční pivní duhu do jedné příjemné nedaleké restaurace u Mělníka ?

První krůček.

Jak se z venčí dostávalo k pivu slunce svými posledními paprsky a mladík za pípou již zcela rutinně vychytal všechny čáry kolem správného natočení, tak pivo ve skle přinášelo stále větší a větší barvitost, kouzlo a radost.

A jak se má podle webových pramenů správně pivo natočit ? :

http://pivni.info/news/12343-pivovary-lobkowicz-jiz-popate-prinaseji-velikonocni-kraslicak-a-specialni-velikonocni-kolekce-pivnich-specialit.html

Tak to je popsáno třeba zde. Ovšem, všimněte si, že na každém plakátu jsou ty barvy ty zcela jinak, což je pro mnoho restaurací zavádějící.

A zde již barvy hrají kouzelnou hru se světlem.

Zatímco, se kocháte barvou půllitru, tak jen dodám, že pivo také takzvaně pěkně leze do hlavy :-).

Na druhou stranu je nutné říci, že rozumné množství tohoto nápoje je podle posledních výzkumů velmi zdravé a zde na nás působí ještě i optická složka nápoje :-).

Tolik tedy z nedalekých Liblic a doufejme, že třeba příští rok nebude okres Mělník zastoupený jen dvěma restauracemi z toho avizovaného počtu 1000 náleven. A do Liblic bych vzkázal, že je prostě vždy super, když se někdo něčeho nebojí, jde do toho, začne s tím, třeba jen jako průkopník a to se cení. A o takových věcech pro šírou veřejnost je dobré vědět. To je snad všechno, přeji vám čtenářům krásné Velikonoce plné příjemných zážitků a snad zase při nějakém článku tady na viděnou, pokud budete chtít :-).

SŠ.