Dne 16. listopadu přivezl Soutok ze Mšena první obrázky z demontáže trati číslo 076. V dalším článku bylo několik obrázků z nádražíček v Živoníně, Nebuželích a Lhotce. V pátek přišla zpráva, že už je pracovní četa ve Velkém Borku a dnes dne 13. prosince vám přináším obrázky přímo již z areálu mělnického nádraží, kde demontáž kolejového svršku po necelém měsíci končí. Jak vidíte na obrázcích, tak koleje na betonových pražcích jsou snášeny z pracovních přepravních souprav ( na prvním obrázku vpravo) a skladovány v určených prostorách nákladového nádraží. Na spodních fotkách vidíte, že snesení kolejí lokálky dospělo již do katastru mělnického nádraží a ponechán je přejezd od Velkého Borku do čtvrti Mělník- Blata.
O technice snášení kolejového svršku jsme si již napsali v prvním článku a na příkladu diskuse pod ním s ing. Janem Jáchymstálem vidíte, že lze o některých věcech napsat třeba i něco více. Dostali se ke mně nějaké informace ohledně předání peticí ( prosinec) i vypsání výběrového řízení ( leden) na montážní práce, ale myslím, že není snad již třeba, aby si tím veřejnost nějak lámala hlavu a současný stav zůstal definitivní. Podle všeho se zdá, že již v květnu bude možná provoz na trati znovu obnoven a je i velký turistický zájem zvláště tuto lokálku obnovit, jak ostatně vypovídá jízdní řád pro rok 2015 i opětovnými přímými spoji s hlavním městem Prahou. Pokud se nyní podíváte na jakékoliv místo, kde ještě nedávno ležely koleje, tak vězte, že relativně na dlouho prázdné nebude a vlastně se ocitáme ve fázi, ve které byla lokálka naposled před rokem 1897, což je již nějakých 117 let !
A nakonec tu mám takový malý čtenářský bonus. Letos, se prvně v naši historii stalo, že musela být z důvodu námrazy zastavena železniční doprava závislá na příjmu proudu z trolejového vedení. Důvodem byla skutečnost, že led, se chová jako izolant, sběrače nemohly zcela přilnout k troleji a docházelo tak k přeskoku mezi pantografem a trolejí v podobě elektrického oblouku. Laik, či běžný cestující si to vůbec neuvědomí a ani o tom nepřemýšlí, dokud se s podobným fyzickým jevem nesetká ( videa na youtube), ale víte, že připojování pantografu elektrických lokomotiv k troleji je slušná věda ?
Asi proto, že nejpříjemnější je vnímat železnici v prostoru nástupiště za příjemného počasí, tak jsme si zvykli, že lokomotivy mají zvedlý vždy zadní pantograf a nijak o tom nepřemýšlíme. Proč tomu tak je ?
I tady chce všechno svůj cit. Je tomu tak proto, že i tady obtéká příď lokomotiv vzdušné proudění a pantograf na zadní části lokomotivy je lépe chráněný. Jiná situace je ovšem za deštivého počasí, kdy mokré prostředí utváří jiskření a je třeba pokud možno co nejlepšího dotyku, byť na úkor materiálu sběrače, který se více pevným stykem opotřebí. V tomto případě se volí přední pantograf, který je obtékajícím vzduchem na přídi více stlačován vzhůru k troleji. V období, kdy trolej namrzá, se používají pantografy oba, ovšem s omezením do 50 km/ hod. Vyšší rychlost by mohla způsobit škody na troleji ( její pád) i samotném pantografu. Přední pantograf tak slouží, jako jakýsi ledoborec, který odbourává z troleje led a zadní je určen pro hlavní vlastní sběr elektrické energie. V severských zemích, se předchází tvorbě námrazy četnějším provozem. Předpisy se dále zabývají situacemi, kdy jsou třeba na čele vlaku lokomotivy dvě, ale to už si můžete najít na odborných stránkách. Rovněž jsem objevil články, kde se tazatelé ptali, zda by snad nemohla být trolej vyhřívaná. Koukáme-li po věžičkách v našem městě, tak proč se třeba také někdy nepodívat při čekání na vlak vzhůru k jeho pantografům? Člověka vždy těší, když na něco hledí a ví o čem je řeč.
Následujících 5 fotografií jsem věnoval překládce kolejí v prostorách nákladového nádraží.
Pohled na demontážní práce. Tentokrát z prostoru koleje bývalé vlečky do bývalých uhelných skladů. Dnes je zde i přes veškerý automobilový provoz vzduch mnohem příjemnější, než kdysi.
Snímek pochází z přejezdu v proklínané Kokořínské ulici. Kolik měst jen toto již dávno vyřešilo nějakým podjezdem, či nadjezdem. Zde je to věčný problém.
Tady padesátkou, se už dlouho nejezdí, ale bude.
PKP 25/20
Tatra 815 je takto uzpůsobena pro pohyb v kolejišti.
Detail.
Tak dnes končí romantická lokálka v samotném Mělníku.
Koncem Mělníka je úředně Malý Borek, ale vlastní nádraží začíná právě zde na Blatech a snad mi nikdo nebude vyčítat, že jsem ho o několik desítek metrů zkrátil.
Podle silnice do Borku. Před rokem 1897 tu také nebyly koleje, ale ani tyto stopy po pražcích. Tím se situace liší.
Žluté monstrum PKP-25/20. To je délka.
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat