Před několika dny jsem sliboval nějaké obrázky ze Šárky, tak tedy nyní konečně slib plním.
Samozřejmě, že když někdo najede 80-90 km autem, tak se snaží vytvořit zajímavý program. Pro mě sice bylo hlavním bodem setkání s Petrem Hirschem během sázení stromu v Praze-Suchdolu, ale vzal jsem sebou i jízdní kolo, abych aspoň v rychlosti projel územím, o kterém se často mluví ve spojení Prahy s relaxací.
Pohled v Dolní Šárce.
Vrásky mi dělalo trochu počasí, protože slunce za mraky a možnost deště člověka k výletu moc nepovzbudí a také fakt, že neznám tamní terén a v 18 hodin bylo třeba nezmeškat již zde publikované setkání. První cesta na kole tedy vedla přímo od kostelíka Svatého Václava na konci Suchdolu kolem Dlaskova statku a po hlavní s odbočením do Lysolají. Z Lysolají poté silnice padá prudce do Podbaby, kde najedete na poklidnou silnici ( on nebyl provoz nikde na trase) vedoucí skrz Dolní Šárku do Divoké Šárky. Prochází tudy cyklotrasa A 17. Když jsem si však uvědomil, jaké mám za sebou prudké klesání, a jak utíkají hodiny, tak jsem se od místa zvaném Žežulka takříkajíc vrátil přes kopec do Lysolají, na jehož vršku za lesem, se mi nabízely samé krásné pohledy na historický střed Prahy. To jsou třeba ty dvě fotografie po těmito řádky.
Pohled do centra z Lysolají.
Pohled k Petřínu z Lysolají.
Z Lysolají je ještě nepatrné stoupání do Suchdolu, kde jsem měl dobrých 30 minut času do akce, ale někdy je obtížné něco skloubit. Samotné sázení stromu začalo v 18.30 a končilo asi v 19.40, kdy jsem se tedy rozhodl zdánlivě asi 20 km dlouhý okruh projet. Kvůli terénu, který byl zprvu vedený asi 9 km po pěšinách, se nedalo v terénu jet nijak svižně, byť úvod již pro mě nebyl neznámý. Jel jsem tedy opět po místech rozhledu, a pak se červená turistická značka rozeběhla po okraji lesa a polí až do Nebušic, kde se již pěkně stmívalo.
Koupaliště v Divoké Šárce.
Z Nebušic následovala již asfaltová asi tři metry široká silnička, která však neuvěřitelně prudce padala do údolí Šáreckého potoka. U koupaliště v Dolní Šárce přišel pravý ráj. Samé skály zajímavých tvarů, zurčící potok a krásná asfaltka mě dovedla po chvilce k nejvzdálenějšímu místu trasy, kterým bylo obrovské koupaliště Džbán. To již bylo 21 hodin a podmínky pro focení byly na hraně možností. Cestu zpět jsem zvolil opět k malému koupališti, ale odtud jsem pokračoval 8 km podle potoka do Dolní Šárky a Podbaby. Prostředí bylo velmi příjemné a pro kvalitu cesty a slušný spád jsem byl rád, že zde jsem opravdu na kole.
Divoká Šárka.
A ni ne za půl hodiny jsem dojel do Podbaby, odkud jsem již po klidné a známé silnici vedl kolo do kopce přes Lysolaje do Suchdolu. Co mě překvapilo, nebyla skutečnost, že tu leckde panoval takový pohodový večer u pití i kytar, ale, že tu mají i na zcela zbytečných místech zámkovou dlažbu. A to třeba i na místech, kde se snad ani pěšky nechodí. Vede tam půl metru chodníčku, a když chcete obejít lampu, musíte stejně do silnice. Inu, je vidět, kde mají peníze. A tak zhruba ve 21.45 skončila moje cyklovložka, čítající celkem 45 km. Určitě tato místa v Praze stojí za návštěvu a rozšíří to naše obzory o její krajinné i společenské rozmanitosti.
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat