Sokratovo moudro

Kamenný amfiteátr ve mšenském údolí Debř mi připomene dobu starověkých řeckých a římských divadel. V údolí bylo nedávno zrekonstruováno posezení pod známou mochomůrkou.

Mezi nejzajímavější myšlenky, které kdy byly vyřčeny, patří také můj oblíbený dialog mezi Sokratem a jistým Glaukonem, který pro nás zaznamenal Platon, jako podobenství o jeskyni, které je hlubokou alegorii. Pokusil jsem se jej poněkud upravit a zestručnit tak, abych se vyhnul případným problémům, které mohou při kopírování různých obrázků a děl nastat. Šíření informací vlastními prostředky totiž není porušováním autorských práv.
Sokrates: Představ si obrovskou jeskyni, v jejímž středu leží kamenný kvádr, ke kterému jsou zády přikovaní otroci tak, aby nemohli ani hlavou pohnout a byli nuceni se dívat jen před sebe do skalní stěny.
Glaukon: Vidím.
Sokrates: A teď si představ, že kdesi za nima stoupá vzhůru cesta, která je směrem k nim lemována nevysokou zídkou a ta cesta stoupá vysoko nad jejich hlavy ke vchodu do jeskyně, kde plápolá velký oheň.
Glaukon: ( přikyvuje)
Sokrates: ...A za tou zdí jsou shovaní lidé, jako herci a vytahují nad zeď různé předměty a mávají jimi tak, že oheň za nimi vrhá jejich stín na stěnu jeskyně.
Glaukon: Podivné věci mi to tedy ukazuješ.
Sokrates: A nemyslíš, že ti otroci, co hledí stále na stejnou jeskynní stěnu, že mají pocit, že ty stíny co se na ni hýbou jsou skutečné předměty ?
Glaukon: Ale ovšem.
Sokrates: A pokud některý z těch lidí, co hýbou předměty cosi zvolá tak, že se ozvěna o tu stěnu odrazí, což si nebudou myslet, že jde o skutečný hlas ?
Glaukon: Pravdu máš.
Sokrates: A teď si představ, že jednomu z otroků se podaří osvobodit z pout a otočit se. Světlo ho bodne bolestně do očí, před očima bude mít jen mžitky a oslepený se bude pomalu sunout po cestě, přidržjíc se jen zídky. Jak bude pomalu stoupat, budou jeho oči tomu světlu přivykat a po čase uvidí skutečné předměty.
Glaukon: Ano, přesně tak.
Sokrates: Když dojde k ohni a spatří skutečné předměty, což se mu nebude tento nový poznaný svět více líbit ? Což už nebude chtít vraceti se zpět?
Glaukon: No jistě.
Sokrates: A teď si vezmi, že ho proti jeho vůli zatknou, a ikdyž se bude vzpouzet, tak jej povlečou zpět k okovům, kde ho opět přikovou.
Glaukon: Chudák.
Sokrates: Což se ho nebudou ostatní ptát, kde byl a co tam viděl?
Glaukon: Pravda.
Sokrates: A myslíš, že ostatní budou jeho vyprávění věřit?
Glaukon: Věru, že ne.
Sokrates: A ještě mu nyní zase tmou oslepenému řeknou: ,,Co nám to tady vyprávíš, když nevidíš ani to, co vidíme my."
Glaukon mlčky přikyvuje.

Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.