Prázdniny a dovolené jsou prakticky za dveřmi, a to je signál, abychom se k tomu nenadálému dlouhému volnu nějak postavili. Každý má nějaké ty své představy a leckdo už cítí, že je snad potřeba ještě něco udělat, nebo něco doladit. To platí zejména pro nás, kteří máme rádi rekreační turistiku, cyklistiku, ale třeba i jiné další záliby.
Navíc se zdá, že se konečně snad počasí umoudřilo, a tak je co dohánět. Navzdory přípravám však město stále něčím žije a vidíme to buď na místě v centru města, nebo leckde na místních fb skupinách. V posledním minulém článku jsem kritizoval páteční termín akce Mělnické poklady, ale zjevně to nejspíše vadilo pouze mně. Buď se s tím většina lidí smířila a nějak se přizpůsobila, nebo jim stačilo ke spokojenosti vidět ty různé artefakty v článcích místních fb skupin.
Mně se v pátek nepodařilo dostat na akci, ač to nebylo nereálné, ale to tu rozebírat nechci. Nebyl bych to asi já, kdybych leckdy netoužil po vlastních fotografiích, ale v sobotu odpoledne, se mi již jen podařilo na radničním dvoře vyfotit tohoto koně. Píši ,,jen", protože na pátečních fotografiích na fotografiích místních fb skupin z náměstí Míru seděla na krásném koni ještě neskutečně povedená vládkyně a přítomní diváci tak před sebou měli opravdu krásné dílo od mistra košíkáře Petra Krále.
Kam jinam bych zrovna asi tak měl jít, když ne na naše dvě vyhlídky. Nevím jak vy, ale já tady těm našim ,, dvěma" ( ono je to po celém táhlém úseku) vyhlídkám doslova propadl. Neumím si vůbec představit, že bych měl projít centrem města bez toho, aniž bych je navštívil. To už musí být. V sobotu bylo navíc vidět daleko do Krušných hor. Mimochodem, někdy se stává, že přijedou turisté, či cyklisté na vyhlídku u chrámové věže ( hlavní vyhlídka) a ani je nenapadne, že tu máme někde ještě jednu vyhlídku, která skýtá zase zcela jiné pohledy na odlišný ráz krajiny.
Pokud jste někdo nevěděl, co si vůbec představit pod názvem akce Stoly nad soutokem, tak vás možná mohla trošku překvapit tato realita. Přiznám se, že jsem ten plakát ani nečetl, ale pokud máte rádi gastronomii a pití na veřejnosti, tak vás to jistě zaujalo. Ostatně, Mělník má mimochodem vlastně hodně různých společenských gastronomických akcí.
Dole na soutoku Labe a laterálního kanálu také hrála do cca 19 hodin nějaká hudba. Inu, Mělník letos slaví 750 let.
A dnešní neděli jsem si opravdu neskutečně užil. Konečně letos prvně na kole :-).
Jak jinak začít, než po opravené a krásné Plavební ulici na starý Strakův most a směr Lužec nad Vltavou. Tady máte po dlouhé době takové nové video ....
Vůbec bych nečekal, že se s kolesovým parníkem Vltava dnes ještě setkám na takovém fajn místě a bude to na druhé dnešní video.
Zrovna, když jsem stál u přechodu za mostem na brozánecké straně, tak jela kolem na kolech k nám na Mělník asi 60ti členná skupina německých penzistů. Ti mají ještě energie.
U Vrbna nikdy neodolám těmto romantickým záběrům.
Vodáci na Vltavě u mě vyvolali vzpomínky na mládí, ale také na různé dovolenkové výlety. Naposledy snad z Lokte nad Ohří.
Už mě zase tlačí před pracovním dnem čas, ale já myslím, že ta nádhera a romantika je snad už každému čtenáři Soutoku jasná.
Bukol je hlavně obcí s vyhlášenou cyklistickou restaurací a tímto kostelem.
A jsem po 18 kilometrech v cíli poločasu. Chmel mi připomíná oblíbený národní nápoj, několik chmelových brigád, první zaměstnání, pár osobních věcí v tomto kraji, ale i těšení se na to, jak přijedu domů a pěkně v pohodě si jedno dám :-).
O této restauraci jsem tu psal již loni. V jídelním lístku měli i chobotnici.
Dvůr restaurace.
Zpátky jsem jel tak, abych si pořádně prohlédl Zoopark Zelčín. Ten se v průběhu let neuvěřitelně mění.
To už je pořádný park, co ?
Tak, a tady je mé dnešní TOP video :
To byla prostě neskutečná náhoda, že zrovna ve chvíli, kdy jsem parkoval kolo na začátku mostu a chystal se tu rozhlédnout a udělat nějaké fotografie, nebo případně video, tak se jen nedaleko před mostem objevil parník Vltava. Říká se tomu, že je člověk ve správnou chvíli na správném místě :-). Přeci jen ta kolesa na bocích lodí působí zase jinak, než kolesa Labské princezny na zádi lodi. Kulisu na čas doplnil i mělnický kopeček na pozadí.
Pak jsem již jen zkusil nějaká videa na celý zoologický park a vydal se podle kanálu na silnici z Vrbna do Hořína. Vede tudy mimochodem po druhém břehu modrá turistická značka Mělník - Mlčechvosty- Říp ( Potní cesta Blaník - Říp, východní varianta) a je to podle kanálu vlastně i nejkratší cesta ve směru z Mělníka do Lužce. Každá varianta tady má svá kouzla a nabízí něco jiného. Právem sem vede i jedna z nejkratších tras Mělnického hroznu a nabízí zase něco úplně jiného, než trasy z našeho města vedoucí k severu.
Pohodový 25. týden roku a nezapomeňte na již 41. ročník Mělnického hroznu v sobotu a svátek motorsportu v neděli !
Žádné komentáře:
Okomentovat