Pokud jste již četli únorové číslo Mělnické radnice, tak jistě víte, že ačkoliv se v našem městě zejména v posledních letech stále něco buduje, tak letos se opravdu máme na co těšit a ten plán je až neskutečný.
Připomeňme si z toho nejdůležitějšího, že se připravuje odložený projekt Slunečních lázní, rekonstrukce autobusového nádraží, rekonstrukce Centra seniorů,pokračování cyklostezky mezi Hadíkem a nádražím ČD, vybudování nějaké varianty úschovny pro jízdní kola, bourání ostudné budovy v centru města zvané Amerika, nebo rekonstrukce několika mostů přes říčku Pšovku.
Soutok vás v minulosti zavedl na místa, kde se něco dělo. Ať už šlo o nějakou novou prodejnu, obchvat, rekonstrukce silnice, odbočovací pruh u blateckých závor, o dva mosty v Rousovicích, starý, nebo nový most, Italskou či Pražskou ulici, nebo o lokálku do Mšena, tak u všeho byl.
A jinak tomu není ani na začátku února 2020. Pojďme se tedy trochu projít a podívat se, co se kde děje, nebo dít bude.
Velice sledovanou akcí je pochopitelně rekonstrukce mostu přes Pšovku ve Vodárenské ulici. Vždyť jde o komunikaci, kterou využívá celá řada obyvatel Chloumečku v cestě do centra, nebo k Tescu .Z centra, nebo ze sídliště Pivovar, jde zase naopak o nejkratší cestu k obchodnímu domu Eva a dále přes Chloumeček na Kokořínsko.
Pro pěší tu máme samozřejmě lávku, ale automobilisté si budou muset počkat možná až téměř na červen.
Jen o kus dále proti toku říčky probíhá rekonstrukce důležité pěší cesty z centra města a autobusového nádraží k vlakovému nádraží. Její součástí je i most přes Pšovku a komunikace navíc povede i odbočku z Labské cyklotrasy k nádraží ČD, kde by měla být též podle získaných financí také nějaká úschovna jízdních kol.
Připomínám, že nejčastěji se v železničních stanicích měst u řeky Labe setkáváme s takzvanou parkovací cyklověží. Jde o místo, kde za symbolických 5 Kč uzamknete jízdní kolo i se zavazadly do prostoru, kam jiný cyklista neznající váš kód nemá přístup. Cyklověž je navíc střežena kamerovým systémem.
To jsme již u dodnes stojícího bývalého mlýna v Rousovicích a nejde jen o romantiku, kterou můžete na některých snímcích níže spatřit. Malé říčky mají také své kouzlo.
Zatímco most v Mlýnské ulici vypadá velmi dobře a celá ulice je dnes již vyasfaltovaná, ...
..., tak oba mosty v Mýtní ulici volají po rekonstrukci. Tento most vedl kdysi cestu vedoucí dále přes nechráněný železniční přejezd a přes luka do části Velkého Borku zvané Zahrádky. Počátkem 90. let byl nechráněný přejezd zrušen tak, jako se to stalo na mnoha místech a dnes je cesta příjezdovou komunikací k několika domkům připomínajícím spíše chatovou osadu
Druhý most v Mýtní ulici možná ani nezaznamenáte, protože vás spíše upoutá budova mlýna, ale právě tudy vytékala voda z budovy válcového mlýna.
Nemohl jsem jinak, než dále pokračovat k Labi a podívat se, zda se něco změnilo.
Změnilo se, ale nechtěl jsem sem dávat kvanta snímků. Nemám nyní vůbec ponětí, zda tyto snímky po jistém technickém zásahu odčerpávají velikost úložiště fotografií, či nikoliv.
Asfalt tedy ještě nikde neuvidíte, ale práce se od poslední návštěvy udělalo dost. Jak vidíte na snímku, tak už i cesta těsně pod cukrovarem má hotový obrubník. Ze strany od starých lázní již můžete spatřit vně obrubníku dokonce velké kameny, které jsou určitou terénní protiváhou proti silám působícím z budoucí asfaltové a namáhané vozovky.
Předposlední snímek patří bývalým starým lázním, které snad ještě dnes slouží, jako rekreační areál jistého potápěčského klubu z Prahy. Někdo tvrdí, že Sluneční lázně i s občerstvovnou mají vzniknout právě zde, jiný že pod starým Strakovým mostem v místech přístaviště osobních lodí. Pravdu se asi brzy dozvíme.
Vždy jsem rád zdůrazňoval, že by bylo hezké, kdyby hospoda na Hadíku byla opět hospodou, jako je tomu u Poděbrad, kde mě uchvátila restaurace Cidlina, ale po nahlédnutí do katastru nemovitostí si myslím už jen podle jména majitelky, že z toho asi nic nebude. Tedy, koukal jsem tam snad před rokem.
Vlastní úsek mezi Hadíkem a starými lázněmi by si možná zasloužil aspoň jedno odpočívadlo a nejen pro cyklisty. To je velmi hezký úsek, který možná vybízí k nějakému posezení..
Na samý závěr dnešního článku dávám snímek stoupající cesty do Polabského parku. Vždy mě tu fascinuje ta obnažená mělnící se hornina, která pravděpodobně dala název pozdějšímu městu.
Žádné komentáře:
Okomentovat