Sice nám dnes slunce vycházelo již v 7.08 a zapadalo v 17.23 hodin, ale to je stále čas tak maximálně na to, abychom někteří nekráčeli do práce úplně za tmy a hlavně se už konečně aspoň vraceli za světla. Na více to zatím není, ale každý den se nyní prodlužuje o dvě minuty ráno a dvě minuty odpoledne, což je optimistické.
Dnes tu mám pozvánku na vernisáž výstavy Kapucíni na Mělníku, která je již tento čtvrtek. Pak tu mám krásnou zprávu z Lužce nad Vltavou. Již mám informace od lidí z tamních končin, že slibovaný most z Lužce nad Vltavou do Bukole má prý v řece již nějaké pilíře a neměl by jen překlenout řeku, ale je prý snaha jej dostat co nejblíže k silnici mezi obcemi Kozárovice a Bukol.
Most bude sloužit cyklistům i pěším a bude zabezpečený proti přejezdu aut, což je v této lokalitě logické. Záchranná služba, nebo policie však bude mít možnost mostu v případě potřeby použít. Zatím se mi nepodařilo místo prozkoumat osobně, ale vězte, že se těším, až se přes něj snad už na jaře na kole svezu a věřím, že nás natěšených, a třeba i jen občasných cyklistů není málo.
Už teď mě napadá ten okruh, o kterém jsem tu tolikrát psal ....
http://soutok.blogspot.com/2016/04/cinibulkova-vltavska-cyklostezka-mozna.html
http://soutok.blogspot.com/2017/06/cyklovylet-za-josefem-svejkem-do-kralup.html
Protože však máme ještě kalendářní zimu a relativně můžeme odpočívat při knížkách, časopisech ( Poslední číslo Živé historie láká na krásnou historickou mapu hvězdné oblohy a hlavní téma je soužití Slovanů a Germánů v prvním tisíciletí, kdy slovanské kmeny sídlily na pravém břehu Labe až po Hamburk), tak jsem zavítal do článku ze 3. února 2019 a ukázal vám pro radost několik loňských sněhuláků, které jsem objevil.
Lužec nad Vltavou loni v říjnu.
Žádné komentáře:
Okomentovat