Linka číslo 083 v jízdním řádu ČD, nebo U28 (DB) vede z Děčína přes Bad Schandau, Sebnitz a Dolní Poustevnu do Rumburku.
Sluníčko už v minulých dnech ukázalo, že ač jsou ranní teploty ještě kolem nuly a na poledne je tam desítka, tak už se dá příjemně cestovat a chvílemi i s rozepnutým zimním kabátem. Zvlášť, když to zkrátka později hřeje a je téměř bezvětří, nebo jen lehký vánek.
Pokud jezdíte vlakem asi tak často, jako já a též nemáte předplacenou In kartu, která umožňuje levnější cestování, tak víte, že na železnici platí, že to leckdy není zrovna levná záležitost, ale pokud znáte některé speciální jízdenky a umíte je občas využít, tak je přímo hřích je nevyužít. Takovou jízdenkou je například jízdenka Labe-Elbe, kterou vám paní v mělnické pokladně prodá, jako jakoukoliv jinou jízdenku a za těch 200 Kč, které za ni zaplatíte, se pak můžete celý den i s přesedáními toulat po poměrně velikém územím. Tedy, musím dodat, že jízdenka má dvě varianty ( pro jednotlivce 200 Kč a pro skupinu 2-5 osob 400 Kč, jízdní kolo, jako spoluzavadlo 90- ..... více na www.cd.cz)
Jak velké je to území, po kterém, se můžete na jízdenku toulat ? Jízdenka se jmenuje podle řeky Labe a zde tedy můžeme říci, že její platnost začíná na jihu ve stanici Mělník a končí za městem Riesa, která je ještě za Drážďany a známou Míšní. Při pohledu do mapy na webu ČD však vidíte, že její platnost není úzce vázána jen k této řece, ale daleko od ní. Na našem území je to zhruba oblast od Klášterce nad Ohří po Varnsdorf a Žitavu, a v německé části, se vyhýbá takovým obloukem oblasti, kde zase platí jízdenka Libnet+ ( Liberecko, Lužice) a zabírá celkem nezajímavé město Hoyerswerda.
Pohled na Lilienstein a řeku Labe z mostu v Bad Schandau.
Z Mělníka tedy vyrazíme ráno vlakem v jakýkoliv den v 6.50 a necháme se dovézt do konečné stanice v Ústí nad Labem- západ, kde jsme v cca v 7.53. Zde už čeká na sousední koleji pohodlný příměstský vlak od Mostu (odjezd 7.55), který vás doveze někdy 8.25 do Děčína. Jak jsem již psal v jednom článku, tak jde o zcela bezhlučný provoz s hlásičem stanic. Zde již stojí přistavený finální vlak jedoucí přes Německo do Rumburku. Vlak zde čeká na cestující od Prahy, což může být pro nás v době turistické sezony výhodou pro obsazení vybraného místa. Tento vlak vyjíždí v 8.40, a jak sami vidíte na obrázku, tak kvůli delší prodlevě v Bad Schandau dojedete na místo ( druhá zastávka za Bad Schandau) do Porschdorfu v 9.26 .
Porschdorf je dnes spíše zastávkou, než nádražím, byť vedle stojí obrovská oplocená budova s nápisem. Všimněte si však časomíry na sloupu a ...
... a zcela na obrázku vpravo i samoobslužného automatu jízdenek.
Vydáte se vlevo za budovu a ihned spatříte rozcestník s turistickými značkami, jaké znáte od nás. Vyhlídka Brand, která je naším cílem ( modrá značka) je sice vysoko nad údolím říčky Polenz ( není vidět), ale nenechte se zmást, že vás cesta povede podle potoka vedle silnice a navíc téměř bez značení. Cestu bezpečně poznáte, protože zde nechybí různé povalové chodníčky, lávky apod. Teprve asi po 500 metrech narazíte na cestu, která vás už povede k cíli. Připravte se na pěkné stoupání po mnohdy dřevěných schůdcích ( naše Pokličky), ale v 10.20 jsem už byl tam, kam jsem hlavně putoval. Na slavné vyhlídce Brand, která je považována za nejkrásnější vyhlídku Saského Švýcarska.
Na vrcholu najdete i maličkou ohradu s těmito roztomilými zvířaty.
Po namáhavém výstupu vás zde čekají již jen opravdu příjemné věci. Je tu totiž celoročně otevřená restaurace s terasou, kde mohu návštěvníci posedět u stolečků a kochat se panoramatickým výhledem od Krušných hor až po Pirnu. Nechybí tu samozřejmě mincovní dalekohled a pro radost návštěvníků tu chovají i čtveřici těchto roztomilých rohatých domácích zvířátek. My se však nejprve podíváme vpravo na vyhlídku do skalního kotle a teprve potom na to, kvůli čemu se sem jezdí.
Vyhlídka do skalního města.
Areál turistické boudy Brand ( 317 m.n.m.)
Mincovní dalekohled.
Venkovní posezení.
Viditelnost byla příšerná, ale protože byla hlášena změna počasí a pofukoval lehký větřík, tak jsem zkoušel trochu setrvat a testoval jsem příjem místního VKV v mobilním telefonu. Mnoho stanic bylo našich, mnoho z Drážďan, ale čas na vlak se krátil , tak jsem musel za úspěch považovat naladění stanice z oblasti Sachsen-Anhalt a rychle udělat několik posledních snímků. Pokud chcete vidět opravdu překrásné panorama i s popisem kopců, tak si prosím sjeďte na této stránce dolů....
Dáme tedy alespoň pár obrázků.
Pohádkový Lilienstein.
Panorama před odchodem.
Mostíky přes potok.
Česko-Saské Švýcarsko, to je český jazyk na některých mapách ( tato u zastávky Porschdorf) a v brožurách ve vlaku s typy na výlety.
Ve 13.23 jsem tedy pokračoval dále vlakem do Rumburku a zkoušel i fotografie z vlaku. Mimochodem, čtenáři časopisu ČD pro vás, který je zdarma ve stanicích vědí, že se mohou zůčastňovat i soutěží, jako je například ,, z okna vlaku" apod.
Sebnitz.
Interier vlaku.
Šluknovsko.
Trasa vede stále zalesněným údolím s několika tunely podle říčky Sebnitz a až teprve za Dolní Poustevnou přichází ke slovu ta typická krajina Šluknovského výběžku, kde se snoubí četná pole s malými rybníčky, lesíky a občasnými výhledy. V Rumburku jsem byl ve 14.25 a není bez zajímavosti, že lze odtud za zhruba 1.45 hod dojet s přesedáním v České Lípě do Mělníka autobusem, ale my máme přece cestu placenou i s výzkumem, tak proč dalších výdajů. Po malé svačince ( v nádraží je i otevřená restaurace) odtud jede rychlík v 15.15 ze Šluknova do Kolína, který by nás sice s přesedáním v Mladé Boleslavi a Všetatech dopravil domů, ale platnost Labe-Elbe končí v České Lípě ( příjezd 16.11) a odtud se ještě vztahuje na trať 087 z České Lípy do Litoměřic.
Spitznerův vodní jeřáb. Ve Mšeně se montuje pouze při akci Na Kokořínsko s parou. Také si nemůžete zapamatovat jeho název a připomíná vám vrch saxofonu ?
Jedlová má ještě sníh.
Svor a Lužické hory.
Úštěk.
Původně jsem myslel, že by nebylo na škodu posedět v Litoměřicích, ale člověk svá rozhodnutí průběžně mění. Prošel jsem tedy Máchovy schody a v 19 hodin mě vítal již Mělník. Ovšem, je možné, se na cestě ještě pozdržet. Vlaky z Litoměřic jezdí v 18.30, 19.10 a 20.30
Takže, jak je vidno, tak se dá díky loni nově zavedené lince číslo 089 a poměrně levné jízdence Labe-Elbe nejen navštívit pohraničí a udělat třeba delší tůry, ale také spojit kratší tůru s malou prohlídkou našich končin.
Na rumburském nádraží.
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat