Společnost Tereos TTD vyrobila na přání Martina Klihavce limitovanou edici homolí a kostek cukru ke 150. výročí mělnického cukrovaru. Za den jsou prakticky vyprodané! A takový by to byl turistický byznys, že ? Mělnické krásy Vánoc 2018.Mělnický Betlém Aidy Líhové Legnerové. Město jde spát.

Není mi známo, že by Soutok četl někdo nějak pravidelně, a také třeba čtyři dny i více někdy nenapíši nic nového. Je to o čase, o náladě i inspiraci. A tak jsem dnes napsal svému příteli Martinu Klihavci pozvánku na polední článek, neboť jsem se domníval, že mu to třeba dá nějakou inspiraci.

Odezva byla neskutečná a s pěti vykřičníky. Výročí mělnického cukrovaru, které bude v roce 2019 má již Martin pod palcem a dokonce již jednal s ředitelem firmy Tereos TTD sídlícím v Dobrovici u Mladé Boleslavi. Podařilo se mu s představitelem francouzské společnosti vyjednat výrobu limitované edice 100 ks historických homolí a 100 kusů kostek o rozměru 10x10x10 cm k tomuto výročí 150 let cukrovaru v Mělníku.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tereos_TTD

Někdo si možná řekne : ,, Proč tak málo ?" No, protože máme tržní hospodářství a bylo potřeba investovat peníze Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku MOOS.

Martin mě požádal, abych tomu udělal, jako v případě vernisáží mělnických knih, nebo mimořádným chvílím, kdy je zpřístupněné nějaké městské podzemí reklamu. Jenže, ono tentokrát není téměř čemu dělat reklamu. Za jeden den, se vše zřejmě díky facebookům vše rozprodalo, až na několik posledních kousků. Cena jedné homole je 100 Kč a kostka stojí 150 Kč. Jde o limitovanou edici.

Když jsem ten e-mail četl, tak jsem nelenil a skutečně jsem se hnal na poslední chvíli do info centra, které je jediným místem, kde se to dá sehnat. Děvčata mi nechala ochotně vyfotit i vlastní záběry, které jste jistě poznali ( ty na skle). Je tam ještě několik kousků homolí i kostek, ale věru, na tak velké město nevím.

Co z toho vyplývá ? Zase je to ukázka těch schopností, kterými Martin oplývá. Psal jsem tu články, kde jsem porovnával Kutnou Horu s Mělníkem a upozorňoval jsem , jak vhodně vybraný suvenýr dokáže divy. Například lidské lebky všech velikostí ( imitace), které se skvěle prodávají na předměstí v Sedleci, kde je v Kutné Hoře naše nejslavnější kostnice.

Město si nemůže myslet, že snad někde v Dobrovici u Mladé Boleslavi někdo myslí na Mělník. To je dnes pro ně jenom balírna cukru. Třeba právě tady je možnost požádat firmu o výrobu dalších suvenýrů. Pro ně by to měl být kšeft a pro Mělník možnost zisku z turistického ruchu. Chce to ovšem zainvestovat.

V říjnovém čísle ČD tip pro vás je pozvánka do Hodonína, do míst života presidenta Masaryka. Docela jsem se divil, co tam všechno nabízí turistům.
Je to například zvonkohra, která střídá 360 melodií, zpívající fontána a jakýsi kostel. Aby se to netlouklo, tak zvonkohra jde v 57. minutě, kostel v celou a fontána tři minuty po celé hodině. Krom toho je tam ZOO, muzeum nafty se suvenýry a zajít si můžete i k Baťově kanálu, nebo k nejstarší budově na slovenském území ( 9 km od Hodonína) z doby Velké Moravy. Z radnice je výhled na Palávu, Karpaty, Javorníky apod. Bohužel je něco jen sezonní ( výhled z radnice a zpívající fontána).

Každé město se snaží být turisticky co nejzajímavější.

Známá mělnická básnířka, výtvarnice a členka MOOS Aida Líhová Legnerová vytvořila pro letošní Vánoce tzv. Mělnický papírový Betlém, kde jistě poznáváte i četné mělnické stavby.
Osobně si myslím, že jde o krásný počin  a další velmi milý suvenýr s tématikou města k jeho občanům i turistům. Je to další krásná vizitka těch, kterým není naše město lhostejné a mají k němu trvalý letitý vztah.

Nečekal jsem, že dnes vydám články dva a nevím, co a kdy bude příště. Proto jsem se rozhodl, že tu další svoji báseň, která patří samozřejmě mezi ty básně o městě Mělníku, že ji zveřejním zkrátka již nyní. Zatímco básně Labe a Vltava vznikly až v roce 2004 pro sbírku Mělník veršem, která vyšla v internetovém nakladatelství v Ledenicích ( CB), tak tato báseň je z kolektivní sbírky Mělník veršem a obrazem z roku 1993, kterou vydal tehdy místní Pegas.

Užívejte krásné blížící se vánoční časy a mějte rádi naše krásné město, byť není bohužel vždy vše tak, jak bychom si přáli. Úspěšný vstup do dalšího pracovního týdne !

           Město jde spát.
                                                                                         
                                                                                           Slunko rozpustilo své zlaté vlasy,
                                                                                           rozdalo po kraji rudé polibky,
                                                                                           z nichž poslední patřily řece,
                                                                                           naposled zamávalo i městu.

                                                                                           Do parku se vkradlo šero
                                                                                           a počalo své vítězné tažení,
                                                                                           až zcela pozřelo vinici
                                                                                           i vzdálené vrcholky kopců.

                                                                                           Posvátné ticho rozčeřil zvon
                                                                                            svým čtyřikrát opakovaným bim
                                                                                           a několikrát hlubším bam
                                                                                           ze štíhlé vysoké věže.

                                                                                           Venuše oděna v bělostné roucho,
                                                                                           se roztančila s prvními družkami
                                                                                           po tmavnoucím nebeském oceánu
                                                                                           a v uličkách vzplály lampy.

                                                                                           Desítky světélek posely obzor,
                                                                                           náhle tak velmi vzdálený,
                                                                                           a protější břeh se proměnil
                                                                                           v souvislý černý les.

                                                                                            V podloubích ožily lucerničky
                                                                                            vedle bizardních reklamních nápisů,
                                                                                            za malými okénky domů
                                                                                            bylo cítit pulsující život.

Titulní obrázek sbírky : Václav Žemla.

Sluneční hodiny na boku zavřené bývalé restaurace Zlatý beránek.

A pozor, abych nezapomněl :-) ! Slíbil jsem i krásné vánoční záběry důležitých artiklů ve městě.