Není nic snadnějšího, než jet do Ostravy. Samozřejmě na Jízdenku na léto. Když zvážíte, že do ní investujete 1 190 Kč ( varianta 14 dní) , tak ji máte za jeden výlet prakticky splacenou. Běžný lístek by vás totiž stál z Mělníka do Ostravy přes Kolín na zákaznickou jízdenku bez slev 459 Kč a přes Prahu 632 Kč. Nezjišťoval jsem tedy takzvané výhodné jízdné mezi vybranými velkými městy, které jsem tu v jednom článku zmínil. Mám na mysli ten případ, kdy paní jezdila roky nejkratší cestou z Liberce do Zlína přes Hradec Králové, než zjistila, že je to levnější přes Prahu.
V posledním vlakovém jízdním řádu, se událo mnoho změn. Nejprve si však řekněme, co bylo motivací k výletu. Reklama v televizi. Pak jsem to již jen doladil.
http://www.chinese-emperor.com/ostrava/
Odjížděl jsem 5.7. v 5.32 do Kolína, kde jste v 6.39. Dříve tu jezdil vlak jménem Landek, ale tentokrát mě odvážel v 7.02 přímo do Ostravy Ex 113 tažený lokomotivou PKP ( Polské dráhy), který jel přes Ostravu a Krakov do Varšavy. Byl kupodivu nacpaný, ale jak už to tak bývá, tak v Pardubicích se to vždy uvolní.
Zapomeňte na čas. Vlak to maže 155 km/ hod, což poznáte jen podle toho, že vám auta na souběžných rychlých silnicích ani trochu nestačí. V Pardubicích jsem si sice sedl, ale nějaká velká skupina turistů, se tam dožadovala rezervace, což jim zabralo snad 30 minut. Pořád hledali čísla, která mají být jejich a občas docházelo k výměnám na místech, což mě také později potkalo.
Lidé mají ale hodně nálady vepsáno ve tváři a zhruba odhadnete, kdo je komunikativní a kdo ne. Aniž bych se rozmýšlel, kdo ke komu patří, tak jsem popošel uličkou a začal si vyprávět s jedním ze sedících turistů. A protože se tam všichni znali a hlučelo to tam, tak se docela smáli tomu, že člověk ,,vyhozený" ze sedačky, se vlastně baví úplně v pohodě s příslušníkem skupiny, která ho vyhodila.
Moc jsem toho ale nenastál, protože jedna dvojice později vystupovala a nějak to tak dopadlo, že jsem zcela náhodou získal místo vedle muže, se kterým jsem se bavil především a dokonce u okna :-). V Přerově, se se mnou mnozí rozloučili, popřáli jsme si vzájemně šťastnou cestu i hezký výlet, a pak jsem měl možnost si konečně také odpočinout od rozhovorů a pustit si internet.
Ostrava mě přivítala v 9.46 krásným železničním nádražím a mají tady nad kolejemi podobný tunel, jako je v Regensburgu. Hned u nádraží můžete vidět takovéto trolejbusy i tramvaje.
Pak jsem si to vyšlápl Nádražní ulici podle jednoho krásného kostela ....
...., až jsem došel do tamního IC pro suvenýry, odkud to již nebylo do tzv. Trojhalí Karolína daleko.
Trojhalí Karolína slouží k výstavám. V 11.40 jsem došel na místo, kde jsem pokladníkovi na vozíčku zaplatil 150 Kč vstupného a optal se ho na návštěvnost. Ta byla prý různá. Pátý den výstavy tu bylo tolik lidí, jako za první dva červnové dny výstavy ( asi od 26.6.) dohromady.
Nevím, zda mám vůbec nějaké oprávnění tady zveřejňovat třeba i jen jednu fotku terakotové armády, tak to raději nebudu pokoušet. Co z toho ? Na blogu vše myslíte dobře, vidíte to jako propagaci, za kterou by měl být jiný rád, a to jak propagovaný, tak čtenář, který je potenciálním návštěvníkem akce, a přitom je kolem toho kolikrát neuvěřitelný poprask. Politikaří se v televizi, politikaří se v médiích a dokonce už i v různých facebookových skupinách, kde někdo rozhoduje o tom, co se tam má propagovat a co ne. Zvláštní.
Na výstavě jsem strávil hodinu, běžel tu také dokument v délce 50 minut, mohlo se fotografovat, a mohli jste pro zábavu třeba i ze sebe udělat terakotového vojáka. V závěru výstavy si mohli lidé odnést i suvenýry o různých velikostech. Výstava probíhá po celý červenec a v srpnu.
Dokument jsem celý ani neviděl, protože jsem chtěl navštívit ještě místní ZOO ve Slezské Ostravě za řekou Ostravicí a projít se zajímavými kouty města, kterými vás vede značka poznávacího okruhu.
Také v Ostravě najdete vodní prvky a nedaleko řeky Ostravice, se nachází obrovský aquapark, který byl ve 29 stupních nacpaný k prasknutí.
Najdete i mnoho připomínek důlní činnosti.
Jsou tu různé památky, jako kdekoliv jinde ....
.... a představa, že jde o špinavé zaprášené město je jen starý letitý mýtus.
Přes Ostravici vede i takovýto krásný most. Most Miloše Sýkory.
Také řeka Ostravice je spíše potůčkem a ani se nechce věřit, kam až může vystoupat hladina. Nábřežní zdi tu rozhodně nejsou nijak nízké.
Ostravu osvobodila armáda SSSR, a jak vidno, tak se tu nikdo neukvapil a nepospíchal s historickou památkou do sběru, ani ji neposlal do vojenského muzea, ani ji nenatíral na růžovo. Díky tomu má Ostrava krásný tank, který patřil technicky k nejlepším tankům 2. světové války, jak píše jeden západní autor ve své knize o tancích a bojových vozidlech 2. světové války.
Tank najdete přímo proti mostu Miloše Sýkory, na který vás přivede z centra Moravské Ostravy ulice 28. října.
Na začátku Slezské Ostravy mě zaujaly tyto řadovky.
A zase ty bývalé doly.
Často jsou u těchto pozůstatků i informace.
Naučná stezka potom vede údolím Burňa, kudy se mělo dojít na populární Haldu. Jenže tu bylo později hrozné značení, horko, nějak se to tu i klikatilo, a tak jsem to vzal co nejdříve na silnici vedoucí k ZOO.
Ostravská ZOO mi připomínala trochu Liberec, ale mají zde skoro u každé atrakce občerstvení s posezením.
Dětská opičí dráha.
Tak aspoň několik foteček z mých asi 255 fotek toho dne.
V ZOO jsem byl od 13.45 do 16.20, a pak mě čekala pohodová cesta směrem dolů k řece a k vlaku.
Opět stavba, jakou ještě na Soutoku nemáme :-).
Silnici překlene taková lávka pro pěší, za níž je krásné rozhledové místo. Vidíte pod sebou celé obrovské město, až po horizont.
http://soutok.blogspot.com/2015/08/na-navsteve-v-ceskem-meste-kde-ulice-i.html
Pod vámi jsou i slavné Bazaly. Koukáte na stadion Baníku, kde se však nyní nehraje.
Pomalu jsem se skutálel dolů k řece ....
a objevil jsem i krásný velký park, který mi připomněl pražskou Kampu.
V 17.20 jsem tedy došel v docela teplém počasí na nádraží ČD, odkud mi jel v 18.14 vlak Ex 113 do Prahy. Samozřejmě zase z Varšavy :-), ale tentokrát to šlo. Seděla proti mně nějaká Vietnamka a přistoupil i nějaký domorodec. Vytáhl jsem internet, ale nešlo to. Dozvěděl jsem se od mladíka, že v kupátkových vozech to prý nechodí. Nebyl jsem si jistý, jak to je s tou přípojí v Kolíně a ještě štěstí, že jsem si to chtěl zkontrolovat. Řešil jsem to s kolegou v kupé i po telefonu, ale internet mi moji spoj z Kolína nepotvrdil.
Nakonec se zjistilo že spoj jezdící z Kolína ve 21.15, která je ve 22.15 na Mělníku jezdí až od 8.7. Jenže, ono bylo teprve 5.7. No, co dodat ? Proč to nemůže být už aspoň od začátku prázdnin, když už to nejezdí po celý rok ?
Musel jsem tedy až do Prahy s příjezdem ve 21.35 ( ve skutečnosti asi ve 21.42), a pokračovat ve 22.48 klasicky domů, abych přijel před půlnocí do Mělníka.
Co dělat ve vlaku ? Ostravák vystoupil v Olomouci u holky, sluchátka pro poslech písniček jsem nechal doma,internet v kupé nešel, čtení jsem si také žádné nepořídil, tak co teď? Přistoupil nějaký hnědý cizinec v kloboučku a stevard mu pořád nabízel nějaké jídlo a nápoje. Pořád jsem mužíčka okukoval a přemýšlel jsem, zda mám do toho jít, či ne. Ukázalo se, že se jedná o studenta nějaké větrné energie, který bydlí v Texasu a učí se česky. Doma mluví španělsky, dorozumívá se anglicky a v ruce držel učebnici našeho jazyka ze španělštiny.
Rozhodl jsem se, že budu aspoň trochu užitečný a učil jsem ho chvíli českou fonetiku :-). Byl moc rád, protože potřeboval slyšet češtinu a porovnával si své znalosti se správnou výslovností našich slov. To mě však dlouho nebavilo, tak jsem se později zase posadil na místo a prohodil jsem směrem k dívce větu ,, Oh, it's a long way isn't it ?" A chytla se. Ukázalo se, že jde o dívku z Koreje, která však žije v New Yorku a je ovšem na výletě.
Když jsem ji řekl, že určitě jede z Krakova, tak s překvapením přitakala. Řekl jsem, že určitě také navštíví Český Krumlov a Kutnou Horu. Zasmála se, a že prý již opravdu byla i v Českém Krumlově. Nakonec jsem ji nějak vysvětlil, že se sem jezdí ze světa za hlavními památkami UNESCO a vzpomínal jsem na Číňanku, která žila ve Francii a potkal jsem ji asi o Vánocích 2013 v Kutné Hoře.
Máme tu také někde článek o tomto krásném městě. To jsme však již byli v Praze a byl čas, se rozloučit a popřát si šťastnou cestu. Tak mi nakonec ta cesta vlakem trochu utekla, ale rozhodně bychom neměli vybavení do vlaku podceňovat, i když jde jen o 4 hodinky jízdy.
Žádné komentáře:
Okomentovat