Léto, to jsou na prvním místě výlety, cestování a poznávání. Dnes navštívíme největší šumavský vodopád, českobavorský kopec a druhý vesnický orloj v Čechách..

Šumavská krajina jen asi 2 km od železniční stanice Hojsova Stráž.

Když se televizní divák dozvěděl někdy v roce 2011, že se v bývalé trafostanici v obci Kryštofovo Údolí ( u Liberce) zrodil první vesnický orloj v ČR, tak to byla svým způsobem senzace. Byl totiž zbořen mýtus, že orloje patří jen do měst.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Orloj_v_Kry%C5%A1tofov%C4%9B_%C3%9Adol%C3%AD

Soutok se za ním vypravil v roce 2013 a není na škodu si odkazem připomenout článek a podívat se na orloj zde v článku i obrazem.

http://soutok.blogspot.com/2013/09/orloj-ktery-se-zrodil-ze-stare.html

Orloj v obci Kryštofovo Údolí byl zbudovaný v bývalé trafostanici. Také zde potkáte každou hodinu apoštoly, podobně jako na Staroměstském náměstí v Praze, jen trochu jiné.

Jedním z článků, který velmi rádi navštěvujete je můj loňský výlet na Pancíř.
http://soutok.blogspot.com/2017/07/mate-radi-sumavu-tip-na-pohodlny-casove.html
A zrovna, když jsem se loni vrátil ze zmíněného výletu, tak jsem se v televizi dozvěděl, že jsem vlakem projel kolem obce, kde se právě rodil druhý vesnický orloj u nás. Ten byl dne 17. listopadu 2017 slavnostně oficiálně spuštěný. Pro mě to byl impuls, že i tento druhý vesnický orloj bych mohl navštívit.

Malé nádražíčko Hamry- Hojsova Stráž leží pouhou čtvrthodinku před Železnou Rudou.

Rok se s rokem sešel a dlouhý bílý den je tou správnou příležitostí pro takové výlety. Koupil jsem si samozřejmě za 1190 Kč Jízdenku na léto ( varianta pro 14 dní), pečlivě jsem sestavil svůj plán a šlo se na věc.

Vyjížděl jsem pracovním vlakem ve 4.12 z Mělníka,a vůbec nás nejelo málo. Ve stanici Všetaty, pak čekáte asi dvě minuty na vlak do Prahy ( odjezd 4.26) , který vás v 5.12 přiveze na pražské hlavní nádraží.

Takovou zajímavostí je, že první pracovní spoj z Mělníka pokračuje přes Všetaty do Mladé Boleslavy a vlak do Prahy vyjíždí ze stanice Byšice, ale to vás vůbec nemusí zajímat.

Bože, nejdříve dolů, a pak tam někam nahoru :-). A to samé zpět.

V Praze máte čas do 6.03, kdy vám jede přímý vlak na Šumavu. Zde máte spoustu možností, jak využít zbývající čas do odjezdu vašeho spoje. V nádražní budově se dá při troše štěstí připojit k internetu, nebo můžete číst noviny, pozorovat bohatou směsici cestujících a pochopitelně také přijíždějící a odjíždějící vlaky.

Odjížděl jsem tedy  rychlíkem R 776 v 6.03 a v 9.47 jsem přijel do své cílové stanice Hamr-Hojsova Stráž. Prakticky jsem neměl ani čas pozorovat krajinu kolem Berounky, protože jel se mnou v kupé také jakýsi velmi komunikativní pán a stále bylo o čem povídat.

Muž pocházel z Ústí nad Labem, oženil se do Jihlavy a jel si pro synka k příbuzným kousek za Plzeň. Vyprávěl o své zálibě  geocachingu , nebo třeba o tom, jak je rychlejší cestování z Jihlavy na Šumavu přes Prahu, než zdlouhavě přes České Budějovice.

Chalupa připomíná svým květinovým balkonem spíše penzion v Bavorsku.

Po výstupu v železniční stanici a pohledu na okolní kopce jsem pochopil, že to nebude žádná sranda, jako u nás doma v nížině :-). Šla se mnou kus cesty dvojice mladých manželů, kteří měli 10 dní volna a hodlali dojít pěšky k přehradní nádrži Lipno. Muž byl připravený spát pod širákem a žena si nesla malý stan. Znovu jsem musel někoho obdivovat, kdo nepropadl technice a strachu z několikadenního nocování pod širým nebem. 

Na Šumavě se zprvu zdálo, že tu nebude takové teplo, ale ono je to jinak. Přes den se postupně pečete a večery jsou velmi chladné. I proto obdivuji tyto cestovatele, kteří se přes den potí, večer bojují leckdy s komáry a později se zimou.

Nemá cenu zde psát, že je Šumava nádherná. Turistika je zde však v mnoha případech náročná, protože se chodí třeba i prudce do kopce, pak prudce z kopce, a tak se to i několikrát může prostřídat.

Čekalo mě pouhých 7 km cesty s převýšením ...... zkrátka, nejprve 230 metrů padáček, a potom 712 metrů stoupání.

Před námi je Velký Ostrý .... 1293 m.n.m.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ostr%C3%BD_(%C5%A0umava)

Lidí chodilo dost a všichni teprve vzhůru. Zhruba ve 12.40 jsem konečně došel na vrchol zmíněného kopce. Ten je podle průvodců už 15 metrů v Bavorsku.

Vrchol byl neustále plný lidí.

Velký Javor navštívil Soutok v roce 2000.

S kopce je krásný výhled na blízký Velký Javor ( 1456 m.n.m. - nejvyšší hora Šumavy), na Hoher Bogen, na Malý Ostrý, ale také k nám.

Uvádí se, že také tady ( je to samozřejmé) lze za dobrých výhledů spatřit Alpy ze Salzburska.

Měl jsem sebou i rádio pro dálkový lov DAB+, ale o tom se tu rozepisovat nebudu. Vždy se najde dost blbců ( i na kopci), kteří se smějí a vůbec nevědí čemu, protože to vůbec neznají. A pak je také dost pitomců, co nikdy nic nenapsali, ale utahovat si z vás prostě budou.

Jen několik metrů pod vrcholem leží  Schutzhaus, což by se dalo přeložit, jako kontaktní chata. V restauraci si právě dávala polévku skupina lidí z Čech. Trojice dívek, která šla dlouho přede mnou seděla pod slunečníky u nějakých nápojů a já se šel pochopitelně shánět po pohledech a případně turistických vizitkách. Ty byly totiž vystavené uvnitř chaty vedle dveří, což možná zjistí ten, kdo vychází ven, ale nikoliv ten, co vstupuje.

A tak jsem si ke své spokojenosti odnesl několik v mé přítomnosti orazítkovaných pohlednic a trochu jsem zalitoval, že již nesbírám odznaky na hůl. Wander cards tu pro turistický deník kupodivu nevedli. I tak byla dámská obsluha velmi milá a musím opět říci, že se mi ještě nikdy v Bavorsku nestalo, aby mě tam naštval svojí neochotou nějaký člověk na ulici, nebo dokonce nějaká obsluha, či prodavač.

Při cestě zpět jsem brzy objevil tuto známou ceduli, ale modrobílá bavorská šachovnice z druhé strany tentokrát chyběla. Teď už tedy víte, proč mi přišlo k smíchu to, co jsem napsal v minulém článku. Věděl jsem, že budu asi 15 metrů v Bavorsku a tak bylo to překvápko v podobě die Twinnies na místě.

https://www.youtube.com/watch?v=XPNnrw8VT4k&index=4&list=RDCpmDAu_47OE

https://www.youtube.com/watch?v=CpmDAu_47OE&start_radio=1&list=RDCpmDAu_47OE

Pohled k nám.

Dolů jsem odcházel ve 13.30 a plánů jsem měl ještě moc. Po prudkém sestupu na křižovatku turistických cest mě čekal znovu pořádný krpál vzhůru, abych se před 15. hodinou dostal k největšímu šumavskému vodopádu.

Vodopád Bílá strž .... https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodop%C3%A1d_v_B%C3%ADl%C3%A9_str%C5%BEi

.... je totiž se svojí výškou 13 metrů považovaný za nejvyšší na Šumavě. Nejhorší je, že jdete 2,5 km po silnici do prudkého kopce, pak klesáte po schodech dolů a totéž vás čeká zpět.

Nejsem botanik ,ale náprstník velkokvětý vždy obdivuji.

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1prstn%C3%ADk_velkokv%C4%9Bt%C3%BD

Co by to bylo za výlet, kdyby tu chybělo aspoň jedno zvířátko.

Když vidím mraveniště, hned si vzpomenu na kultovní komedii Na samotě u lesa, se Zdeňkem Svěrákem a Danielou Kolářovou v hlavní roli. Inu, zase ta zlatá 70. léta české komedie. ,, Děti, rychle sem! .."

Bylo před 16. hodinou a čekal mě poslední výšlap k nádraží. Jenže jsem měl ještě velikou touhu a 2.5 hodiny na to, abych došel k orloji a zpět. Už teď jsem toho měl v horkém dni dost, a také jsem jen pár metrů po výstupu před nádražím prakticky zkolaboval. Asi 15 minut jsem se vzpamatovával.

Jeden místní občan mi u nádraží tvrdil, že k orloji do Hojsovy Stráže už to není daleko, ani zdaleka ne do takového kopce, jaké mám za sebou.

Ještě snad štěstí, že mi lhal. To byl neskutečný boj s vlastními silami a vůlí. Musel jsem občas dlouhé minuty různě posedávat. Viděl jsem však, že dolů to půjde snadno. A tak jsem v 17.20 dorazil konečně k orloji. Bylo mi tak blbě, že si ho užívám až doma při pohledu na fotky :-).

Zpátky to bylo již jen 20 minut. V 17.50 jsem padl na nádraží na lavičku a než přijel v 18.32 můj rychlík, již jsem byl O.K.

Orloj v Hojsově Stráži apoštoly nemá, pouze v poledne má zahrát nějaké tóny naší hymny. Na druhou stranu je technicky špičkovou záležitostí.Na spodním ciferníku zobrazuje například hvězdy, které jsou zrovna nad obzorem.

http://www.orloj-sumava-hojsovastraz.cz/

Ve vlaku jsem potkal podobného sólistu turistu a cykloturistu, který mi dělal společnost do Přeštic. Tentokrát jsem si sáhl hodně na dno sil, některé svaly, se ozvaly až se zpožděním dne, či dokonce dvou, ale zdařilo se.

Vlak dojel ve 22.10 do Prahy a čekala mě poslední dopravní etapa. Bylo to milé překvapení. Přesto, že byl pracovní den, tak spoj ve 22.48 měla tři vozy a lidí bylo dost. Dokonce se už naučili jezdit vlakem i do Mělníka, což dříve nebývalo. Mnoho cestujících končilo v Neratovicích, Tišicích a ve Všetatech. Dnes dojede i třeba jen 5 lidí až do Mělníka spojí, která tu končí ve 23.50 hodin.

A příště se asi podíváme na kraj okresu Mělník, do vsi Kadlín. Od roku 2006 tam stojí rozhledna, na kterou jsem přivezl do jejích základů na jízdním kole dva kameny a teď ji hrozí uzavření. Důvod? Vandalové, kteří vypáčili dveře a ukradli skoro prázdnou kasičku pro dobrovolné příspěvky. Prý si tam nemůže obec dovolit dosadit výběrčího vstupného.

Tak na Vrátenské hoře to jde, jinde najdou také člověka, ale ....?

Pohled z obce Hojsova Stráž na vodní nádrž Nýrsko.