Městečko Loket nad Ohří je unikátní tím, že jej prakticky celé kolem dokola obtéká řeka Ohře. Mezi bodem, kde Ohře přitéká k městu a bodem, kde řeka odtéká od města je pouhých 131 metr a od vodní hladiny před městem stoupáte 17 metrů na příjezdovou komunikaci k městu, aby jste po 19 metrech sestoupili opět na vodní hladinu pod město. To je jen taková zajímavost, která se nikde nepíše, ale mapa vám ji řekne.
Kromě této zeměpisné české vyjímky mezi našimi městy sehrálo město a zdejší hrad ve středověku úlohu pohraniční pevnosti. Dozvídáme se také, že zde byl krátkodobě vězněn Karel IV. svým otcem Janem Lucemburským, ale na město prý nezanevřel a rád se sem vracel.
Jeden odkaz za všechny, kde se například dozvíte, co bylo příčinou věznění našeho budoucího krále a pozdějšího císaře Karla IV. ....
http://hrad-loket.cz/historie-lokte.php
Pokud se chcete vydat do Lokte nad Ohří, tak není potřeba nijak brzy ráno vstávat. V sobotu a v neděli jezdí první vlak z Mělníka do Ústí nad Labem v 6.50 a připadá mi ideální pro tento výlet.
Pokud je krásný sluneční den, tak si jistě brzy vychutnáte pohledy z vlaku na kopce Českého Středohoří, které vystřídá malebné údolí řeky Labe mezi Litoměřicemi a krajským městem. Do stanice Ústí nad Labem- západ vás vlak přiveze v 7.50 a po pohodových 10 minutách přijede spoj z Děčína, která staví ve všech těch městečkách i vsích pod Krušnými horami a přiveze vás v 9.18 do konečné stanice na nádraží Chomutov. Chomutov má mimochodem ještě zastávku Chomutov- město.
Tuto spoj mám velmi rád a již několikrát jsem ji použil k cestám do Karlovarského kraje. Jízda je bez hluku i nějakého kodrcání v klimatizovaných vozech a výborně tu chodil internet. Krajina se mi tu líbí nejvíce za městečkem Bílina, kde je několik zajímavých kopců a mezi nimi i krásný vrch jménem Bořeň. Těsně před Chomutovem budeme nejspíše obdivovat Kamencové jezero, ale těch jezer je tu také více. Za pozornost stojí i hrad Hněvín nad městem Most.
Nádraží v Chomutově je krásné, prostorné, nechybí tu různé služby, a jak vidíte, tak sem zajíždí i zelený cyklobus. Tady máte skoro půl hodiny času, než přijede v 9.52 rychlík Ohře, který staví pouze v Praze, v Ústí na hlavním nádraží, a pak ve městech, jako jsou Teplice, Bílina, Most atd. Ten bývá celkem plný, ale nikdy se mi nestalo, že by pro mě nebylo místo. V nejhorším případě to chce jen otevřít pusu a zeptat se.
Od Kadaně je krajina ještě malebnější. Dotýkáte se řeky Ohře v sevřeném zalesněném údolí a můžete obdivovat vodáky i hradní zříceniny na kopcích. Z důvodu jakéhosi sesuvu půdy na trať nás vezlo od nádraží v Ostrově nad Ohří asi 7 autobusů a já samozřejmě vzpomínal, jak jsem městečko Ostrov poznal o Vánocích 2013 při kombinované cestě do Karlových Varů ( článek najdete vpravo v časové roletě).
Z Varů jsem tedy opět pokračoval vlakem. Mezitím tu mají po rekonstrukci pěkné nádraží a vše dostalo nepodstatné zpoždění 10 minut. Do Chodova dorazil vlak místo v 10.44 v 10.54. Zde už na nás čekala lokálka, která vás z hlavní trati doveze do cílové stanice Loket nad Ohří. Jen to nebylo v 11.18, ale v 11.30.
V nádraží se lístky neprodávají, ale mají tady samoobslužný způsob odbavování ve vlaku, což mě vůbec s mojí jízdenkou nezajímalo. Do centra města je to pěšky kousek a hned na začátku náměstí vás přivítá tato krásná věž.
Loket je zkrátka krásný a připomíná takové oddychové turistické lázeňské městečko.
Z mostu jsem se pozdravil s vodáky, kteří to slovo ahoooj od lidí na mostě a v okolí řeky samozřejmě očekávají ....
....., a pak už přišla na řadu pohádková perla, kterou je místní hrad, jenž se neokouká.
Navštívil jsem samozřejmě IC a nemohl jsem vynechat i fotografii místního pivovárku.
Ve 12 hodin jsem byl už na hradě. Většina lidí chodí po hradě s papírovým průvodcem za 110 Kč vstupného a fotit se tu může také, což už je na hradech téměř standard, který platí mnohdy i pro zámky, kde však vyžadují focení bez blesku.
Nepřišlo mi zrovna správné, abych zde publikoval nějaké předměty z hradu, nebo dokonce krásnou sbírku porcelánu. Jednak by to bylo o pěkný průšvih a hlavně nemusíte sedět doma a můžete si tam také zajet. Od toho se cestuje.
Mohu vám však, jako lákadlo nabídnout některé krásné výhledy z hradní věže.
Prozradím vám, že kromě krásného porcelánu na mě ( a nejen na mě) udělala největší dojem expozice práva útrpného. Nejen, že se v těch prostorách lidé moc dobře necítili, ale mají tu k tomu i skvělé audio. To je prostě to, co pořád píši. Nápaditost, nápaditost.
To by byl takový Radovan Krejčíř za vězení v JAR ještě rád, protože to natahování na skřipec, železná pana, pálení žhavým železem, vpletení do kola, to si ani neumíme představit. Už jen ta kobka 2x1 metr, kde jste mohli jen ležet byla hrůzou.
Přemýšlel jsem, čím tedy dokument zkrášlit, když jsem tentokrát mohl představit jen krajinku a na zvířátka jsem nenarazil. A nabídlo se mi to samo. Třeba si díky těm šatům myslete, že je to místní princezna a mluvila anglicky :-).
Ještě jsem tam v malém městečku objevil jednu věžičku, a pak už jsem podle plánu Loket obešel po svých po krajnici silnice vně městečka.
Tak jistě, zase vodáci. Také si to člověk před mnoha lety zkusil a je na co vzpomínat.
místní jez.
Po tomto mostě jsem se po jakési turistické značce dostal zase do města, a to až do míst, kde jsem u té první věže výše začal návštěvu historického centra.
Zde je patrné, jak řeka přitekla k městu a láme se vpravo pod most pod hradem, kde jsme již stáli.
O tomto jsem psal v minulém článku. Trať pokračuje do Bečova nad Teplou, ale nejezdí se po ní.
Na chvíli jsem zvažoval, zda mám jít asi 6 km po cyklostezce ke slavným Svatošským skalám, ale místní znalci mi nakonec potvrdili, že až ke skalám, bych nic zvláštního neviděl a zajímavější je to od nich prý ve směru na Karlovy Vary. Navíc bylo stejně horko a chtěl jsem také jednou přijet nějak dříve domů.
Z Lokte tedy pojedete ve 14.40 ....
Z Chodova v 15.05 .. a po autobusové vsuvce ve Varech jste v 17.10 v Ústí na hlavním nádraží. Společnost mi dělal jeden mladík z Jablonce, co se vracel z filmového festivalu. Za 5 dní koukání na filmy zaplatil na vstupu 700 Kč a plastová legitimace jej opravňovala ještě k nějakým návštěvám filmové techniky a třeba i degustace piv na festivalu apod.
Podle všeho měl všude plno kamarádů, vyrůstal tu, znal zdejší krajinu a po příchodu další osoby do kupé jsem se již zcela a rád změnil v posluchače. Tou osobou byl také nějaký místní člověk, který to v této oblasti také znal, ale pak hoši přešli na téma Maroko a Kongo, protože šlo o nějakého našeho bojovníka. Však to znáte. Chlap je mladý, touží po dobrodružství, nebezpečí i po penězích, tak je z něj takový válečný legionář. Však jsem psal už mnohokrát, že ve vlaku se dozvíte od lidí hodně.
Po malé procházce do Střekova a určitém čekání jsem nakonec v 18.08 odjížděl na Mělník, kam jsem přijel v 19.10. Podívejte se tedy, jak tam měli v Labi málo vody a vězte, že dostat se domů takto po 19 hodině byl úspěch. Dlouhé výlety vyžadují hodně času, ale zase se podíváte daleko. Krátkých výletů uděláte třeba i více a jste odpočatější, ale jsou relativně do bližších míst.
Samozřejmě píši zase o slavné Jízdence na léto a nepíši o ni náhodou. Zrovna v dnešním Mělnicku ji také propagovali.
Žádné komentáře:
Okomentovat