Nemohu o sobě prohlásit, že jsem nějaký čtenář a přesto mám ke knihám vztah a zejména o Vánocích, kdy se člověk nemusí tolik rozptylovat povinnostmi, tak minimálně jednu přečtu.
Přečetl jsem i knihu Martina Klihavce s názvem Mělník na starých pohlednicích II a byl jsem nadšený, jakého máme na Mělníku v současnosti zapáleného městského historika a kronikáře.
Funkce kronikáře a historika je totiž věc jedna a zájem, aktivita a znalosti jsou věc druhá. Žijeme dnes v takové dravé době, kdy spíše vznášíme kritiku, než chválíme a ono je to na jednu stranu správné. Jednou jsem tu obdržel výtku, že prý dělám Mělníku občas medvědí službu, když jej začnu srovnávat s jinými městy a občas něco kritizovat. Jak ale chcete docílit, aby se někdo vlivný nad něčím zamyslel a třeba to po vzoru jiného dělal jinak a lépe? Nelze jen chválit to, co se povedlo a ani by takové články nikoho nebavily.
Na druhou stranu je příjemné chválit a je škoda, že někteří lidé, se umí ozývat jen v případě kritiky. Jedna pochvala dokáže hrozně moc a umí potěšit mnoho lidí, nebo i dodat inspiraci. Vzpomínám si třeba na to, jak jsem kdysi jakési firmě z Benešova v dobrém rozmaru pochválil jejich potravinářský výrobek,, Baštýřské štrycle" a dostal jsem zpět krásný děkovný e-mail i s jakousi pozvánkou do jejich firemního skladu 😉 😊.
Po přečtení knihy s fotografiemi pohlednic jsem neodolal, abych dílo nepochválil. To skutečně není jenom encyklopedie s obrázky a popisky notoricky známých objektů, ale Martin se snaží čtenáři vysvětlit, jak daný název toho či onoho objektu, nebo té či oné čtvrti vznikl, co se změnilo v průběhu času a knihy tak plní do jisté míry i úlohu doplňku regionálních dějin.
Vždyť nejlépe si lidská mysl rozumí s obrázky, a až poté s tištěnými informacemi. To je ostatně to, co nám tu před více než 30 lety citelně chybělo. Dnešní knihy a učebnice jsou jistě na pohled poutavější. Dříve se musel učitel snažit, aby žáky zaujal především výkladem. Nečetl jsem jen zmíněnou publikaci, ale viděl jsem i publikaci, ve které mě zaujalo, že vlastně všechny mosty od Mělníka do Děčína již prakticky ve všech městech na Labi prošly proměnou. Jejich počáteční podobu jsme zkrátka vůbec neznali, až teď na těch historických fotografiích. Na obrázcích z let kolem roku 1890 vidíte, jak vypadaly komunikace, lidé, jak se měnila fototechnika, která byla v plenkách.
Znovu se musím zastavit nad médii, která nás opravdu často krmí brakem v podobě pořadů typu reality-show a přitom by bylo jistě mnohem záslužnější vést člověka k hrdosti na místa, kde žijeme. Samozřejmě, že moje pochvala sklidila odpověď a ta mi přišla natolik zajímavá, že ji musím publikovat. To je totiž situace, jako kdyby novinář položil otázku a dostal na ni odpověď.
,,Ta kniha ( nyní II. díl) není jen obyčejnou encyklopedií, ale něčím mnohem více. Zdá se mi to" ?
Chtěl jsem, aby v mé knize nebyly jen obrázky, ale snažil jsem se ke každé pohlednici a ke každé zobrazené budově vyhledat co možná nejvíc informací (pokud tedy už někdy někdo o dané budově něco v minulosti publikoval), aby to bylo tak nějak všechno pohromadě. Dělal jsem to i pro sebe, protože teď vím, že když budu potřebovat pro někoho zjistit třeba v kterém roce byla postavena ta a ta školní budova, tak vím, že to všechno najdu ve svých 2 knihách atd. A pokud jsem to tam do knihy nenapsal, tak to znamená, že jsem to nikde v dostupných pramenech nenašel.
Ono se to na první pohled nezdá, ale toho textu je čistých bez obrázků přes 40 stran!
Co dodat? To je ukázka, jak se někdy mohou věci smysluplně doplňovat v zájmu a k radosti nás všech.
A nakonec mi dnes, než se zase dám do čtení dovolte, abych vám představil další krásnou melodickou písničku od rovníku, kterou jsem nedávno objevil a moc se mi to líbilo ... To když slyšíte celé, tak zjistíte, že vůbec nevíte, kam to zařadit. Lidovka? Popík? Evropa? Afrika?
https://www.youtube.com/watch?v=XynDaq9KZ5s
https://www.youtube.com/watch?v=XynDaq9KZ5s
Žádné komentáře:
Okomentovat