V listopadu roku 2011 jsem zde představil asi 11- dílný seriál o dopravě na Mělníku i pod ním ....
http://soutok.blogspot.cz/2011/11/povidani-o-doprave-na-melniku-i-pod-nim.html . Jeho nevýhodou je, že mezi jednotlivými díly, se musíte přesouvat v časové roletě vpravo a chce to trochu trpělivosti. Tehdy jsme tu psali totiž články ještě ve dvou, až třech lidech, čímž se stalo, že mezi dvěma díly jsou třeba dva jiné články.
Byl jsem nesmírně rád, že se mi díky tomuto webu naskytla příležitost to udělat a zmapovat hromadnou dopravu ve městě i pod ním v toku času, protože o to nikdo z veřejných médií nejevil zájem a pro mě to bylo kus života, přímo dětství.
Děda pracoval kdysi u ČSD ( Československé státní dráhy, ne ta politická strana), táta byl referentem autobusové dopravy v Mělníku v 70. letech 20. století, a tak jsem jízdní řády doslova zbožňoval a také jsem jednou k Vánocům dostal všech 10 krajských řádů tehdejší Československé socialistické republiky. V dětství jsem užíval k cestě do školy i občas zpět autobusy, a tak jsem na starém autobusáku ve Fibichově a ulici 28. října prožil nejednu chvíli.
A byly to pro mě chvíle plné vzrušení, protože všude bylo plno lidí, plno autobusů značky Škoda RTO, někdy i s vlekem, a občas přijela dálková Karosa, která mířila obvykle na Českolipsko, nebo nazpět do Prahy. Vždycky mě zajímalo, co odtud vlastně kam přímo jezdí a dlouho jsem znal ta místa jenom z mapy. Když jsem se začal zajímat i o městskou historii, díky našim historikům a fotografiím pana Lojky apod., tak jsem si uvědomil, jak je to všechno nesmírně bohatý dějepis.
Vždyť takový básník Karel Hynek Mácha přijel z Prahy dostavníkem k přívozu na Štěpáně a druhý dostavník ho odvezl na dnešní náměstí Míru ke ,,slavnému?" hotelu U zlatého beránka, kam i já chodil na pivo. A není náhodou, že první autobusy stavily právě zde, teprve pak na Karlově náměstí, a až teprve potom ve Fibichově a v ulici 28. října. To jsem však již byl na světě a moc mě zajímalo, kam to všechno jezdí.
Život šel dál, přišly další zájmy a já si najednou uvědomil, jak ty linky žijí. Nové vznikají, jiné zanikají, další se prodlužují, nebo zkracují a je to opravdu kus zajímavé historie, kterou jsem popsal ve zmíněném seriálu. I současný autobusák, se proměnil. Původně měl v 80. letech asi 48 nekrytých stanovišť, jako někde na Florenci v Praze a zabíral plochu až téměř k Penny marketu, kde byla ještě nějaká další odstavná plocha. Byl to zkrátka gigant.
Tou dobou jsem se o to již tak nezajímal. Spíše mě zaujalo, že tu někdy po revoluci jezdila například linka Kladno-Špindlerův Mlýn, chvíli soukromá linka Plzeň-Kladno-Mělník- Jablonné v Podještědí- Liberec, a tou nejdelší byla linka Karlovy Vary-Teplice-Mělník- Hradec Králové- Brno-Košice-Užhorod-Mukačevo-Chust. Ta jezdila z čísla 39, kde měl soukromník maličkou cedulku s jízdním řádem a asi dvakrát jsem spatřil v pátek odpoledne žlutý autobus s výpisem cesty na Bezručovce.
A tak jsem se zhostil rád úkolu, zmapovat po dlouhé době všechna stanoviště i linky, které by tu měly nyní jezdit. Plánek dnešního autobusáku máte na jednom z obrázků, jde o krytý prostor a v podstatě o 11 stanovišť, což se tak trochu pomalu shoduje s počtem stanovišť na bývalém autobusáku v centru, kde jich bylo 12 a toto stanoviště před vchodem do KD užívala linka do Skuhrova- Velkého Borku-Mělnické Vrutice- a Hostína, kam až některé spoje zajížděly. Mohli bychom říci, že je jich stejně, protože stanoviště za číslem 11 označené nápisem MHD nese cedulku zrušeno, ale existuje.
Pojďme však tedy už k věci. Jednička byla vždy Praha a je tomu i zde. Není tu nic jiného, než odjezd linek PID číslo 349 a 369 do Prahy- Ládví.
Také dvojka byla vždy Stará Boleslav-Brandýs nad Labem, a tak nepřekvapí, že tu staví linky číslo 471 ( přes Neratovice) a 472 ( přes Všetaty a Tišice). Doplňuje je číslo 470 Kralupy nad Vltavou přes Chlumín, které nikdy neměly takovou četnost spojů z Mělníka, jako přes Spomyšl.
Trojka je pak na severní směr a dá se připodobnit ke staré sedmičce ve Fibichivce. Štětí, Mlazice, Horní Vidim ...Tedy linky 349, 369, 470, 471, konečná pro 475? a zatím neintegrované ( jaro 2018) 250011 Mělník-Želízy-Vidim a úředně vylepená 250012 Mělník-Želízy-Kokořín, která však nemá snad ani jednu spoj z Mělníka.
Číslo 4 už je dálkové. PID 617 Mělník-Kladno ( píšu ve směru jízdy) 467 Mladá Boleslav (z Roudnice nad Labem) a neintegrovaná 250020 se dvěma spoji Mělník-Hostín-Vysoká Libeň.
Pětka je posledním stanovištěm pravé strany a opět dálkovým. PID 467 Roudnice nad Labem ( z Mladé Boleslavi), 468 Černouček ( přes oboje Beřkovice) a neintegrované 500490 Praha-Nový Bor, soukromý 540280 Jablonné v Podještědí a soukromý pracovní svoz Štětí-Roudnice-Mělník-Klecany Ahold. ( fa. Hrubý)
Šestka je pak dálková Praha-Holešovice, kde zastavuje Nový Bor a Jablonné při opačné cestě.
Sedmička: 464 Horní Beřkovice přes Hořín a Lužec nad Vltavou, 466 Kralupy nad Vltavou přes Býkev a Spomyšl a 475 do Horních Počapel a vyjimečně až do Bechlína.
Číslo 8 je zvláštní. Tam totiž najdete samé staré řády platící nejdéle ke včerejšímu dni a ještě neintegrované. Některé mají třeba jen jednu spoj, nebo dvě. Ani nestojí za to vás jimi zatěžovat. Je tu třeba letní cyklobus Mělník-Mšeno-Doksy- ( Bělá pod Bezdězem). Platí jen v sezóně a znalec jistě postřehl, že přímák až do Bělé už nejede, pokud vůbec nějaká spoj aspoň z Doks. A pak tu tedy visí již jen prošlé řády linek číslo 125850, 250071, 250072, 250073, 250074, 250075, 250076 . Myslím, že ani nestojí za to už jen kvůli mizivé četnosti spojů zjišťovat jejich další život ( je to jinak snadné), protože má být na jaře 2018 dokončena integrace Kokořínska a Mšenska.
Číslo 9: mělnický sever. PID 474 Střezivojice/ Kokořín ( ze Skuhrova, M.Vrutice, případně až z Byšic), 250015 Mělník-Kokořínský Důl-Mšeno ( ČSAD), 250016 Mělník-Střemy-Mšeno a hlavně 250021 Mělník-Řepín-Vysoká Libeň ( četnost spojů i osobní vztah :-)).
Číslo 10: nemá nedopatřením vylepený řád. Je to PID 474 Fibichova-Rousovice-Skuhrov- Mělnická Vrutice-Byšice.
Číslo 11 je výstupní zastávkou, ale slouží asi dvěma spojům linek 466 a 475 na cestě do konečné Fibichovy ulice.
Prošel jsem včera i Fibichovu ulici a Karlovo náměstí.
Na snímku výše 369 Praha a 470, 471, 472... vše Brandýs nad Labem. Naproti Mlazice a Štětí těchto linek ( 369, 470, 471, 472, 475 , 466 a 474 na aut.st. A konečně Karlovo náměstí, to je prostě pomyslná zastávka bývalé MHD, čili dnešní 474 ve směru do Rousovic, Skuhrova, Mělnické Vrutice, případně až Byšic.
Tak to vidíte, jaké jsou velké dějiny linek autobusů, vlaků, lodí i jejich stanovišť, nebo dokonce celých autobusových nádraží. Takovýto článek už dá hodně práce, není to jenom tak někde něco nafotit a napsat veselé komentáře, ale je to práce kterou často neocení ani leckterý historik Ona je to totiž tak trochu i práce pro fajnšmekry, kteří se zabývají tím, kam a v jakém roce ta či ona vlaková, nebo autobusová spoj jezdila, aniž by se muselo někde přesedat. Přesto i nejednoho náhodného čtenáře udivují, jako vše kolem nás, co se neustále mění.
Na závěr tohoto článku, který vlastně navázal na 6 let starý seriál mi dovolte, abych vyfotil místa, kudy za mého dětství jezdily autobusy do lokalit na druhé straně Labe. A tak si kladu otázku: ,,Stálo by zato to někdy všechno o té dopravě v podobě tisku sepsat, nebo ne ?"
Internet má tu vlastnost, že během nějakého karambolu ztratíte vše, všechno úsilí je pryč a zde je mimochodem na webu celkem neuvěřitelných 1 400 článků, které mají asi 600 tisíc návštěv, ale nutno říci, že i s mými osobními návštěvami a úpravami :-)). Tak, to je takové zpestření neodvratného zubu času a opravdu vám všem děkuji, že ty články neustále čtete, ač mnohdy jen v počtu několika desítek a spíše méně častěji v řádu stovek.ale i tak to potěší. Vždyť to všechno nemá jinou reklamu, než na Mělníčku ( klukům vlastně děkuji, ač jsou možná také rádi za vše, co se hýbe) a stejně si sem cestu najdete.
Hezký druhý adventní večer!
Žádné komentáře:
Okomentovat