Programová nabídka rozhlasového multiplexu 12C obsahuje 14 domácích stanic.
Proč tedy k takovému neobvyklému zásahu došlo? Vždyť dnes mnozí nadáváme, když se pořad začne cukat a obraz nám kostičkuje. Přitom čteme, jak je to výborná a moderní věc, která je ve vyspělé Evropě již běžná a jde o novou technologii.
Ona každá zábava něco stojí a stejné je to, jak u PC, tak u televize. Čím více dat a čím více programů, tím méně místa pro ostatní. Takový obraz a zvuk jednoho programu zabere určitou část spektra, která je určena televiznímu provozu a programy nám přibývají. Toto pásmo nelze ovšem rozšiřovat, protože je vše dáno fyzikálními podmínkami šíření různých vlnových délek a konečně i různými předpisy s mezinárodní platností. Z tohoto důvodu došlo k přechodu ( a stále dochází v dalších státech) na nový způsob přenosu signálu, kdy je vysílač schopný na jediném kanále, označovaném slovem multiplex přinést k divákovi všechny programy, které v tomto pomyslném šuplíku s omezenou kapacitou právě jsou.
Jeden ze dvou bavorských muxů, které lze tu a tam zachytit na vestavěný teleskop.
Jenže tato technologie sice dává nové možnosti, ale současně je náročnější pro uspokojivý příjem. Pokud vám dříve stačilo natočit anténu do přibližného směru vysílače, nebo jste si dokonce vystačili s odrazy od okolních budov a vřazený zesilovač neumožňoval jen perfektní příjem domácího programu, ale i často zahraničního ze stejného směru, tak to dnes již nelze. Současný příjem je mnohem náročnější na směr, případné překážky v terénu a i při silných výkonech vysílačů nemá takový dosah, jako dřívější technologie. Pozemní zahraniční multiplex tedy mimochodem přijímat lze, ale budete potřebovat především více směrovou anténu než kdysi. Proč slovo mimochodem ? Tak především proto, že zahraniční televizi u nás v nitru republiky dnes s menšími náklady můžete vidět na internetu, v kabelové televizi, nebo na satelitech. I tak má však dnes u nás příjem takzvaného dálkového vysílání T-DAB ( pozemní cestou) své příznivce.
Ovšem, zkoumavější divák si jistě povšiml, že s programy televizními k němu přichází nově také několik našich rozhlasových programů, z nichž některé bychom dokonce na běžném pásmu VKV v našich rádiích marně hledali a naladíme je jenom v televizi, nebo v rádiích, které se na našem trhu teprve začínají objevovat. A není ani divu, že to je proces pomalý a nenápadný, tedy především v ČR. Mnohé stanice, které dnes posloucháme na běžném fm pásmu (VKV) totiž mají platné vysílací licence až do roku 2025, jak píše článek ....http://technet.idnes.cz/cro-teleko-rti-digitalizace-rozhlasu-fleischmann-proti-dab-pob-/tec_audio.aspx?c=A150305_172815_tec_audio_kuz .
Po naladění konkretní stanice, se dozvíte číslo muxu, název stanice, sílu signálu, frekvenci a po dalších funkcích také název pořadu, textové zprávy, případně jméno zpěváka a název písně, jak je běžné na FM či na internetu.
Jiná situace je například v Německu a Polsku, kde je rozhlasová digitalizace daleko dále, než u nás, byť je nutno říci, že u nás se to již také slušně rozjelo, ale zatím pochopitelně bez větší pozornosti veřejnosti. Vždyť běžná fm rádia by měla ještě asi minimálně 8 let vydržet. Možná si řeknete: ,, K čemu to, když už přece máme i přenosná internetová rádia?" To ano, ale sítě jsou převážně zabezpečené a rozhodně nebudou nikdy všude k disposici, zvlášť venku v přírodě. Navíc to nabízí posluchačům tuzemských stanic ještě lepší kvalitu příjmu, než má fm pásmo, anebo internet, a lovcům dálek zatím vynikající příležitosti díky zatím nízkému počtu tuzemských muxů.
Příjem je ovšem závislejší především na troposferických podmínkách. Znamená to, že zatímco běžné stanice ze Saska a Bavorska chytíte v fm- pásmu v různé kvalitě téměř kdykoliv, a některé vzdálenější pak při dobrých podmínkách, tak v rozhlasovém pásmu DAB+ potřebujete ještě o něco lepší podmínky. Ty bývají většinou při přechodu například studené fronty, za mlhy, nebo vám může pomoci stránka předpovědí ... http://www.dxinfocentre.com/tropo_eur.html
K pěkným úlovkům patří i vzdálenější Durynsko. Někdy se jen načte, jindy i hraje. Na pouhý proutek.
Pokud jde jedna stanice v muxu, tak obvykle jdou i ostatní.
Tyto multiplexy vysílají podobně, jako televizní multiplexy hned celou hrst stanic. Vysílají zpravidla ve vertikální polarizaci. Jak tedy postupovat, když ještě nedisponujete směrovou anténou, ale takové rádio pro příjem DAB+ jste si již pořídili ? Předně vysunete teleskop vzhůru do vertikální polohy a zadáte takzvaný scan, který vám načte do paměti rádia názvy stanic, které snad budete moci i poslouchat. Tento načítací signál má trošku jinou úroveň a tak co je psáno, není ještě dáno. To však při trošce praxe objeví každý sám. Rádia pro příjem DAB+ jsou skoro vždy uzpůsobena také pro příjem fm-pásma (VKV) a dražší kousky mají v sobě ještě internetové rádio. Mimochodem, mnohá internetová rádia mají sice fm-pásmo, ale zase nemají DAB+ .
Některá rádia umožňují nejen nejrozšířenější DAB+ ( cca 180-240 MHz) , ale také například ještě starší L-band ( nad 1450 MHz), na kterém u nás zejména na Moravě ještě něco chytíte. Psal jsem tu kdysi o rádiu ( stanici) KBC. To dnes již vysílá kromě SW (KV) ( přes den už jen v neděli) také především v DAB+ , ale nelze předpokládat, že by se stanice stala součástí nějakého blízkého muxu a nejde dokonce ani o internetové rádio.http://www.kbcradio.eu/index.php?dir=1602am Ostatně, v době internetu, kdy si můžete volit stanice podle žánru to ani není důležité.
Pokud tedy chcete poslouchat DAB+ doma, půjde nejspíš o domácí české stanice a možná budete nejspíše trochu laborovat, nebo se zřejmě neobejdete bez nějaké vnější anténky. V terénu a na kopcích je situace ovšem zcela odlišná, a jak jsem napsal, tak tam už záleží na podmínkách i na nadmořské výšce. Neznamená to tedy, že DABu se daří například jen na Chloumku, zejména zahraničnímu, ale krásných výsledků lze při dobrých podmínkách docílit i na vestavěný teleskop přijímače například někde ve 160 m.n.m. To vše je o pokusech. Samozřejmě mluvím o našich sousedech.
Co má vodárna před vehlovickým hřbitovem společného s DAB+ ? Při mé výpravě do těchto končin ( Vehlovice,Liběchov ) to bylo jediné místo, kde se mi ten den na její střeše povedlo chytit a poslouchat vzdálenější Sasko-Anthalsko. Jinde to nešlo. Ovšem, druhý den byly podmínky a dařilo se i jinde.
Takový příjem se chová podobně, jako u televize. Když je signál na hraně, tak se trhá zvuk, až zaniká. Když je dostatečný, tak můžete poslouchat velice kvalitní ( lepší než fm) vysílání třeba bavorské stanice Rock Antene a mnoha dalších ze zachyceného muxu ( multiplex). Samozřejmě, že pokud vám jde o poslech písniček někde v terénu, tak si vystačíte mnohdy s tuzemskými stanicemi, ale pokud vám dělá radost, že stanice vysílá z pěkné dálky, kde to třeba i tak trochu znáte, tak je to dobré občasné zpestření, které zřejmě ještě nějaký ten rok vydrží, než bude přeblaníkováno, přefajnováno apod.. Ostatně, mnoho fajnšmekrů, kteří poslouchali stanice Bayern 3, nebo OE3, či jiná německá rádia tvrdí, že mají úplně jinou hned rozpoznatelnou skladbu záběru písní a něco na tom je.
Nečekejte ale, že pokud se jedná o muxy ( nemyslím stanice obsažené v nich) a hlavně tedy i o ty zahraniční, tak že jich zachytíte kdoví kolik. Zpravidla jde o ty sousední a vzácně i o ty se slabším výkonem, nebo vzdálenější. Můžete je tedy nejspíš potvrzovat, čekat na nové, nebo cestovat a tam někde v krajině nejlépe na kopcích zkoušet. Můj kamarád například zachytil nedaleko Vítkova hrádku za Lipnem v DAB+ vysílač Zugspitze (cca 270 km) v bavorských Alpách. Zjistil, že ač není zrovna na kopci, tak je tím směrem krajina otevřená.
A kolik že lze na Mělníku u zámku naladit v DAB+ stanic ? Pokud nejsou podmínky, nebo jsou naopak velmi špatné podmínky, tak to je 40 - 60 stanic. Pokud jsou podmínky průměrné až mírně dobré, tak to je 60- 98 stanic. Na Chloumku se mi podařilo načíst vyjímečně s trochou štěstí ( momentální poloha i natočení přístroje) až 124 stanic, ale obvykle v příznivých podmínkách to bylo svorně za zámkem i na Chloumku cca 114 stanic.
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat