Milí čtenáři, žijeme tak rychle, že kolikrát ani není možné vše zaznamenat. Na můj včerejší článek mělnický kronikář pan Martin Klihavec skutečně zareagoval a připomněl mi, že o lodi psal v Mělnické radnici letos v květnu. Jistě šlo o překlep a mínil loňský květen. Pokud jde o mě, tak je docela možné, že toto číslo v papírové podobě ke mně buď nedorazilo ( opravdu se to relativně nedávno stalo), anebo to prostě bylo zapomenuto. Však se ne nadarmo říká, že opakování je matka moudrosti. A protože pan Martin Klihavec, se stejně, jako já domnívá, že je krásné, když my, co tady na Mělníku i v jeho okolí žijeme toho víme o svém městě co nejvíce, tak mi rád materiál propůjčil k další propagaci, které není nikdy dost.
Celé toto spojení má pak ještě další kouzlo. Jak sám píše, tak po zveřejnění článku mu jeden další čtenář zaslal odkaz na jisté německé stránky, kde se s naší lodí setkáváme znovu: http://www.binnenschifferforum.de/forum/showthread.php?18944-DUKLA-Seitenradmotorschlepper
a prý to stojí za to navštívit. A konečně, myslím, že je fantastické, že ve chvíli, kdy jsme si opět připomněli, že nám tady u Labe chybí něco, co všude jinde u řek je, tak že tady máme materiál, který je důkazem toho, že si to nemyslím jenom já a několik lidí, ale že ta myšlenka je tu už dávno.
Nebojte se a pojďte se zapojit do diskusí, které jsem v posledních třech článcích uvedl v život. Není vás sice mnoho, ale už teď to jsou skutečně krásné výsledky. Začíná se ukazovat, že každého jedince těší na Mělníku primárně něco jiného, byť k němu máme všichni vztah a zkuste si také zadat to své přání, jaký život u Labe je dle vašeho gusta, a dozvíte se, jak to vidí ostatní :-).
Nyní tedy již dodaný materiál k faktu, že se tu uvažovalo o zřízení zvláštní restaurace na břehu Labe v podobě velké lodi:
Kolesový remorkér Dukla na břehu Labe pod Mělníkem
V loděnici v Praze - Libni byl v roce 1953 spuštěn na vodu bočnokolesový motorový remorkér Dukla o délce 64 metrů, šířce 8 metrů a výšce 5 metrů. V té době nebyl ještě schopen samostatné plavby, protože neměl namontovaná kolesa a kolesnice. Byl odtažen do loděnice v Ústí nad Labem, kde mu byly dodatečně namontovány. Tyto práce nemohly být provedeny v Praze, protože s namontovanými kolesy dosahoval šířky 17 metrů a takto široké lodě nemohly proplout komorami na vltavsko-labské vodní cestě mezi Prahou a Ústím nad Labem. Koncem roku 1953 začal zkušební provoz tohoto 285 tun těžkého remorkéru a ČSPLO (Československá plavba labsko-oderská) remorkér v pořizovací hodnotě 5 milionů Kčs převzala v roce 1959. Kvůli své velké šířce byl využíván k vlečení lodí mezi Ústím nad Labem a Hamburkem. Bočnokolesový motorový remorkér Dukla byl během zimní přestávky na přelomu let 1965/1966 osazen novými motory Škoda místo dosavadních motorů ČKD. Spotřeba paliva na 1 hodinu plavby činila 117 litrů. Z provozu byl vyřazen v roce 1979. Motory a ostatní strojní zařízení bylo z lodi vymontováno a trup byl odprodán v roce 1983 městu Mělník, které plánovalo, že z něj na břehu Labe nedaleko mostu pod Mělníkem vybuduje stylovou restauraci o kapacitě 66 míst s ubytováním o počtu 48 lůžek. Z tohoto důvodu bylo těleso remorkéru vytaženo v roce 1986 na břeh a natřeno zinkem pro prodloužení životnosti. Po roce 1989 bohužel z plánů sešlo a těleso v roce 1993 nabízely České přístavy a.s. k odprodeji. Zájemce, který by realizoval původně plánovanou myšlenku se však nenašel a torzo lodi bylo v roce 1994 sešrotováno. Na břehu řeky Labe, kde měla být vybudována tato netradiční restaurace, jsou dodnes betonové podstavce, na kterých loď stála.
Martin Klihavec, kronikář města Mělníka
Žádné komentáře:
Okomentovat