Čekají Polabský mlýn na Pšovce lepší časy? Bude to mlýn pro lidi?

Milí čtenáři, již mnohokrát jsem kritizoval situaci kolem mlýnů při říčce Pšovce a zapomínat by se nemělo také na Liběchovku. Pokud u některých památek shledáváme, že se oblékají do nových šatů, tak vodní mlýny u nás v okrese to zrovna nejsou. Také je trochu na škodu, že vlastníci  těch hezčích zachovalejších mlýnů ( Štampach, Kroužek, Mlčeň) nežijí zrovna myšlenkou turistického ruchu ve vztahu k mlynářství  Zde jsem také v jednom článku kdysi porovnával údolí říčky Punkvy s podobným Kokořínským údolím. Jim tam mlýny na říčce Punkvě chybí, tak si tam udělali poblíž Blanska aspoň záchytné parkoviště s odjezdovým stanovištěm ekovláčků a všemu tomu dominuje jakási restaurace v podobě repliky vodního mlýna, kde může návštěvník po čas sezení sledovat od stolu otáčející se vodní mlýnské kolo.

Na stránkách iSoutoku jsme se mohli na podzim v nějakém článku seznámit, že Polabskému mlýnu na Pšovce, se snad blýsklo na lepší časy v podobě nového vlastníka a je tu určitá šance na záchranu tohoto díla. V novém článku iSoutoku http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/768-polabsky-podlabsky-certovsky-kosairuv-mlyn-certovka
přichází nyní smělá myšlenka majitele věnovat se mlýnskému náhonu, která s trochou nadsázky poukazuje na to, že by se tu mohl stát vskutku opravdový zázrak, který se snad už mnozí bojíme vyslovit, abychom něco nezakřikli.

Snad bych přešel článek mlčením, ale nadějná zpráva mi udělala takovou radost, že jsem zde zařadil fotografie staré téměř 11 let a skutečnost mě donutila, abych se pokusil také na netu něco o mlýně zjistit. A objevil jsem přitom docela zajímavé stránky http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/768-polabsky-podlabsky-certovsky-kosairuv-mlyn-certovka .
Už jen skutečnost, že jde o mlýn středověký dodává stavbě další hodnotu, byť mlýny jsou nesmírně starými stavbami.

 Nyní si dáme ještě na závěr anketu, ale nejdříve si prohlédněte obrázky:
Ještě tu mám odkaz na jeden slavný vodní mlýn, který Soutok loni v srpnu na Moravě ve Slupi navštívil: http://soutok.blogspot.cz/2015/08/vodni-mlyn-ve-slupu-byva-castym-nametem.html

Aktualizace 21.2.2016 v 11.30: Víte co jsem zapomněl v článku uvést ?

Rád udávám všechny možnosti tohoto místa. Tak tedy: Zastávka výletní lodi. Převoz přes řeku. Venkovní posezení na cyklostezce u mlýna. Nemusel jsem to nijak vymýšlet. Zde skutečně přívoz byl, zastávka lodí na významnějších míst u měst bývá také, občerstvení u řek také a vše to připomíná například situaci u městečka Velké Žernoseky v okrese Litoměřice.

Aktualizace 21.2. 2016 v 16.30:

Letecký pohled na Polabský mlýn ve středu obrázku. Cesta koryta říčky Pšovky je na obrázku patrná.

Tak samozřejmě, že komentář má pravdu a situace skutečně není vůbec příznivá smělejším plánům. Stačí se podívat na fotografii a vidíme, že veškerou tu původní přírodní zeleň rázně utnuly prostory přístavu. Jen přes samotnou říčku vede důležitá spojovací vlečka přístavu s mělnickým nádražím a tuším, že o něco níže i silniční komunikace, což ostatně vidíme na fotografiích pořízených přes Labe. Navíc je zde dnes i protipovodňová hráz s protipovodňovými vraty. Vše je zřejmě na pozemcích přístavu a je i vyloučeno, aby po pravém břehu někdy mohla vést nějaká cyklotrasa. V aktualizaci šlo spíše o to připomenout další teoretické možnosti, které se v jiných příznivějších podmínkách skutečně vyskytují, ale zde by šlo zřejmě o složitá jednání s případnými stavebními zásahy, které by vůbec nemusely být adekvátní vynaloženému úsilí.

Samozřejmě, že pokud by mlýn byl opravdu kombinací pohostinství a expozice, tak komu by se nelíbilo jeho další možné napojení přímo na cyklostezku na druhém břehu Labe, nebo dokonce návaznost přímo na lodní výletní spojení ? Ovšem, jde opravdu jen o ty nejsmělejší nápady, které nemají moc nadějí a spíše patří do říše fantazie. Úspěchem by skutečně bylo už jen to, pokud  by se v první etapě podařilo vytvořit zde skutečně krásný kout s krásnými prvky gastronomie i určité mlýnské, případně i jiné expozice. To ovšem pochopitelně podléhá osobním rozhodnutím a záměrům samotného majitele objektu i přilehlých pozemků. Smyslem Soutoku zde bylo představit lidský pohled na věc. Také jsem rád ( a jistě nejsem sám), že se podařilo zachránit budovu vinného lisu v Podhradí, avšak budu samozřejmě vždy říkat, že je škoda, že to není nějaká vinárnička, která by se do vinného svahu města jistě hodila a běžně to vidíme jinde, kde mají zřejmě toto takzvaně ošetřené. Jak si jinak vysvětlit fakt, že nám zahraniční televize většinou ukazují vinice, kde hned také nechybí místa na degustaci? A tak to prostě dnes chodí. Směle se plánuje, a pak se třeba i něco podaří ke spokojenosti většiny a vlastně všech.

Aktualizace 3.7. 2016 :

Dnes jsem se tak podíval na tento článek, protože se často dívám na články, které ten den mají z nějakého důvodu větší návštěvnost. Prohlížel jsem fotografie a zvláště tu, kde říčka Pšovka podtéká trať i silnici v areálu přístavu. Dnes jsou sice v cestě ještě otevřená protipovodňová vrata, ale stejně mě nahlodává taková myšlenka, zda by třeba od mlýna i po nějaké technické úpravě pod oběma mosty nebyla schopna proplout aspoň nějaká pramice ;-), která by mohla návštěvníky mlýna přepravit například na cyklostezku na druhé straně řeky. Pořád je nad čím hloubat :-)) , ale je pravda, že mediálně je kolem mlýna zase několik měsíců naprostá tma.