Mapa v oblasti říčky Punkvy. Červeně je vyznačena oblast, která byla ještě začátkem 90. let normální automobilovou komunikací. Již v roce 1999 zde byl povolený průjezd pouze cyklistům a turistickým ekovláčkům.
Kdo by ten pocit neznal ? Přijde jaro a mnozí se s radostí zejména o nějakém tom víkendu projedeme autem, nebo na kole malebným údolím říčky Pšovky, která tu teče pohádkově mezi skalami a napájí i několik krásných rybníků. Jenže, ten pocit kochání se krajinou nám vydrží do chvíle, kdy zjistíme,že tu nejsme sami. Silnice není nijak široká, občas je třeba se minout s protijedoucími auty a občas je třeba předjet skupinku cyklistů.
Někdy je těch skupinek cyklistů za sebou více, automobilistů po obou stranách také a Kokořínské údolí, se nám začne dopravně ucpávat. Až dosud jsem mnohdy kritizoval nevzhledný a polorozbořený areál hotelů Dolina s Harasovem, včetně nedostaveného srubu u rybníka, ale jinak je nutno říci, že tu rostou i nové hotely včetně té poslední stavby přímo naproti Grobiánovi. Lze tedy očekávat, že provoz zde ještě v budoucnu zřejmě stoupne.
Na první pohled by se mohlo zdát, že to lze všechno do budoucna snadno jednou vyřešit. Vždyť nejsme první, kdo má tento problém. Řešení se nabízí na Moravě. Pojďme se na to podívat.
Jednou z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších oblastí v ČR je Moravský kras. Jeho nejatraktivnější častí jsou čtyři veřejnosti přístupné krápníkové jeskyně, které jsou od sebe vzdáleny jen několik kilometrů ( Sloupsko-Šošuvské jeskyně, Punkevní jeskyně, Balcarka,Kateřinská jeskyně). Červeně vyznačená část byla v minulosti běžnou okresní silničkou, která spojovala především města Blansko a Sloup, byla běžně přístupná silničnímu provozu a hojně využívána právě k návštěvě jeskyní. Byla, ale také využívána k cestám mezi Sloupem a Blanskem, se zvlášť turistickým záměrem.
Jenže, zřejmě i se vzestupem cykloturistiky a snahy ochrany CHKO bylo přistoupeno k radikálnímu kroku. Silnice byla uzavřena běžnému automobilovému provozu a asfalt začal sloužit pouze turistickým ekovláčkům a cyklistům. V místě nazvaném Skalní mlýn bylo zřízeno velké záchytné parkoviště, leží zde hlavní stanice ekovláčků a vyrostla zde replika vodního mlýna, kde se mohou návštěvníci občerstvit, užít restaurace, nakoupit suvenýry, jízdenky na vláček a obdivovat z restauračních prostor točící se vodní kolo na říčce Punkvě. Je možné, že tu za více než 15 let vyrostlo i více dalších aktivit. Jelikož údolí nápadně připomíná ve své podstatě Kokořínský Důl, tak není divu, že se nabízí jisté srovnání. Vždyť jde také o CHKO, také o údolí, také o okresní silnici a také zde teče říčka i jezdí cyklisté.
Z diskuse na Mělníčku nedávno zazněla taková otázka, kterou lze charakterizovat asi takto: ,, Bude dost místa a ohleduplnosti v Kokořínském Dole v budoucnu pro všechny ?"
Plánek Kokořínského Dolu s vyznačením červeného T, které by mohlo sloužit pouze provozu cyklistů, ekovláčků, případně podobnému druhu dopravy.
Kdysi dávno tento návrh již někde v nějakém komentáři v Mělníčku zazněl, a tak myslím není od věci obě situace porovnat.
V čem je situace jiná ? Spíše bych řekl, že tady se logicky nikomu do takového radikálního řešení nechce a není to jen kvůli chatařům i obyvatelům usedlostí Štampach a Kroužek. Teoreticky by to totiž problém být neměl. Vždyť existují takzvané vyjímky z provozu pro osadníky i zásobování, a s vyjímkou zmíněných mlýnů vlastně začíná zatím hustější chatařské osídlení prakticky až od Harasova, ale především až před samotnou obcí Kokořínský Důl od osady Harakoko.
Je tu však řada dalších velkých proti. Zhoustl by provoz na silnicích z Mělníka přes Střemy do Mšena i přes obec Kokořín a automobilisté by se dost nešťastně míjeli v úzkých a prudkých, přes zimu špatně udržovaných i hůře sjízdných serpentinách do obcí Kokořín a Kanina, byť by toto mohlo být ošetřené semafory a nápad změny by se mohl týkat jen určité části sezony.
Další problém je ten, že Kokořínsko je také oblíbeným cílem motorkářů, občas tu probíhá veterán rally, řada lidí touží po koupeli v rybníku Harasov ( kdysi i koupališti Dolina), automobilisté se během projížďky rádi kochají krajinou, která je tu zajímavější ( i díky vodním plochám), než ta v blízkosti Punkvy, je v Kokořínském Dole autokemp, řada táborů pro děti a chybí tu už snad jen nějaký ten funkční vodní mlýn, který by mohla veřejnost obdivovat.
Když to tak shrneme, tak opravdu není divu, že zejména v jarních a letních měsících, a především snad ještě o víkendech je lepší se proplétat ohleduplně mezi cyklisty ( nebo obráceně) a soustředěně sledovat protisměr.Mnozí místní cyklisté naopak vědí, že se nedoporučuje údolím projíždět zejména v neděli odpoledne ve směru k Mělníku. Smutný bývá v květnu také pohled na rozježděné žáby nedaleko odbočky do Vysoké, byť tu ochranáři natahují tou dobou ochranné sítě.
Zatím snad není situace ještě tak alarmující, ale určitá hrozba přeplnění této komunikace tu v určitých ročních obdobích je a tím i vzrůstá nebezpečí újmy na zdraví s ohrožením života. Jízda na kole po asfaltce v údolí říčky Pšovky je krásná i příjemná. Jak pro cyklisty, tak pro automobilisty a bohužel tu není možnost vytvořit podle Pšovky nějakou souběžnou cyklokomunikaci a oddělit tak obě skupiny od sebe, jako se to podařilo v případě červené turistické Máchovi cesty. Jednou může být provoz v této nejatraktivnější části CHKO Kokořínsko alarmující, stejně tak, jako je tomu dnes v Mělníku.
Aktualizace: A nakonec ještě taková myšlenka. Snad už se brzy dočkáme toho, že začne někdo konečně lokálku opět montovat. Právě třeba nádražíčka Lhotka a Kanina jsou jako dělaná pro přípoje ekovláčků, které návštěvníky dovezou do centra této žádané oblasti za jejich představou trávení rekreačního času. ( hrad,restaurace, koupání,automobilisty oblíbené Pokličky, turistika apod.)
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat