Pokud je celý obchvat Mělníka určitou
zvláštní záležitostí v dějinách dopravy u nás, tak o druhé etapě výstavby ze čtyř etap to platí dvojnásob. Když si jenom tak z hlavy zrekapitulujeme období posledních 20 let, tak zjistíme, že se v celé situaci pěkně plácáme.
Musím se vrátit až do roku 2005, kdy se několik lidí k téma pokoušelo pro svoji zábavu i s třeba zajímavým nápadem veřejně diskutovat na webu ...
http://melnicek.cz/ . V podstatě došli ke stejným závěrům, jako později v tisku řada odborníků, byť se začal prosazovat i důležitý názor, že Mělník není jenom městem, které je potřeba nějak šikovně objet hlavním tahem, ale je i významným cílovým městem nákladní dopravy, To zejména z důvodu významného mělnického přístavu, ale pochopitelně i z důvodů zásobování.
Ostatně, již v 90. letech po stavbě moderního mostu přes řeku Labe se mylně předpokládalo, že je vše z velké části vyřešeno, protože kamionová doprava bude vlastně jen projíždět nepatrnou částí čtvrtí Pšovka, kde případně uhne do přístavu, nebo bude pokračovat směrem k Liběchovu ( Karlovy Vary-Česká Lípa, Štětí), případně k Nové Vsi .Nikdo nějak nepovažoval tehdy za nutné řešit směr od Mladé Boleslavi.
Celkově panovala představa, že dálnice D8 bude pro svoji rychlost i pohodlnost dost atraktivní pro osobní i nákladní dopravu z Prahy, i když je cesta z hlavního města o cca 11 km delší. Navíc se zdálo, že pro nákladní dopravu z Mladé Boleslavi bude mít Mělník smysl pouze jako cílové město. Do České Lípy se z tohoto města jezdí po silnici číslo 38 a západní směr ( Slaný, Karlovy Vary) měl být řešen po dosud nevybudované severní obchvatové pražské magistrále.
Tam zůstalo jen u snů a ani bych se nedivil, že si své řekli i ochránci přírody, protože území na sever od Prahy v blízkosti řeky Vltavy má něco do sebe. Je to takový protipól jihu Prahy, kde se však přeci jen podařilo najít lokalitu pro vybudování dnešního Barrandovského mostu.
Z tisku se pak dozvídáme o věcech zmíněných v diskusích na Mělníčku, že případný nákladný obchvat mohl jít od Kelských Větrušic sedlem Turbovického vrchu kolem Jelenic a Mělnické Vrutice, kde narážel na odpor ochranářů z důvodů NPP Polabská černava, nebo PP Dolní Pšovka.
Pokud by uhýbal jen o něco dříve mezi obce Velký Borek, Skuhrov a Malý Újezd, tak zase narážel na nesouhlas občanů dotčených obcí v rozhovorech s tehdejším starostou města panem Neumanem ( ODS).
Současné variantě, se zejména po výstavbě první etapy přezdívá posměšně průtah a bývá kritizována za určité oddělení čtvrti Rousovice od vlastního města táhnoucího se až na vrchol mělnického kopce. Ještě horší je situace v období budování druhé etapy, kdy řada lidí považuje Bezručovu ulici za nepříjemnou dopravní barieru, kterou je nutné překonat při cestách k železničnímu i autobusovému nádraží, jakož třeba ke koupališti, zimnímu stadionu, ale také k celé řadě obchodních supermarketů.
Co dokončení druhé etapy lidem přinese ? Vzhlížíme k tomu pozitivně a s nadějí, že Bezručova ulice již nebude snad tak frekventovaná. Zapomínáme však trošku na fakt, že zejména nákladní doprava, ale i vše, co chce jen Mělník objet, tak bude pokračovat podle kolejí ke Kokořínské ulici na Blatech, čímž znepříjemní chodcům i cyklistům přístup k vlakovému nádraží a problémem bude samozřejmě i ona dnes relativně poklidná křižovatka u závor na Kokořínské ulici.
Možná to bude někdo řešit při cestě od České Lípy odbočením do Vodárenské ulice v blízkosti závor u supermarketu Eva. Pokud to půjde, tak pak s následným pokračováním přes kruhový objezd na Pivovaře a po Bezručově ulici kolem autobusového nádraží, kde tedy bude opět překážkou chodcům a cyklistům na cestě k oběma nádražím.
Jinými slovy je možné, že nám dokončení druhé etapy obchvatu může přinést nečekané problémy v ulici Bezručova i Nádražní, ale je to jen můj laický pohled. Určitě bude vše zajímavější po dalších etapách, kdy si snad bohužel na úkor romantického okolí čtvrti Blata oddychnou ti, kteří již celá desetiletí trpí věčně zavíranými závory u železniční stanice ve směru na Kokořín a Mšeno, pokud se vydají nějakým způsobem na obchvat a s přemostěním na konci Blat (ve směru na Velký Borek) na kruhový objezd do Rousovic.
Mimochodem, šel jsem v pátek v podvečer pěšky od budovaného mostu až na Kokořínskou ulici a nepotkal jsem jediný vlak. Jen jsem došel k závorám, už se zavíraly.
Ani si sám neumím představit, jak moc to změní atmosféru těchto míst. Na druhou stranu se nejsme ochotni dívat na situaci v sousedním Liběchově, kde snad ani obchvat být nemůže. Můj nepopulární názor je ten, že kdyby neměl mnohdy každý člen rodiny auto, kterým musí nutně někam jet, tak by to bylo také jiné. Ostatně, potkal jsem v páteční podvečer mnoho prázdných autobusů linek 474, 747 ( MHD).
Jenže, dnes už nechce nikdo pátrat v jízdních řádech, na něco čekat, něčemu se přizpůsobovat, ale hned teď okamžitě jet. Jinak je samozřejmě celá řada velkých měst, kde jejich občané vědí, že každých 15 - 30 minut jim někam něco jede a vyplatí se to z celé řady důvodů. Pro úplnost musím dodat, že samozřejmě existuje spousta druhů dopravy osobní i nákladní ( železnice, lodi, autobusy ...), což by jistě také pomohlo.
Za vzor lze považovat linku číslo 369 mezi Mělníkem a Prahou, kde není nouze o cestující a nikdo neřeší díky dopravě v taktu ani jízdní řád. Ta má i svůj železniční doplněk, který však doplatil na fakt, že nekončí na hlavním pražském nádraží a jistě je i na škodu, že nebyl prodloužen v rámci příměstské dopravy přes jih Prahy do Dobříše, jak bylo zprvu navrhováno.
Aktualizace 13.6. ve 22 hodin : To jsou náhody. Začnu rozebírat dopravu a o tři dny později se objeví článek, kde to autor vidí podobně. Ten odkaz jsem sem musel v rámci aktualizace vložit.
Pokračování původního článku :
Až tímto prostorem povede ve třetí a potažmo čtvrté etapě silnice, tak snad budeme moci teprve hovořit o určitém úspěchu.
Dva obrázky, které mi říkají, že život je všude kolem nás a leckde se dá velmi rychle i bezstarostně dojet, byt se jedná o vzdálenost třeba 300 km. Jen škoda, že zájemci o cesty vlakem musí často studovat, které jízdenky, kdy, kam a s kým jsou vůbec k cestování vhodné.
Rakouská severozápadní dráha vede přes Mělník od roku 1874. Svoji nulu má ve Vídni, pokračuje přes Znojmo, Jihlavu, Kolín, Nymburk, Mělník ( zde hodnoty kolem 370 km na hektometrovnících v kolejišti) a končí na hranici za Děčínem.
Snad již od března se tu ceny drží na stejné úrovni. Na hustotu dopravy to však vliv nemá. Níže je odkaz na článek, kde si můžete ověřit na stejném sloupku naprosto stejnou hodnotu.
U nádraží ČD jsem objevil i nějaké turistické boxy pro návštěvníky našeho města, kteří si zde budou chtít dočasně uložit nějaké zboží.
Zde mám tedy zase nějaké snímky z Mýtní ulice. Nejvíce se změnila situace na mostíku u mlýna a patrná je i rekonstrukce hráze odtokové části mlýnského náhonu. Nutno říci, že již celá dlouhá Růžová ulice v sousedství ( vede ze Skuhrova souběžně s Mladoboleslavskou ulicí až téměř ke kruhovému objezdu v Rousovicích) je vyasfaltována. Její délka je 1 200 metrů. Server mapy.cz ukazuje, že chodec by po ní šel asi 19 minut.
V závěru jsem si neodpustil návštěvu vyhlídky u zámku, kde již netrpělivě čekám na otevření části u vily Karola s krásným výhledem na celé České středohoří. Z dálky 60 km mě pozdravoval hotel Komáří vížka v Krušných horách, kde jsem byl loni na výletě. Obrázek jen dokládá, jak daleko na SZ nám zapadá slunce v těchto dnech poblíž letního slunovratu.
Poslední snímek je vlastně určitou vzácností. Na mělnické chrámové věži není 9.30, ale 21.30 hodin. Tolik světla máme opravdu jen v těchto dnech poblíž slunovratu. Není tak daleko doba, kdy se chtěla Evropa bavit o existenci letního času, ale přišly jiné větší problémy. To je tedy z podvečerní páteční vycházky vše.
Pěkný víkend.
