Asi nejsledovanější dopravní událostí posledních měsíců v Mělníku byla rekonstrukce Nádražní ulice, která neznamenala jen závažnou změnu v husté silniční dopravě, ale byla určitým způsobem nepříjemná i pro cestující po železnici. Ti se sice nemuseli dva měsíce soustředit na bezpečný přechod silné dopravní tepny, která tudy před budovou nádraží prochází, ale průchod staveništěm přes komunikaci na nástupiště nádraží a případně až do budovy k pokladně ČD vyžadoval rovněž jistou opatrnost.
Jak se práce blížily k závěru, tak Soutok spekuloval nad tím, zda je přechod pro pěší na dobrém místě a zda se tu třeba neměl vybudovat nějaký podchod, nebo nadchod, jako to někde bývá. Sice ještě probíhají ty opravdu nejdrobnější dodělávky, ale již nastal čas, kdy tu máme výsledek, který samozřejmě nemusí být do budoucna konečný a nastal tak čas místo navštívit a odnést si první dojmy. Vždyť se ještě nedávno nedalo nikde ke komunikaci pořádně dostat s vyjímkou úzkého pásu pro pěší poblíž nádražní budovy.
Mě osobně samozřejmě tyto veřejné nádražní prostory zvlášť zajímají, protože se pomalu blížím k věku, kdy člověk případné cestování již nemusí směřovat jen do víkendů a tato aktivita se mu doslova i lékaři doporučuje. Netřeba dodávat, že cestování rozvíjí a posiluje nejen fyzickou zdatnost v terénu, ale nutí člověka k nejrůznějším myšlenkám, řešení situací a v neposlední řadě přináší dotyčnému radost z pobytu v nějaké lokalitě. Krom toho je mnoho důvodů, proč lidé užívají někdy k cestování vlaky a mělo by být v zájmu společnosti učinit v dnešní hektické době přecházení důležitých komunikací co nejpříjemnější a snad i lehce dobrodružné. On i takový pohled z lávky pro pěší může být zajímavou atrakcí.
Včera se mi tedy konečně naskytla chvíle, abych mohl tyto prostory navštívit a podívat se, jaké možnosti se tedy nabízejí chodcům v oblasti přístupových cest, a jaké možnosti se nabízejí řidičům v oblasti parkování v blízkosti nádraží. Protože byla ulice Jiřího z Poděbrad po dva měsíce jedinou legální přístupovou pěší komunikací, tak tentokrát jsem vyšel od supermarketu Eva a z pozice chodce jsem musel chválit. Všimněte si, jak máme ten chodník krásně v dostatečné vzdálenosti od vozovky, což je velmi příjemné.
Přiznám se vám, že ani nevím, co dnes vůbec mezi sběrným dvorem a ulicí Jiřího z Poděbrad máme za firmy, ale nemohl jsem přehlédnout další souběžnou asfaltovou plochu, která tu začíná a na níž je později i několik u chodníku od sebe oddělených parkovacích podélných stání. V každém případě dojdete až k novému přechodu pro pěší, který je čerstvou novinkou a máte jej níže na obrázku.
Někteří jazykové tvrdí, že to slavné parkoviště vedle nádraží, které bylo určeno původně cestujícícím bude nyní častěji užíváno i zaměstnanci a spíše snad případnými zákazníky právě těch dotyčných firem při Nádražní ulici, ale pravdou je, že tento pěší přechod ve směru od Evy je tu dost rozumným nápadem. Samozřejmě, že jej užijí všichni, kteří budou mít důvod vydat se z nádraží do tohoto směru, nebo opačně.
Při příchodu na perón mě zaujalo, že zatímco jsem v polovině července dojezdil vlaky na Jízdenku na léto a následujících několik spíše víkendů, se tu při mých průzkumných návštěvách nic nedělo, tak tu nyní překvapivě vyrostly neskutečně dlouhá nástupiště. To obvykle svědčí o tom, že se na nádražích počítá buď s delšími vlakovými osobními soupravami, nebo je někdy takové stanoviště užito i pro dojezd dvou kratších vlaků z více směrů.
Jasnou odpověď mi dala tato pro mě zde dosud nevídaná nová situace. Místo obvyklé rychlíkové čínské soupravy Sírius v netradiční černé barvě pro službu firmy RegioJet, se nám tu objevilo něco zcela jiného. Co to je ? Samozřejmě zapracoval internet a máme hned jasno. Výrobcem je polská firma Pesa Bydgošť, která dodala RegioJetu několik jednotek na tratě v okolí Prahy. Ty jsou nasazovány na tratě mezi Prahou a Benešovem u Prahy, ale také do Úval. Více v článku níže.
Jak se však náhle objevila Pesa u nás na Mělníku, a jak to s ní tedy u nás je ? V článku níže se dočtete, že jde tedy o dočasnou náhradní víkendovou záležitost. Fotografové vlaků ( šotouši) by tak tedy měli zpozornět.
Ovšem, RegioJet ještě objednal další jednotky pro konstrukční rychlost až 200 km/ hod , které budou od prosince 2026 nasazeny na koridor Kolín - Havlíčkův Brod - Brno. Ty mají být testovány v únoru 2026 na zkušebním okruhu ve Velimi, než tedy půjdou na koridor. Jak si však vysvětlit, že nám zmizel Sírius ? Zřejmě k nám přijela zkušebně některá z těch dřívějších jednotek, co byla již nasazena u Prahy a později pod Krušnými horami. Mohu tedy říci, že jednotkou v sobotu v podvečer přijelo opravdu množství lidí. Byl jsem jednotkou i množstvím cestujících tak překvapený, že už jsem nestihl ani další foto, či dokonce video. Sobota však mívá celkem logicky z turistických důvodů silnější přepravu cestujících.
RegioJet tedy bude mít na starost provoz rychlíků na koridoru Kolín - Havlíčkův Brod -Brno až v přespříštím JŘ od prosince 2026 / 2027 . Níže dávám odkaz na návrh JŘ, který bude platit od prosince 2025 do prosince 2026 :
Nicméně je zarážející, že zatímco si všichni naši státní sousedé svého národního dopravce považují a má jméno, tak nabubřelý aparát ČD na nábřeží Ludvíka Svobody v Praze předává každoročně s ledovým klidem do rukou soukromých společností jednu spoj za druhou a často již i celé tratě. Cestující to asi nejvíce cítí na postupné degradaci Jízdenky na léto, k jejíž koupi vás již od roku 2014 každoročně lákám, a to veliké množství výletů zde na Soutoku do nejrůznějších míst naši vlasti vzniklo jen díky jí.
Není tedy v okolí nádraží v tuto chvíli ještě vše hotovo, ale jde již opravdu o maličkosti na pár dnů. Nicméně, plány s touto nádražní stanicí i mělnickými přejezdy jsou tak nejasné, že zde rozhodně nemůže být řeč o nějakém finálním výsledku. Ostatně, vzpomeňme na projekt ,, živá nádraží". Nikdy se tu nepovedlo to, co je jinde běžné. Jen pamětníci vzpomínají na stánek se zmrzlinou a občerstvením. Na stánek s novinovou službou při východu ze stanice. Na restauraci přes ulici. Není dokonce jasný ani osud lokálky, která tu začíná a na rozdíl od severních lokálek na Ústecku neustále bojuje o přežití.
A vzpomeňte na seriál ....
...., kdy byl Mělník v 70. a 80. letech dokonce stanicí s mezinárodní pokladnou. Rovněž se zase kolem roku 2007 spekulovalo o lince Mělník - Praha - Dobříš / Mníšek pod Brdy ..., která lehce připomíná regionální linku našich sousedů Schöna - Bad Schandau - Dresden - Meissen. Ale, nedivme se, protože dnes je vše problém. Čtu nyní knihu o trati Liberec - Harrachov- Jelení Hora a je tam úžasný nápad propojení úseku Kořenov - Jablonec nad Jizerou, který by vlastně zadal vzniku skutečnému železničnímu podhorskému propojení od Liberce až po Trutnov. Zajímavá myšlenka.
Blíží se volby a před námi je spousta otazníků, které se budou týkat lecčehos a samozřejmě i dopravy. To nemá cenu nějak více komentovat. Výsledky se ukáží stejně tak, jako po každých volbách, kdy se nejprve skládají koalice, a pak přichází různé odsouhlasené zákony, které nás i mnohdy ovlivní. Doprohlédněte si tedy obrázky a pěkný zbytek neděle !
Žádné komentáře:
Okomentovat