Přátelé, dne 11.11. 2011 v 11 hodin dopoledne napsal zakladatel Soutoku Roman Rak první článek na tomto webu. Moje maličkost dostala tehdy nabídku, zda bych neměl zájem, se zde aspoň občas podělit nějakou fotografií. To jsem samozřejmě mohl, ale zatímco někteří lidé mezi námi mají problém vůbec napsat několik vět ( ani je to nebaví psát), nebo i něco vyfotit, tak u mě šlo o jistou možnost navázání na předešlou tvůrčí aktivitu.
Ta sice patřila nejprve v letech 1992 - 1995 poesii v mělnickém Pegasu, ale už od roku 1998 jsem se pohyboval v tehdy velkém celorepublikovém hoby nadšenců a majitelů občanských radiostanic. Zdánlivě se jedná o dva naprosto odlišné a vzdálené zájmy, ale ve skutečnosti jsem i tady mohl tvořit, psát a využít i určitého básnického citu při popisu reportáží z akcí a soutěží. I proto zřejmě některé články neskončily jen na zájmovém komunitním webu, ale putovaly do jediného nadnárodního časopisu ( pro Čechy a Slovensko) s titulem Výzva na kanále.
Bohužel bylo pro toto hoby vybráno možná lehce úmyslně nepříliš technicky vhodné rozhlasové pásmo, které ve slunečním jedenáctiletém cyklu znamenalo nakonec někdy do roku 2008 zánik. To už ovšem nebylo pod vlivem přírodních událostí co psát, a tak jsem byl velmi rád, když se mi podařilo psát asi v roce 2005 dva měsíce typy na výlety i o světě rozhlasových vln do regionálních novin. Tady přišla další zajímavá zkušenost. V novinách se píše samozřejmě jinak, než na webu a dílo vznikne v nějakém pracovním prostředí, kde někdo rozhodne, co bude zveřejněno. I ten vlivný se může změnit.
Pak už přišel v roce 2007 můj první web, ze kterého vybírám články pro seriál Střípky z dění na Mělníku. Včera jste se na prvním obrázku dočetli, proč jsem to vůbec zkusil, byť jsem si tehdy určitou specializací tak trošku omezil téma. Oproti tomu má Soutok mnohem širší záběr. Protože tu píši už neuvěřitelných 14 let, tak ani to dění v průběhu času nijak popisovat nebudu. Toho je tu všude plno a je jané, že novým fenoménem je facebook.
Nicméně je stále zajímavé, že to někdo čte, že si sem čtenáři najdou cestu prakticky bez doporučení, nebo reklamy někde jinde. Pro mě to má ještě jednu zvláštnost, která je mi kromě vlastní tvorby a sledování nejasné, ale při pohledu na mapu občas zábavné statistiky zábavou. Je to jako hra. Víte, že aby byl čtenář, tak musíte dle možností nejlépe do týdne něco napsat. A to se zatím k dnešku pořád dařilo, byť se člověk na žádné zájmové téma nespecializuje, ani téměř necestuje a s věkem potřebuje i více času na zotavenou. Prostě, objevit nápad na téma, který by někoho i napříště přitáhl.
Jak jistě víte, tak Roman Rak je zpět a podle svých slov posunul Soutok zase trochu dále. Ano, posunul, protože tu máme navíc na youtube Soutok kanál, kde může dělat to, co ho vždy lákalo více a sledovanost to nemá špatnou ...
Na můj vkus je dnes už toho dění kolem nás až příliš a logicky se již každý díváme na různé věci jinak. Člověk ve 40 letech je schopen o víkendu jet každý den někam jinam na výlet a vstřebává to. Člověk po 60. roce, se dokáže z jednoho výletu těšit týdny a stále tím žije. Máme toho po pracovním týdnu prostě již tak nějak dost, což dříve nebývalo. Přeji mu, ať si to užívá tak, jako zatím já zde to psaní, které doplňuji různými obrázky. A vám přeji, abyste na youtube kanálu Soutoku nacházeli zajímavé rozhovory a reportáže, a tady snad ještě trošku těch různých občasných zajímavostí a obrázků, které nemusí být výstavní, ale potěší.
Právě v depresivních dnech mají vzpomínky na veselejší chvíle velkou cenu. Níže tedy máte další dobový článek z webu, na kterém jsem si tvořivě hrál v letech 2007 - 2011.
Revitalizace
I město Mělník si postupně uvědomuje, jak důležitý je turistický a cestovní ruch. Naše město bylo samo o sobě obdařeno dary, které nám mohou mnohde závidět. Není to jen bohatá historie a úloha města, jako vdovského sídla českých královen, ale snoubí se zde věci, z nichž mají leckde třeba jen část. Jsou tu historické sklepy, je tu překrásný výhled do kraje, máme tu dvě naše největší řeky, jako stvořené pro osobní výletní, ale i nákladní dopravu, překrásné kostely a zachovalé hradby, blízkost železnice, která by mohla sloužit nejen spojení s romantickým Kokořínskem, ale i výletním nostalgickým jízdám v blízkosti Prahy.
Také se nám na říčce Pšovce před očima rozpadají vodní mlýny, které jsou jinde rovněž turistickou atrakcí, ale je i pozitivní, jak se tu třeba přeměnil břeh mělnické strany Labe. Bohužel , dokud bude řádit nepostižitelný vandalismus, bude se stále nejspíše pořád dokola něco obnovovat, jako v případě veřejného osvětlení v parku na Polabí, odpadkových košů, či třeba již poničené cedule na vyhlídce na České Středohoří.
Určité finanční prostředky však k disposici jsou, a tak jsme se mohli v roce 2006 seznámit na informačních tabulích v prostorách radnice s návrhem revitalizace města a vyjádřit se jako občané k němu. To se i stalo, a tak se jen těšme na její realisaci a věřme, že nedojde k něčemu podobnému, jako na Karlově náměstí v 70. letech minulého století.
Myslím, že obrázky jsou tak provedené, že není třeba žádný komentář a něco se přímo na nich dočtete. Pro mnohé je největším překvapením kašna na Karlově náměstí, které má oživit vodní prvek, ale asi největším hitem s hlubokou historickou hodnotou bude zajímavý dvoustranný přístup ke studni a její noční nasvícení.
Žádné komentáře:
Okomentovat