Taková byla lednová procházka mezi Štětím a Liběchovem za celkem příjemného dne. Velká fotogalerie.

 

Jak jsem  již zmínil v minulém článku, tak svůj sobotní pochod ze Štětí do Mělníka jsem vlastně zahájil pohledem od mělnické vily Karola do míst startu. Za mělnickou elektrárnou  u Horních Počapel ( pět komínů v popředí) prosvítají tři komíny Mondi Štětí. Tady máme chladící věž ještě zcela vpravo.

Pokud vás zajímá, jak je to s barevným značením na komínech, tak je to poněkud složitější.

https://docplayer.cz/8671284-Hlava-6-vizualni-prostredky-pro-znaceni-prekazek.html

V každém případě má nejvyšší mělnický komín EMĚ výšku 270 metrů a napsal jsem k tomu kdysi velmi sledovaný článek :

https://soutok.blogspot.com/2015/02/prijedte-se-rozloucit-s-elektrarenskym.html

Vlastní start začíná sice ve městě a posléze je třeba přejít někdy občas frekventovanou silnici přes přechod se signalizací, ale takový opravdový start již do přírody začíná zde u řeky poblíž této bytovky. Trošku mi to symbolicky připomíná, že i u nás máme v Rybářích také jednu starou bytovku.

Tady mají obyvatelé Štětí k disposici městský park u řeky Labe, ale já tu v 11.15 hodin nikoho nepotkal. Místo je od vlastního města odděleno hlavním silničním tahem z Litoměřic směrem k Mělníku.

První záběry patřily nejvyššímu kopci východní části Českého středohoří, kterým je Sedlo ( 726 m.n.m.) a mostu, který spojuje oba břehy.

Mondi tu má spojení  vlečkou s rychlíkovou stanicí Hněvice, která je velmi důležitá také pro občany Štětí. Ti odtud totiž mají přímé spojení do takových měst, jako je Praha, Kralupy nad Vltavou, Roudnice nad Labem, Ústí nad Labem, Děčín, ale i třeba Chomutov, Karlovy Vary, nebo Cheb, kam jezdí například přímo rychlík Ohře. Místní nádraží Štětí je užíváno místními zejména k cestám do okresních Litoměřic a případně do polabských měst ve Středním Polabí s dalšími možnými návaznostmi nejen v Kolíně..

Není to jistě pro nikoho překvapivé, ale svým způsobem to zajímavost je, že jsou obě trati ( 070 a 090) propojeny přes kolejiště v areálu  závodu Mondi.

Po několika krocích míjíte místní areál vodních sportů ( jachting, veslařský klub, kanoisté) a konečně se vnoříte do divočiny zeleně. Mimochodem, na druhou stranu ( bytovka na prvním snímku)  by měl člověk dojít k přístavišti výletních lodí Bohemia linky 901, které tu v minulosti měly občas zastávku, ale v současnosti nevím. Prázdná mola najdete také v Horních Počaplech a Dolních Beřkovicích, ale to je právě o té historii výletní lodní dopravy, která se v současnosti velmi často mění.

Po čase zahlédnete přes řeku již známý altánek na Labské cyklotrase u obce Hněvice.

Kilometráž ukazuje 823 km  k ústí Labe do Severního moře. U starých lázní na Polabí je to 839 km.

Takto impozantně vypadá kolos EMĚ v porovnání s obcí Počeplice.

Zpětný pohled na Štětí asi po hodině chůze.

Počeplice jsou poslední obcí okresu Litoměřice v Ústeckém kraji.

Kostel sv. Jana Křtitele v Počeplicích je zcela mimo hlavní silnici i turistickou trasu.

Romantické pohledy na Sedlo i případně na Štětí.

Část trasy pro představu.

Jen kousek za rozcestníkem seděli první rybáři a naskýtal se tu pohled nejen na Počeplice v poli, ale také přes řeku na kostel Nanebevzetí Panny Marie v Horních Počaplech. Bohužel jsem tu těžce zápolil se sluncem v protisměru, které bylo relativně nízko nad obzorem.

Tento zalesněný kopeček poblíž EMĚ, který jsem kdysi nazval zahrádkářskou kolonií je ve skutečnosti poměrně pěknou rekreační osadou, kterou značka po severním úpatí obchází.

Nakonec dojdete na vyvýšené místo zvané Na Pelunce.

Na svahu se nalézá vinná réva.

Výhledu na Mělník bránila chladící věž i slunce, ale pravdou je, že mi to došlo až o něco níže, tak to zcela tvrdit nemohu. Až na úpatí sestupu se mezi stromy začal objevovat náš zámek, ale na foto to nebylo. Bylo již asi 12.40 hodin.

Takový krásný záběr se naskýtal směrem k domovu. V dáli vidíte ostrov v Labi u Dolních Beřkovic, který je krásně vidět z míst, kde řeku střídají tůně u Vehlovic.

Později sejdete dolů ke trati, kde se můžete podívat na most na jehož pravé straně probíhá krajská hranice. Poslední obcí okresu Mělník jsou Ješovice, které jsou mimo hlavní tah na samé hranici CHKO. Někde v těchto místech tedy vcházíme do našeho okresu.

Některé fotky jsem sem nedával, ale po celou dobu můžete vzhlížet i směrem do CHKO na severním obzoru, kde vidíte les, obec Stračí i Ješovice.

Možná, že právě zde někde za tím stromkem, kde začíná prašná cesta klesat dolů na louku probíhá krajská hranice.

Vlaky já můžu. :-). Nákladní vlak táhne lokomotiva Siemens Vectron, která v nákladní dopravě na naši trati téměř zaujala první místo.

Značka nás poté odkloní velmi rychle od kolejí a na své si přijdou zase milovníci přírody, ale také fandové elektřiny, jakož zdroje, kolem kterého se točí náš život.

Vedení 110 kV přímo z elektrárny do sítě.

Elektrárna se tu často schovává za stromy.

Prostoru pro zvěř je tu také dost.

Liběchov je už blízko.

Vedení 400 kV do sítě.

Pohled na vlakové nádraží v Liběchově. V pozadí ještě dvě dochované silážní věže z Vítkovic.

Tunel z roku 1992 pustí pro tuto část etapy ze Štětí do Mělníka železnici definitivně k řece.

V místech, kde vstupujete do zámeckého areálu na vás čekají již staří známí. Však je Liběchov místem, kam jsme se Soutokem v rámci DED, nebo i ke skalním plastikám Václava Levého nejednou zavítali.

Stav budov v areálu zámku je stále zoufalý a lepší se jen velmi pomalu stav hlavní zámecké budovy, která těžce utrpěla při povodních v roce 2002, kdy hladina sahala někam do výše balkonu.

Zámecká Scylla na jednom z ramen Liběchovky.

Zde jsem tedy stanul ve 13.30 a tím bych první část putování domů i z časových důvodů ukončil. Máte za sebou asi 8.5 km zmíněné trasy polním terénem.

Závěrem bych ještě rád dodal, že není těžké přijít s myšlenkou nějaké turistické trasy v atraktivní oblasti CHKO, ale přijít s myšlenkou vedení trasy ve zdánlivě nezajímavé oblastí je úspěchem. Řada lidí totiž takové oblasti ani nenavštíví, protože se domnívá, že tam nic zajímavého k vidění být nemůže. Že to jsou jenom místa, kde rostou nějaké kopřivy, nebo tam jsou bažiny apod. Myslím, že nápad turistů ze Štětí je geniální a zaslouží si velké uznání. Trasa vám nabídne mnoho tváří. Vidíte gigantické podniky, řeku i přírodu kolem ni, spatříte dálkové výhledy, několik zajímavých objektů a příjemné je i setkání s železnicí. Je to zase jiná romantika s mnoha jinými tvářemi.

 Pohodový vstup do dalšího pracovního týdne!