Kam na výlet o svátcích ? Na přelomu roku zvítězila bájná hora Říp a stála za návštěvu. Tak vypadá katedrála svatého Víta, Václava a Vojěcha ze Řípu, nebo i náš Mělník.

 

Ačkoliv si mi mnoho lidí postěžovalo, že se jim tentokrát zdály vánoční svátky poměrně krátké, což způsobila skutečnost, že hlavní sváteční dny vycházely na víkendy a ne každý měl dost dní dovolené, nebo si ji prostě někdo někde třeba i vzít nemohl, tak za mě celkem dobré.

Zeptám se : ,, Máte rádi knihy ? Znáte snad ideálnější příležitost k jejich četbě, než když počasí ven  vůbec neláká, věčně je příšeří až tma a vy se nemusíte vytrhovat od četby nějakými povinnostmi  a četbu přerušovat?" Ano, Vánoce jsou pro mnohé z nás k této činnosti nejideálnějším stavem, ale má to své proti.

Správný výletník, se totiž nemá nechat rozhodit tím, že je třeba venku ošklivo, ale má si nějakou tu chvíli pro venkovní aktivitu vyčlenit. Není nezbytné brzy ráno vstávat a jet někam daleko, jako když je léto, ale stejně dobře může posloužit i akce v místech bydliště. Vím, že jsem vás tu v minulosti trošku namlsal, když jsme se třeba vypravili vlakem do Karlových Varů ( 2013), loni do ZOO v Chomutově, předloni myslím do Kouřimi a na Lounsko, a ještě předtím třeba na Děčínský Sněžník, ale nyní jsem byl rád i za bájný Říp.

Nebylo třeba se kvůli takovému výletu nějak omezovat. Sluníčko dopoledne úspěšně svítilo, viditelnost do dálky nebyla vůbec zlá a rozhlasové signály pásma DAB+ mě tentokrát vůbec nezajímaly, ač jsem rádio sebou na proladění pásma ovšem měl. Navíc jsem mimořádně tentokrát přibalil triedr.

Bylo 30. prosince, když jsem před polednem přijel do romantické vesničky Ctiněves a jal se zaujmout parkovací pozici na svém oblíbeném místě. To se mi však prvně v životě nepodařilo a ukázalo se, že jsem se trefil prostě do hlavní návštěvní doby. Jak by řekl bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný : ,, Trefil jste se do primetimu ( prajmtajmu) :-)).

Zaparkoval jsem tedy dále v obci, ale na náladě mi to neubralo. Cesta tu začíná krásnou asfaltkou, kde místní zasadili mladé stromky a je tu krásně v každém ročním období. Asfaltka je pouze pro pěší.

Brzy vás přivítá bájná studánka Hamlouf tekoucí do tohoto jezírka, která je na pěší trase poutní cesty Blaník-Říp a Stezky Antonína Dvořáka. Také zde bylo nedávno vysazeno několik nových stromků.

Kdo chce, tak tady může i posedět.

Díky funkci panorama, kterou mobil nabízí jsem mohl prvně vytvořit panorama Řípu tak, že jsem nemusel v počítačovém programu spojovat lehce se překrývající obrázky.

Brzy jsem však poznal, že je všude bláto a rozhodl jsem se, že nepůjdu na kopec krkolomným výstupem, ale dojdu po cestě po vrstevnici k nástupnímu místu výstupu u aleje do Rovného, odkud přichází většina návštěvníků Řípu. Cesta byla velmi bahnitá a před místem spojení cest jsem objevil velké hromady vytěženého dřeva.

První panorama jsem tedy již nedočkavě fotil těsně pod kopcem.

Co by to bylo za návštěvu národní hory, kdyby chyběla slavná chata s rotundou ?

Pak jsem zamířil opět po bahnité cestě za rotundou k místu, kde se těžil základní kámen pro Národní divadlo. Dole vidíte obec Rovné, která navazuje na obec Krabčice. Tam je hlavní parkoviště pro návštěvy hory a začíná tam jednou v roce i slavná Řípská pouť.

Následující snímky jsou buď přímo z Roudnické vyhlídky, nebo z nejmenované západnější vyhlídky, které vévodí v popředí Házmburk, vlevo tabulová hora Raná u Loun a někdy může být vidět až 96 km vzdálený Klínovec.

Pražská vyhlídka. Toto je případ, kdy nám to sluníčko panorama poněkud kazí.

Detail na Házmburk takto vyfotil můj fotoaparát Canon, který se pro své chabé  pixely již na nic jiného nehodí, než pro přiblížení. objektu.

To samé na Mělník z Pražské vyhlídky. Sice je na Řípu i Mělnická vyhlídka, ale to tu máme i další neznačenou vyhlídku, odkud je na naše město vidět lépe. Na té jsem byl také, ale tam jsem opět a tentokrát zase úspěšně po posledním neúspěchu testoval přítomnost polského multiplexu na kanálu 5B.

Momentka z Pražské vyhlídky.

Tak mi přitáhl Canon Prahu. Kromě katedrály, která je součástí Pražského hradu, se naskytl především výhled na žižkovský vysílač, který je také nejvyšší rozhlednou v Praze a díky slušné nadmořské výšce osamělé hory vidíte snad až do údolí sestupujícím k Vltavě.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_V%C3%ADta,_V%C3%A1clava_a_Vojt%C4%9Bcha

Vysílač Žižkov má výšku stavby 216 metrů. Je našim nejhlavnějším vysílačem. Šíří programy DVB-T2 ( televize), několika rozhlasových stanic v pásmu FM a je našim nejsilnějším vysílačem v pásmu DAB+ ( 20 kW).

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDi%C5%BEkovsk%C3%BD_vys%C3%ADla%C4%8D

Zde je na místě říci, že zatímco má Říp 456 metrů nadmořskou výšku ( s rotundou 461) a Pražská vyhlídka je v nějakých 420 metrech nad mořem, tak z Mělníka od zámku ( 220 m.n.m.) vidíte vršek věže letiště v pražské Ruzyni. Pražská okrajová sídliště kulminují kolem 400 m.n.m.

Měl jsem i jednu životní premiéru. Říp má  několik evidovaných bodů rozhledu, ale pojmenované jsou jenom tři. Tedy, Mělnická, Roudnická a Pražská vyhlídka. Z Pražské vyhlídky vede cesta k místu, kde jsem ještě doposud nikdy nestál. Mapa jej eviduje, jako startoviště PG číslo 2 pro rogalisty. Je zajímavé, že nákres níže zcela ignoruje vyhlídku právě na Házmburk, která bývá hojně navštěvována, je společně s Pražskou vyhlídkou asi nejhezčí, a kterou užívám i pro testy signálu DAB+ od Berlína a SZ.

Jaká jsem měl tentokrát setkání ? Nesnažil jsem se být tentokrát aktivní, ale dvě setkání a obě na vyhlídce na Házmburk jsem zaznamenal. Nejprve šlo o tři mladé kamarádky, které mě požádaly o společné foto. Pak tu byl sympatický pár téměř v mých letech, který sem přijel až z městečka Jílové u Prahy. Stačilo jen vzpomenout  vojenské muzeum Lešany, několik obcí, kterými projíždí Posázavský Pacifik a zmínit  keltské hradiště Závist s novou rozhlednou, nebo pár vyhlídek na Vltavu z knihy Českem od severu k jihu a již jsme byli, jako staří známí :-).

Zpět jsem se rozhodl pro prudkou trasu a neudělal jsem špatně. Ukázalo se, že slunce cestičku zcela vysušilo a za světla se šlo dolů dobře.

Co mě v aleji nadchlo, tak to byly dva tyto koše na odpadky. Jsem zvyklý jíst za pochodu tatranky a je to vážně pohoda, když obal jako správní a svědomití ochránci přírody máte ihned kam odložit. a nepotřebujete sundat baťoh a cpát je do igelitu, nebo aspoň  do  venkovní síťky na lahve. Občané ve Ctiněvsi, se prostě činí. Minimálně si zvolili zřejmě dobrého starostu, se smyslem pro turistický ruch. Nu, a to je z prvního článku roku 2023 vše.

Přeji vám úspěšný návrat do práce i do škol, a pokud se vás to již netýká, tak vedle zdraví i inspiraci a nejen tu krásnou výletní.