Možná to tak zprvu ani nevypadalo, ale druhá únorová sobota přinesla takovou inverzi, že nebyl vidět od zámku ani nedaleký Říp a elektrárna byla posledním vzdáleným objektem severozápadu, který byl ještě k vidění. Jedna věc, se však zcela určitě změnila. Lešení se objevilo i pod mělnickou částí opravovaného starého mostu, jak je patrné ze snímku.
Most připomínal spíše nějakou tramvajovou, nebo železniční trať.
Samozřejmě nesmí chybět snímek, který odstraní zábranu.
Pod mostem pracovala fantazie. Připomínalo to nějakou továrnu, nebo snad anténní systém pro pozorování vzdáleného vesmíru :-).
Právě tady jsem potkal dvojici ve středním věku, která údajně přijela na Mělník z relativně nedalekého městečka Doksy. Pán mi vysvětlil, že kdysi bydlel v obci Kly, odkud jdou pěšky podle Labe a rád by vzal paní do Hořínského parku.
Vysvětlil jsem mu, že jedině přes vzdálenější most, což páru vzalo evidentně energii a chuť. Inu, nečtou Mělníček a Soutok :-). Ale, popovídali jsme si dobře, protože Doksy jsou městečkem, kam se z Mělníka jezdí občas i na kole a jistě tu je nějaký článek z takové výpravy. Zrovna si vzpomínám na jeden prázdninový, kdy jsem u Máchova jezera spatřil koníčky pana Brože, který bývá přítomný leckterým místním kulturním akcím.
Aktualizace 11.2. v 9.40:
Málem bych zapomněl. Jak možná víte, tak mezi obcí Kly a Hadíkem, se buduje podle řeky kvalitní cyklostezka a je tam z obou stran zákaz vjezdu a myslím, že i vstupu pro pěší ( Někde mám fotku značky s přeškrtnutým chodcem). Prý to nikdo nedodržuje a auta si tam vesele jezdí. Typické. ,,Však oni to nějak vybudují a co bych tu nejezdil, když tu nikdo nehlídá a nevybírá." Mimochodem, eurocesta z Chloumku do Střednice je dnes už tankodromem s nepříliš kvalitním asfaltem.
Jen kus za veslařským klubem jsem spatřil přistávat nad vodní hladinou obrovské ptáky, ale než jsem vstřebal situaci a vytáhl foťák, tak již byli obři na hladině a pluli ke mně.
Nebyl to zrovna příjemný pocit, protože labutě jsou obrovští ptáci ....
.... a nebylo jich zrovna málo. Když mají mladé, tak jsou i agresivní ...
....., což jsem poznal jednou na výšlapu právě u Labe nedaleko Kostelce nad Labem, kde jsem byl nucen je velkým obloukem na rozlehlé louce obcházet.
Prohlédněte si soutok našich řek z neobvyklého úhlu ...
..... a další snímek věnujme již rezervaci Úpor. Také cestu na Oupor tu máme v jednom článku a fotky jsem tehdy použil ze své výpravy v roce 2005. Mimochodem, spatříte na nich cukrovar ještě s oběma vysokými komíny.
Proč jsem vyfotil toto místo ? Ono je takové zvláštní. Je to místo, kde je mezi starým mostem a cukrovarem taková největší pozemní plocha u řeky. V dávnější minulosti tu bylo obrovské množství říčního písku, který odvezly lodě. Později se právě sem často stahovala mládež, aby tu dělala různé aktivity, které byly ve zvukové podobě často slyšet i vysoko v parku.
V pozadí cukrovar, v popředí staré lázně, stará vrba ....
..... a přesně proti ní cedule, která ukazuje, kolik je to k moři ještě kilometrů. Není to snad také nějaká výzva ? Nebo se bez toho člověk klidně obejde :-)?
Bláta tedy bylo u řeky požehnaně, ale lidí jsem tu potkal dost.
Voda a stromy, to má v každém ročním období něco do sebe.
U autobusového nádraží máme ve vodě na ostrůvku něco, co mi trochu připomíná africké chýše, ale ...
.... jak vidno, tak si to právě tady oblíbila nutrie říční.
Stojatá voda částečně zamrzla ...
..., a tak je tu vlastně určitá zimní všehochuť.
Při pohledu na tyto tvorečky člověka napadne, kolik jen je mezi námi dnes bestií, kterým činí potěšení krutá likvidace zvířat, která nikomu nikdy neublížila. Je toho plná televize.
Jen o kus dále jsem objevil tento zbytek starého stromu, který musel být z bezpečnostních důvodů pokácen.
Stromy mluví a mluví k nám. Čím jsme starší, tím více jim rozumíme. Tam v parku u autobusového nádraží ( park od roku 1998) vypráví příběh o tom, jak tam hned po založení parku řádila parta grázlů žhářů, díky nimž dnes ten park těch stromů opravdu moc nemá. Snad jen u té stojaté vody.
Aby stromy takto vyrostly, tak potřebují, aby se na ně 40 let lidé jen dívali, občas snad přiřízli nějakou tu větev, ale nesmí přijít ta sebranka, co neničí jen ty živé tvory, ale pálí, řeže a napouští jedy i stromy. Můžeme skončit nějak filosoficky. Kam kráčíš světe?
Žádné komentáře:
Okomentovat