V červnu jsem tu psal o takovém cyklovýletu z Mělníka do Kralup, jehož hlavním cílem byla návštěva nové sochy vojáka Švejka.
http://soutok.blogspot.cz/2017/06/cyklovylet-za-josefem-svejkem-do-kralup.html
Tehdy jsem se velmi podivoval, že místní info centrum, které je součástí MU, má otevřeno jenom v pracovních dnech a já si tak nemohl koupit do turistického deníku vizitky z Kralup.Korunou všeho byla chvíle, kdy se mi na Mělnickém hroznu ( turistický pochod) pochlubil kamarád, že on vizitky má, ale koupil je o všedním dni.
Tak jsem se tomu podíval trochu na zoubek a zjistil jsem, že tu ještě existuje nějaké,, i cafe" http://www.kralupynadvltavou.info/clanky/infocentrum-icafe/kontakty/ , které je sice na stránkách města Kralupy nad Vltavou, ale už ho vůbec nenajdete na stránkách turistického deníku http://turisticky-denik.cz/
Zdálo se, že je vyhráno a mohu směle některý víkend udělat výlet i do Kralup a trochu se tam projít. Jenže jsem si vzpomněl, jak jsem dopadl v dubnu v Praze, když jsem chtěl vizitku Marie Terezie a raději jsem do i cafe předem zavolal. Ještě že tak. Paní mi vysvětlovala, že měli vizitek se Švejkem jen devět a budou až v pondělí, ale že mi ji může poslat poštou.
Ani nějak nechápala, že tam chci jet také na výlet, navštívit po letech vrch Hostibejk, a že také někteří lidé prostě chodí do práce.
Nějak se to tak stalo, že jsem si z různých důvodů udělal v pracovním týdnu den volna a měl jsem náhle na výběr z obou info center, ale až v pozdních odpoledních hodinách.
Díky tomu jsem také nemusel jet do Kralup složitě vlakem, ale mohl jsem použít linky číslo 466, která mě tam za pouhých 24 Kč ( jízdenka PID pro 3 pásma) a po 50 minutách jízdy v 17 hodin dovezla. Moje první cesta vedla samozřejmě do info centra v MU, kde jsem mohl být opravdu spokojený s výběrem vizitek i pohledů. Pak mi to nedalo a šel jsem navštívit i cafe.
Hned při hlavní silnici, až u samotného mostu přes Vltavu vyrostl dole pod prázdnou budkou skutečně krásný turistický podnik.Posedět můžete venku i uvnitř, jsou tu i stojany na kola a prodávají se samozřejmě i suvenýry.
Kralupy mají jednu zvláštnost. Mnoho lidí, se přestěhovalo z Mělníka do Kralup a obráceně.A tak jsem tu zcela náhodně potkal osobu pocházející z našeho města, kterou jsem skoro 30 let neviděl. Díky ní jsem se dozvěděl, že k soše Švejka patří ještě psí extrement s obrovskou mouchou a nepřipravím o něj ani vás :-). Rozhodně lepší, než když jsem v mělnickém podloubí viděl jednou před volbami špejle s fotkami Standy Grosse zapíchané v těch pravých.
Zatímco si na dalších obrázcích můžete prohlížet známé kralupské stavby i plac, kde nám tak trochu chybí ten památný hotel, kam se chodilo po odběrech krve v 80. letech na minutky, tak vám prozradím, že mé další kroky vedly k restauraci na sídlišti Hůrka. Ovšem, tentokrát nevedla má cesta do jejich útrob, jako v dávných časech, ale pokračovala dále k vyhlídce na vrchu jménem Hostibejk.
V září by měla již celá trasa až na vrchol dostat zcela nový kabát. Na cestě najdete mnoho tabulí, které vás informují o zdejších geologických poměrech, dozvíte se tu i zajímavou pověst k tomuto místu, o historických vykopávkách, a na samém vršku najdete i bunkr v jehož útrobách na samém konci 2. světové války zbytečně zemřelo kvůli určité lehkovážnosti pod samopaly SSmanů asi 7 lidí.
Výhled na Kralupy je tu krásný, jen trošku brání v jednom směru docela vysoký strom.
Najdete tu na vrchu i bývalou obrovskou restauraci, která je momentálně na prodej.
Kolem bunkru není mnoho místa, ale uvádí se, že až do roku 1942 tu kromě munice byla protiletecká děla, která byla pak odvezena na východní frontu.
Mezi sídlištěm Hůrka a částí, která nese jméno Zátiší protéká Zákolanský potok, podle něhož vede také cyklotrasa. Je to takové jako-by rekreační místo Kralup. Zde vtéká do Zákolanského potoka ještě Knovízský potok a najdete tu i směrové označení, které vám poví, který potok je ten, a který onen.
Této části Kralup zase dominuje restaurace Kochmanka a ani jsem si nedovolil čelní fotku,abych nerozdráždil kvanta rozjetých pivařů v zahrádce před restaurací.
Měl jsem ještě několik minut času, které jsem po mnoha letech věnoval procházce po místním železničním nádraží ( čekárně). Hlavní budova byla kdysi velkým hitem a je řešena tak, že můžete zajít odpočívat po schodech na sedačky do patra, odkud máte výhled dolů na všechny potřebné světelné tabule i pokladny a společnost vám dělají různé palmy, monstery a další podobné velké zelené květiny. Pamatuji, když zde bylo možné sledovat na monitoru různé dokumenty a reportáže ČD z různých akcí apod.
Poslední autobus jezdí z Kralup v 19.25 a vlastně jsem byl jediným cestujícím až na Mělník. Nedalo mi to a optal jsem se řidiče, zda spoj jezdí vždy takto prázdná. Prý je to teď o prázdniny slabší, ale shodli jsme se na tom, že lidé dnes nějak nedokáží krásné pohodlné cestování za pouhých 24 Kč ocenit. Fakt je, že třeba ani není tolik důvodů k cestám, jako kdysi, kdy všude jelo na tři směny spousta továren a autobusy i o víkendech ve 20 a 22 hodin byly běžnou a rozhodně ne prázdnou záležitostí.
Žádné komentáře:
Okomentovat