pátek 9. května 2014

Mezinárodní železniční rychlostní okruh leží hned u Poděbrad.


Tak si zkrátíme opět to čekání na ostré vysílání Rádia Patriot z Nymburka a podíváme se, na  další takovou zajímavost z rozhlasového regionu  od Kolína po Mělník, kterému má rádio sloužit.
Pokud se vydáte z Poděbrad přes Labe na druhý břeh, tak brzy potkáte zelenou turistickou značku vedoucí do obce Kluk. Vesnička je to pěkná i poklidná mimo hlavní silniční tah.
Tady necháme značku být a půjdeme stále po místní hlavní silnici. Od železničního rychlostního okruhu nás dělí již jen jedna křižovatka, kterou přejdeme v přímém směru a o pár metrů dále překročíme most nad dálnicí z Prahy do Hradce Králové. Za chvíli již staneme na mostě, pod kterým probíhá takzvaný velký rychlostní okruh. Z železničního nádraží v Poděbradech je to sem pouhých 4.6. km.


Kolej na velkém okruhu.

Rychlostní okruhy jsou zde dva. Malý má délku necelé 4 km a je konstruován pro maximální rychlost 90 km v hodině. Velký okruh má skoro 15 km a je konstruován pro maximální rychlost 230 km/h u výklopných skříní (Pendolino) a 210 km/h pro ostatní vlaky. Oba ovály jsou jakoby v sobě a ústí do železniční stanice Cerhenice. Proto se také místní mezinárodní zkušebně říká Cerhenický okruh.
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_zku%C5%A1ebn%C3%AD_okruh_Cerhenice Velký ovál přetíná silnice se dvěma mosty a v jeho středu leží obec Sokoleč. Výhledu na malý ovál vadí trochu malý vnitřní lesík. Když máte trochu štěstí, tak můžete potkat na oválu nějakou tu elektrickou jednotku a je to fofr. Myslím, že na snímku vidíte testování italského vlaku, který měl být náhradou za ,,darované" ( nebylo to zadarmo :-)) Pendolino našim ČD.


Nosník troleje.

V Evropě se na jednotlivých tratích používají rozdílná napětí a tak je zkušebna pochopitelně špičkově vybavena. Naše republika i se Slovenskem je rozdělena, jakoby napůl ( sever a jih) a to hlavní tratí Praha-Kolín-Česká Třebová-Olomouc-Ostrava- Žilina-Košice. Tratě na sever jsou napájeny napětím 3 000 V stejnosměrných, což se objevilo v roce 1949 u nás, jako první. Nevýhodou je, že každých 20 km musí stát měnírna napětí a není toto příliš nakloněno vysokým rychlostem. Na jih, pak máme napětí 25 000 V střídavých. Cestující změnu téměř ani nepozná. Lokomotiva přejíždějící z jednoho systému do druhého je uzpůsobena tak, že v okamžiku změny sejme sběrač a jede jen setrvačností. Trošku znalý lajk změnu prý pozná podle  robusnosti nosných sloupů a závaží na vedení. U nás ( 3 KV DC) jsou robusnější.
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_nap%C3%A1jec%C3%AD_soustava
Další změna napětí je na hranicích se sousedy a tak třeba právě Pendolino na lince Praha-Brno-Břeclav-Vídeň je vybaveno třísystémově ( 3KV DC, 25KV AC a 16 KV AC)


Silnice procházející okruhem a vsí Sokoleč.

Pro zájemce je k disposici samozřejmě spousta odborné literatury a já sem teď vložím ještě jeden odkaz, který jsem včera objevil a opět jde o výsledek dokonalé blbosti a neinformovanosti, jaká u nás panuje.
Až spatříte zase nějaký neobvyklý vlak, tak snad budete chytřejší.
http://www.kzc.cz/cz/Kokorinsky-motoracek


Italská jednotka.

SŠ.

Žádné komentáře:

Okomentovat