Josef Tykal- významný dlouholetý mělnický starosta v období budování velkého Mělníka.
Hřbitov je místem, které mnozí z nás navštěvujeme především na Dušičky, nebo i na Štědrý den, abychom se setkali s našimi rodinnými předky, zapálili svíčku a tím to pro mnohé z nás končí. Jen někdy nás upoutá nějaké jiné jméno na náhrobku, ať už pro povědomost, velký, nebo naopak překvapivě nízký věk mrtvého a vzácně potkáme i známého. Hřbitov toho však nabízí mnohem více, což ovšem můžeme vědět jenom díky osvětě, pokud ji jsme ochotni přijmout.
Josef Tykal- detail.
Před několika lety jsem četl knížku historika Mgr. Jana Kyliána ( autor Mělnické kroniky Jana Josefa Albrechta z období baroka) o městečku Liběchov. Tehdy mě napadlo, že by vůbec nebylo od věci, se porozhlédnout na místním liběchovském hřbitově po hrobech význačných mužů, kteří v knížce figurují a opravdu jsem některá významná jména spatřil.. Loni na jaře jsem navštívil Budeč i Levý Hradec a napsal zde později článek o prvních sídlech našeho hlavního rodu Přemyslovců. Tehdy jsem svůj výlet zahájil na hřbitově v obci Koleč v Zákolanském údolí u města Kralupy nad Vltavou. Ne jen proto, že na požádání šéfredaktorky obvykle zatím každých čtvrt roku dobrovolně přispívám do jejich novin typem na výlet, ale abych se osobně podíval na dvě významné krásné šlechtické hrobky, které jsem tak trošku znal v černobílém provedení z novinového papíru.
Na rohu mělnického Náměstí Míru stojí dům ( dnes snad sport, přes uličku Beránek), kde byla prvně mimo Prahu hrána ochotníky na českém venkově Prodaná nevěsta. Zde tedy spočinuly ostatky členů významné rodiny, po níž je dům pojmenován.
Pokud se nemýlím, tak lednové číslo Mělnické radnice bylo právě věnováno povídání o významných mužích žijících kdysi v našem městě a posledně jsme dokonce měli mnozí možnost objevit velmi zajímavý životopis muže, po němž je pojmenována vyhlídka nad soutokem našich dvou největších řek. Náhoda dnes chtěla tomu, abych šel kolem hlavního mělnického hřbitova na Pražské ulici a dostal nápad. Po nesmělém počátku jsem rázem objevil celou řadu hrobů významných mělnických občanů a přišel typ na článek. Vždyť, kdo to kdy takto všechno nafotil?
Zde jde spíše o osobní vzpomínku na školní léta, kdy jsme u hrobu neznámých osvoboditelů pokládali věnce. Měl jsem co dělat, abych místo, které jsem tušil vůbec objevil.
Abych si ale jen tak nefandil, tak jsem se dnes přesvědčil, v jakých někdy žiji bludech a nikdo mě z nich nevyvede ani pitomým komentářem pod článkem. Snad ty věci ani lidi nezajímají, nebo vůbec o Soutoku neví. Psal jsem tu nedávno článek http://soutok.blogspot.cz/2014/01/spolecnost-giva-je-sanci-pro-turisticky.html , který si přečetlo pouhých 16 lidí a vyprávěl o tom, jak umí v Kutné Hoře nabízet prostřednictvím jednoho tamního výrobce skutečně skvělé originální presenty pro turisty, které jdou na dračku. Mimochodem, snad to bylo i o rok dříve po mé první novodobé návštěvě KH součástí diskuse snad dokonce v Mělníčku. Zjistil jsem, že v Mělnickém infocentru u obsluhy prodávají také jakési dva popelníky z modelu lidské lebky, které tato firma vyrábí. Snad jim to někdo nabídl, snad se nechali inspirovat, ale bylo to pro mě překvapení a člověk si může připadat tak trochu, jako hlupák, který není v obraze. Tedy, aspoň před někým, kdo nezná souvislosti. Na druhou stranu, se však vkrádá myšlenka, že právě tyto naše internetové aktivity zřejmě ovlivňují nenápadně třeba i dění v Mělníku.
Tady mě zaujal ten šlechtický erb.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Maternov%C3%A9_z_Kv%C4%9Btnice
Myslím tedy, že je zbytečné, abych se u náhrobků nějak rozepisoval o tom, čím se ti dotyční v městě proslavili, neboť o tom bylo již napsáno v mělnických médiích mnoho materiálu od těch povolanějších, ale pár řádků ke každému obrázku jsem si dopřál. Na závěr mám tedy jeden apel. Zkuste věnovat i pozornost objektům na hřbitovech, ať už pro jejich krásu, honosnost, historickou hodnotu, či význam osob, kteří v hrobech složili svou tělesnou schránku. Uvidíte nakonec, že s každým střípkem poznání, které na tomto světě objevíte, se budete cítit vnitřně tak nějak bohatší i spokojenější.
Obrázek z medailonku znáte. Jelenova tiskárna u ZDŠ Jungmannovi sady.
Zase nějaký šlechtic. Ani nevíme, kdo všechno nám tady na hřbitově spočívá. Zde mně již nepomohl ani vyhledávač Seznamu a ani dnes taková obec u nás neexistuje.
Zde mě zaujal ten nápis ,, rodina Husova". Jan Husa byl významný měšťan, jehož epitaf najdete v chrámu Sv. Petra a Pavla ( Snad je ten epitaf správně. Nechť mě odborníci prominou, ale nechci to ověřovat) a tak je otázkou, zda je zde nějaká rodová souvislost.
Hrobka rodiny Böhmových.
Profesora Ludvíka Böhma není snad třeba veřejnosti vůbec představovat. Jeho kniha Okres Mělnický je neuvěřitelným dílem. Dodnes si pamatuji, že tam pan profesor například sepsal seznam cestářů, úsek, který má kdo na starost a dokonce měsíční plat každého z nich.
Pokud vám jména na této krásné hrobce nic neřeknou, tak nezoufejte. Stačí se podívat o obrázek níže.
Tak už víte? První ředitel Mělnické vinařské školy. A nebyla to škola ledajaká. Listinou z listopadu 1882 byla první vinařskou školou v Rakousko-Uhersku.
http://www.zas-me.cz/historie-skoly
O slavných, nebo spíše velkých lidech města Mělníka by se toho dalo psát dost ( a odborníci občas něco napíší) a rozhodně těch pár fotek byla jen výseč toho, co by se jistě dalo najít. Někteří zemřeli již dávno, někteří nedávno. Na některá jména si vzpomeneme častěji a na jiná méně, ale tak už to chodí v dnešním uspěchaném světě, kdy má každý své zájmy i určité životní tempo. Vždyť někteří lidé, jako-by snad ani v nějakém běhu nevnímali okolí. Názory na zájmy i na životní tempo, se budou jistě lišit dle každého jedince, ale všichni jednou skončíme nějakým způsobem zřejmě na nějakém podobném místě.
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat