Odpusťte mi prosím mé určité ,, Švejkování"i nadšení pro krásné staré české filmové komedie. Je zcela jedno, zda jde o Kristiána, Příklady táhnou, nebo o tento dále. Poznáte ho ? Když padnou věty : Jak se jmenujete? - František Koudelka. - Kdy jste se narodil ? - 8.2. 1953.- Kam jedete ? - Do Prahy. - Do hlavního města ! ... No, stačí. Samozřejmě jde o komedii století Jáchyme, hoď ho do stroje, která by vyhrála, pokud by hlasovali jen muži. Jenže, ony hlasují častěji ženy, a tak vyhrálo hezké romantické S tebou mě baví svět :-).
Víte, co je tam pro tento článek zajímavé ? Ano, to datum. Dne 8. 2. 1944, se totiž v Praze narodila neuvěřitelná žena. Skoro bych řekl, že pro mě osudová žena. Já vím, že toto spojení, se užívá obvykle v jiném smyslu, ale byla to právě paní Blanka Štráchalová, která mě pozvala v roce 1992 na první schůzku do literárního amatérského sdružení Pegas, čímž vlastně začalo mé určité nadšení pro literární tvorbu. Přitom znám paní Blanku Štráchalovou již od svých 15 let, ale tehdy v roce 1992, se měly naše osudy dotknout asi nejvíce.
Už to tak nějak patří k životu, že se mnozí zabýváme nejužším děním kolem sebe, máme třeba i několik zájmů, řešíme různé věci a najednou se dočteme někde v novinách, že nám sympatická skromná osoba , se dožívá úžasného jubilea. Někdy si myslíme, že o tom druhém víme za ta léta snad hodně a přesto nás dokáže něco překvapit. Mě včera překvapil doslova originální příspěvek pana Lojky na stránkách historické skupiny našeho města, kde je snad životopis autora slabým slovem. O jubilující autorce je známo, že přišla na Mělník z Prahy, ale jaká pouť přes různé obce našeho okresu to byla, tak to pro mě bylo překvapením.
Nemyslím si, že by snad bylo možné někde napsat lepší příspěvek, než s jakým přišel k jubileu pan Karel Lojka a doslova cítím potřebu sem dát odkaz na tento vynikající článek.
Když jsem tak přemýšlel, jak bych mohl zde na Soutoku přispět já, a jakými snímky bych mohl tento článek ozdobit, tak to nebylo moc náročné. Paní Blanka napsala obrovské množství hezkých básniček a říkanek pro děti. Hodně jsem tehdy v roce 1993 agitoval v Pegasu za sbírku Mělník veršem a obrazem, která se stala společným autorským dílem všech tehdejších členů Pegasu a své básně tam měla pochopitelně i paní Blanka Štráchalová, která byla projektu velmi nakloněna.
Autoři webu o sobě aspoň občas tak trošku prozrazují, čemu že se v životě věnovali, nebo věnují, a tak není divu, že jsem v minulosti zde na Soutoku zejména z této sbírky prezentoval své básně. Ale, konečně proč dnešní článek nedoplnit hezkými básněmi jubilantky, že ? Když jsem je sem dával, tak mě zase napadla ta otřepaná věta, jak vše souvisí se vším.
Jak si jsou ty autorské básně o městě od všech autorů v lecčems podobné, ale všechny krásné. Jak se tam objevují podobné motivy. Jak je vidět, že si jsme s tím vnímáním města mnohdy blízcí. Třeba právě zmíněná báseň ,, Jak se probouzí město" mi připomíná v leckterých motivech ,, Město jde spát."
http://mujmelnik.webzdarma.cz/Poesie.html Snad každý autor tam vnímá to odbíjení věžních hodin a spousta dalšího dění v ulicích. Ale, to jsem odbočil.
Paní Blanka Štráchalová nepíše jen krásné básně, které recituje, ale maluje také hezké obrazy. Protože jsem v časech působení v Pegasu ( 1992 - 1995) žil především Pegasem a mám rád cestování, tak mi v hlavě utkvěla její společná výstava se Zdeňkem Žemlou v Lužci nad Vltavou z 90. let, kde se oba autoři představili především jako vynikající krajináři. Obrazy se mi moc líbily.
Dnešní článek začíná větou ,, Hodná a obětavá". Nikdy nezapomenu na chvíli, když mi zemřel kamarád a já se pro vzpomínky, na jeho počest a především pro zbytek party rozhodl pro pokus napsání knížky o našich vodáckých dovolených. Vhodný okamžik nastal ve chvíli, kdy přišel leden 1996, venku bylo - 15 °C a já si mohl vybrat, zda chci být propůjčený k jiné firmě, nebo si vzít týden dovolené.
Zahrál jsem si sice na spisovatele , ale protože tehdy měl málokdo PC, tak to byla právě paní Blanka Štráchalová, kdo mi rukopis přepsal na psacím stroji, abych s ním mohl na Palackého náměstí na kopírku, a pak s tím něco dělat. Mohl bych tu o její obětavosti psát dále, ale co je komu na druhou stranu tak nějak do toho ? Je to prostě hodná a obětavá žena, nebo jsem ji tak aspoň poznal já.
Já prakticky neznám čtenáře blogu Soutok, protože to jsou především čísla návštěv a tabulky sledovanosti, které mi zpestřují vzácný volný čas, ale mohu vás ujistit, že i já se připojil ke gratulantům. Nicméně, rád využiji toho, že je zde tento web, kde mohu psát své různé články i občasné názory a přidám i tady od srdce ještě jednou to pěkné. a třeba i za čtenáře.
,,Blanko, přejeme Ti ještě hodně spokojených let, pevné zdraví a stále tu neutuchající energii !"
Žádné komentáře:
Okomentovat