https://soutok.blogspot.com/2016/06/opomenute-melnicke-fotozabery-matouskuv.html
Dnešní téma mě napadlo včera pozdě večer. Ladím televizi na stanici ČT- Art a je tam Rod Stewart ( Příběhy písní).
https://www.ceskatelevize.cz/porady/14954562581-pribehy-pisni-rod-stewart/
Jen to skončilo, tak na programu STV2 je skupina Queen a nezapomenutelný fantastický dvoudílný dokument s titulem These are days of our lives Víte, co mají tito interpreti společného se současností ? Rod Steward byl pozvaný za slušný peníz na slavnostní zahájení fotbalového MS v Kataru 2022, kde měl zazpívat, ale účast odmítl. Queen složili dvě sportovní hymny, které nikdo nikdy nepřekonal ( We are the champions, We will rock you).
Šampionát začíná zítra 20.11. v 15.15 našeho času a již má za sebou několik skandálů. Téměř každý ví, že se na Arabském poloostrově alkohol veřejně nepije a zvlášť ti, kteří sledují závody formule 1 až do vyhlášení výsledků, ale divíme se zákazu prodeje piva na tamních fotbalových stadionech a úplatkářské korupci. Zápasy tedy začínají denně v 11.00,14.00,17.00 a 20.00 hodin. Všechny je vysílá údajně jediná a nejposlouchanější tuzemská rozhlasová stanice pásma DAB+ Čro-Sport https://sport.rozhlas.cz/ , ale poněkud mi uniká, proč poslouchat v době televize rádio.
Na druhou stranu s úsměvem vzpomínám na časy, kdy člověk náhodně zachytil v rádiu nedělní pořad S mikrofonem za fotbalem ( jindy hokejem) a u některých komentářů ze stadionů, se opravdu pobavil. Střídání reportáží ze zápasů však není případ MS. Nicméně to všechno spustilo vzpomínky na fotbal během let, které tu na světě člověk již prožil a někdy se i týkají přímo Mělníka.
Za našeho dětství v 70. letech 20. století nebyl internet a počítačové hry. Fotbal a hokej byl ..,, number 1" a bylo to občas znát, ač s určitými paradoxy. Nějak si totiž nevzpomínám, že bychom během tělocviku někde hráli fotbal a ani na to, že by snad i jiné ZDŠ měly pro něj nějaké prostory. Vlastně jsme si zašli zakopat do Hořínského parku, kde směrem ke komorám v jeho středu aspoň na čas jakési hřiště dokonce bylo. Většinou se hrál na školách basketbal.
Nicméně, fotbal hráli kluci pro potěšení ve svém volnu na kdejakém malém plácku a netřeba hned vzpomínat na relativně velká oddílová hřiště, jaké najdete na Pšovce, ve Velkém Borku, či na Polabí. Mládež z Rousovic si chodila třeba začutat za dnes ještě stojící válcový mlýn, chlapci z Blat si zakopali za hasičárnou, a tak by se dalo pokračovat. Fotbalem se žilo.
Pamatuji si, jak jsme kupovali za 3 Kčs časopis Stadion, kde nás nejvíce lákala barevná prostřední dvoustránka s fotografiemi slavných klubů a jejich znaků. Na zadní stránce sice vycházel ještě super seriál Černý trůn ( o MS v profesionálním boxu) a občas tu bylo i něco z formule 1 ( více v Motoristické současnosti za 5 Kčs :-)), ale kupovali jsme to hlavně kvůli fotbalu. Nebylo snad chlapce, který by neměl přehled o tom, jaká je hierarchie našich soutěží od tehdejší První ligy až po čtvrté třídy, a už vůbec v klubových evropských soutěžích.
Náš fotbal byl po historických úspěších na dvou MS, pak v 70. letech stále ještě na vysoké úrovni, která začala v 80. letech upadat, ale stále nás ještě čekala satisfakce v roce 1996 v Anglii, kdy jsme ve finále ME nešťastně prohráli jen díky hloupému nápadu o zlatém gólu s domácí Anglií. Vraťme se však do Německa v roce 1974. Přesto, že tam naši nehráli, tak nás to i jako školáky zajímalo. Každý věděl, kdo je Franz Beckenbauer, či Gerd Müller, který v nastaveném čase vyhrál Německu málem prohrané finále s Nizozemím, když snad dvě minuty před koncem Němci svojí buldočí houževnatostí vyrovnali . Zápas skončil 2:1.
Znali jsme samozřejmě spoustu světových fotbalistů, a když naši borci nechali při zápasech v Bělehradě 1976 na hřišti v zápasech s Nizozemskem a Německem doslova na hřišti srdce, tak jsme byli až dojatí. Ještě dnes by dal člověk z hlavy dohromady několik jmen slavné československé tehdejší sestavy, byť mediálně žije už skoro půl století penalta Antonína Panenky. Náš klubový fotbal na evropské úrovni byl v těch letech v závěru 70s' tak vynikající, že člověk ve středu večer pospíchal z tanečních v zámku jenom proto, aby viděl, jak Verner Lička uspěje s Baníkem na Bazalech, jak uspěje Zdeněk Nehoda s pražskou Duklou, a co Sparta s Bohemians ?
Tehdy nebylo možné koukat na záznamy, něco nahrávat, nebo vracet čas na televizi, jako dnes. Nikdo nemyslel na to, aby si kluby zahrály. Většinou to bylo tak, že se hrála případná předkola ( bez našich), pak se sehrála dvě kola ( doma-venku) a v poháru UEFA tři. To vše na podzim a hned každé kolo vyřazovacím způsobem. Branka na hřišti soupeře se počítala za dvě branky, ale to bylo důležité při rovnosti bodů, kdy se dávaly dva za vítězství a jeden za remízu. Pak na jaře stejným způsobem čtvrtfinále, semifinále a finále, které bylo v PMEZ i PVP na jeden zápas na neutrální dávno vylosované půdě, ale v případě poháru UEFA na dva zápasy na svých stadionech, se stejným hodnocením.
Vítěz PMEZ ( pohár mistrů evropských zemí, čili vítězové národních lig) a PVP ( pohár vítězů ,, národních" pohárů) později sehráli na neutrální půdě souboj o superpohár, což však byla možná lehce přehlížená záležitost.
Mohl jsem to maličko u těch historických úspěchů pomotat, ale opravdu to tahám jen z vlastní paměti. Můžete to podle sezón 77-78, ale hlavně 78- 79 na internetu ověřit. Tehdy dokráčela Dukla Praha se Zdeňkem Nehodou až do semifinále jednoho z pohárů a Baník Ostrava s Vernerem Ličkou do semifinále druhého poháru. Sparta a Bohemians s Antonínem Panenkou ,, jen" do čvrtfinále :-)). A nemyslete si, že Barcelona, Ajax, nebo kluby z Milána byly nějaké slaboučké :-).
Na Mělníku ( Polabí) tehdy na podzim 1977 remizoval v poločase Československého poháru ( vítěz měl právo hrát PVP) EMĚ Mělník se Spartou Praha 0:0 , aby pak Mělník prohrál 0:2. Myslím, že jsme snad hráli jenom kraj a Neratovice divizi, a tak to byly proti prvoligové Spartě obrovské ovace. Domácí klub se chtěl samozřejmě vytáhnout, a tak soupeři zprvu pěkně topil.
Tenkrát bylo škoda břevna v první půli. Jinak si ještě vzpomínám, že lístek na fotbalový zápas v té době stál na Polabí 6 Kčs a na nekrytém hokejovém stadionu na Podolí to bylo na Duklu Mělník za 8 Kčs. :-). Ve druhé půli 80's mě již kamarád vytáhl několikrát do Prahy na ligu i poháry, což nebylo o moc dražší. Liga byla za 11 Kčs a poháry za 22 Kčs. Kterých okamžiků si vážím ? Vždy platí, že je to radost z toho, když můžete být nějaké významné osobě poblíž.
Hřiště mělnického A týmu na Polabí.
Třeba takový trenér Václav Ježek a tehdejší jedna z hvězd Sparty Praha Josef Chovanec přijel na setkání s mládeží do mělnického zámku. Ovšem, asi top bude náhodné setkání s reprezentací NSR v roce 1978 před hotelem InterContinental v Praze. Paradoxně jsem tak vůbec nečekal, že se přimotám do chumlu fanoušků, kteří tu budou čekat na fotbalisty své země, až vyjdou z hotelu a po červeném koberci půjdou do patrového mentolového autobusu.
Neměl jsem tehdy jedinou trvalou věc, jako je aspoň pohled, kam by se mi mohla zvěčnit taková jména, jako byl Franz Beckenbauer, Gerd Müller, Berti Vogts, Panenkou pokořený brankář Sepp Maier a další. Vidět je ze dvou metrů, dívat se, jak se podepisují jiným, tak to byla smůla. Ten večer jsme v přátelském zápase podlehli 4:3, pokud se nepletu.
Tak to byl jenom takový článeček k zítřejšímu startu 22. ročníku MS ve fotbale.
Ač nehrají naši, tak vám přeji, ať si třeba i najdete v zápasech své favority, nebo se vám zápasy líbí. Ať vám fotbal zpříjemní nevlídné podzimní dny, byť dnes již máme takovou dobu, že kolikrát nevíme, čemu se věnovat dříve. Jen škoda, že i ten fotbal jde u nás také nějak k horšímu.
Pamatujete na tu písničku, která se hrála v televizi snad před každým zápasem ?
Zelená je tráva, fotbal to je hra a kdo góly dává, jen ten vyhrává.......
https://www.youtube.com/watch?v=ppuAzS48EGs
https://cs.wikipedia.org/wiki/Blue_Is_the_Colour_(p%C3%ADse%C5%88)
Program MS a tabulky na webu se mi zatím nejvíce líbí asi tady: https://www.sport.cz/sekce/fotbal-ms-879
Aktualizace 23.12. 2022 spíše už pro autora :-)), tedy pro sebe :
Další fotbalovou písničkou byla ta s textem : Ta naše jedenáctka válí, ať hraje doma, nebo v dáli .
Žádné komentáře:
Okomentovat